Polský novinář Michnik: Vystavme populistickým elitám červenou kartu

12 minut
Michnik: Putin našel ve Střední Evropě spojence pro svou antievropskou politiku
Zdroj: ČT24

Odmítání běženců a xenofobní nálady šířící se napříč střední Evropou oslabují EU, což se zamlouvá ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ten zde našel se svou antievropskou politikou spojence. V pořadu České televize Události, komentáře před tímto trendem v zemích Visegrádské skupiny varoval polský publicista Adam Michnik. Představitel protikomunistické opozice a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza říká, že je čas vystavit populistickým elitám červenou kartu.

Právě jste dokončil debatu v panelu, která se jmenuje Havel a budoucnost Evropy. Jak to souvisí s hlavním mottem Fora, které se jmenuje Odvaha převzít odpovědnost?

Mně se zdá, že žijeme v takových časech také v Polsku, v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Je potřeba převzít zodpovědnost, protože naše politická třída ne úplně udělala zkoušku z této zodpovědnosti.

Evropa je v těžké situaci a prohlášení našich vlád, především co se týče běženců, jsou prostě skandální. Zvlášť skandální je prohlášení mé vlády, polské vlády, která kategoricky nesouhlasí s přijímáním jakýchkoliv běženců v situaci, kdy Poláci téměř 200 let byli národem běženců.

Mnoho Poláků bylo přijato velmi pohostinně v jiných zemích a dneska my zavíráme dveře před těmi, kteří utíkají před smrtí, hladem a ponížením.

Nazval jste to zkouškou odpovědnosti, proč?

Protože na tom, zda se dneska umíme zodpovědně zachovat, záleží naše budoucnost. To, zda se bude vládnout demokratickým způsobem nebo autoritativním způsobem ze strany lidí, kteří používají demagogii, xenofobii a pohrdají lidmi jiné kultury, jiného náboženství nebo jiného jazyka. To se děje ve všech zemích Visegrádské skupiny.

Je to překvapivé. Češi i Slováci v roce 1968 měli zkušenost s velkoruským imperialismem, stejnou zkušenost měli Maďaři v roce 56 a my Poláci během téměř dvou století. A najednou na to všechno zapomínáme a chováme se takovým způsobem, že oslabujeme a vedeme ke zničení Evropskou unii, což je hlavním cílem imperiální, protievropské politiky Vladimira Putina. Ten v našich zemích našel spojence pro svou antievropskou politiku. Je to velmi nebezpečné, a proto je to zkouška zodpovědnosti.

Polský novinář a disident Adam Michnik
Zdroj: Jakob Ratz/ČTK/ZUMA

Řekněte mi, co se tedy podle vás stalo, pokud dochází k tomu, co říkáte, to znamená, že Středoevropané zapomněli na tu svoji krátkodobou historickou zkušenost?

Řeknu to takhle - dnes celá Evropa prožívá velmi těžké chvíle. Všude se objevují zpátečnické, protidemokratické, xenofobní síly. Důvody jsou rozdílné. Ve Spojených státech hrozí, že se prezidentem stane Donald Trump - gangster, blázen, šašek a velmi nebezpečná osobnost pro celý svět. Pokud se stane prezidentem, Spojené státy to přežijí, ale může se stát, že my to nepřežijeme. Je to velká hrozba.

Když slyším, že prezident Zeman se o to nezajímá, ignoruje to a říká, že odpor proti Putinově politice ve vztahu k Ukrajině nemá smysl, cítím se znepokojen, protože si pamatuji Zemana z jednoho rozhovoru. Byl to velmi moudrý a zodpovědný člověk a nechápu, co se s ním stalo.

Pokud chceme pochopit, co se děje v našich společnostech, je potřeba se ptát, co se děje s našimi elitami, proč takovým jazykem hovoří Zeman, proč tak hovoří Orbán, Fico nebo Jarosław Kaczyński, který je skutečně politickým diktátorem v mé zemi. Ale já věřím, že demokratické síly ve všech našich zemích zvítězí.

Tyto režimy musí špatně dopadnout, protože vedou špatnou politiku. Oni kazí naše země. Visegrádská skupina byla pýchou nás všech, byla důkazem toho, že přechod od diktatury ke svobodě, od Varšavské smlouvy k evropskému společenství, byl velký úspěch. A Visegrádská skupina vlastně mele z posledního, stala se nebezpečím pro Evropskou unii. Musíme znovu vybudovat Visegrád. Musíme bránit demokratické společenství Visegrádské skupiny proti autoritářským pokusům.

Vy v zásadě navazujete na to, co řekl slovenský prezident Andrej Kiska, já si dovolím ho citovat: „Mnozí demokratičtí politici sahají po populismu a začínají hrát na mírně extremistické struny, což vyvolává ve společnosti xenofobii, nesnášenlivost a dokonce nenávist.“ To jsou věty, které zazněly včera na zahájení Fora 2000. Řekněte mi, jaké je tedy vaše vysvětlení pro to, co vy říkáte? Kde se to stalo a kde nastal ten zlom?

Víte, je to otázka, na kterou se těžko hledá odpověď, protože v jisté chvíli se objevuje určitá kapka, která způsobí, že přetéká sklenice s vodou. Samozřejmě vlády, které předcházely vládám Orbána nebo Kaczyńského, nejsou bez chyb, bez viny. Ale i kdybychom uznali, že jak Maďaři, tak my Poláci máme své hříchy, tak takový trest, jako je vláda Orbána nebo Kaczyńského, jsme si nezasloužili, a proto je musíme vyměnit.

Navážu ještě jednou na Andreje Kisku, protože on k tomu dodává následující: „Je na lidech, jaké vůdce si zvolí.“ Není to vlastně otázka voličů?

Samozřejmě, že ano, ale voliči můžete manipulovat, můžete je nakazit jazykem xenofobie, populismu, závisti, pohrdání, nenávistí. A to se stalo, není to poprvé v dějinách. To se stalo v Itálii s Mussolinim, to se stalo v Rusku s bolševiky a v Německu s Hitlerem. Stávalo se to, stává a možná, že se to bude stávat.

Ale také se stávalo, že byly síly, které se proti tomu bránily, a my musíme vytvořit síly, jež udělají bariéru, a všem těmto pánům dáme červenou kartu, stejně jako se dává červená karta fotbalistům, kteří faulují.

Mluví se o tom, že byste mohl skončit v čele Gazety Wyborczy. Chci se zeptat, co je na tom pravda, jestli uvažujete o tom, že skončíte v čele těchto novin?

Ne, to není pravda. Já vím, že mnoho lidí v Polsku by si přálo, abych odešel z Gazety Wyborczy, ale já jim tu radost neudělám. Možná by mi také přáli, abych byl nemocen, ale proto budu zdravý.

Chci poděkovat všem mým českým přátelům za krásné narozeniny, které mi připravili na Foru 2000. Cítím se tak, jak jsem se cítil vždy, když jsem sem přijížděl, mám zde mnoho přátel a samozřejmě Václava Havla. Myslím na něj a na tomto Foru 2000 se vznášely jeho myšlenky, jeho eseje, jeho divadelní díla, protože Havel formuloval myšlenku o moci bezmocných, o bezmoci všech mocných, a toto právě dedikuji všem těm, kteří nás chtějí v našich zemích tahat za nos a manipulovat s námi. Ty časy, myslím, dřív nebo později skončí - spíš dříve než později.

Vizitka Adama Michnika
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 28 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 32 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 59 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 3 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...