Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou, kterou schválila česká vláda, má v Evropě řadu odpůrců. Ti tvrdí, že z ní budou těžit jen nadnárodní firmy. V Německu se dokonce kvůli dohodě vede největší občanskoprávní spor v dějinách. Žalobu k ústavnímu soudu podalo skoro 200 tisíc občanů.
V Německu se vede kvůli smlouvě CETA největší občanskoprávní spor v historii
Takzvaná CETA má podpořit vývoz, růst a tvorbu pracovních míst. Členské země by ji měly podepsat 27. října v Bruselu. Odpůrci dohody se tomu ale snaží předejít. „Hospodářství by mělo sloužit společnosti, blahobytu společnosti. Když se vytvářejí takovéto dohody, které odporují demokratickým principům, musí se jim zabránit,“ prohlásila aktivistka Marianne Grimmensteinová-Balasová.
Ta nashromáždila 68 tisíc podpisů k žalobě na německý stát, 125 tisíc dalších se pak přidalo přes jiné nevládní skupiny. Dcera a vnučka právníků z uherské šlechty následně dotáhla boj proti obchodní smlouvě k ústavnímu soudu, jehož verdikt může proces zastavit.
„Vzhledem k dalekosáhlým důsledkům dočasného soudního zákazu budeme při posuzování případu postupovat podle nejpřísnějších kritérií,“ slíbil předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle.
Proti CETA protestovaly desetitisíce Němců. Vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel ale výhrady odmítá. „CETA je dobrá z několika důvodů, nejen kvůli ekonomickým dopadům, ty jsou jistě pro vývozní zemi jako Německo důležité. Ale především je dobrá, protože konečně vytváříme pravidla pro globalizaci. Je to dobrá dohoda a bylo by dobré, kdyby ji Evropa přijala,“ je přesvědčen politik.
I kdyby u německého soudu dohoda prošla, nemá zatím vyhráno v Maďarsku, Slovinsku nebo Rumunsku, které za schválení žádá po Kanadě bezvízový styk.
U konce není ani vyjednávání o další klíčové obchodní dohodě – TTIP. Unie a USA se stále přou zejména o způsob řešení sporů mezi investory a státy. Vyjednávači ale dávají najevo přesvědčení, že se konečné znění TTIP podaří dohodnout do konce roku.