Rusko a USA hlásí dohodu o syrském příměří. Má začít v pondělí

Diplomatické ledy kolem žhavé Sýrie se po nekonečných jednáních pohnuly. Rusko a Spojené státy se v Ženevě dohodly na podmínkách mírového plánu v zemi. Vládní vojska a tzv. umírněná opozice mají přerušit boje během pondělí, přičemž armáda nebude útočit na území ovládané opozicí. Obě zahraniční velmoci by pak měly vytvořit společné centrum pro boj s Islámským státem a frontou An-Nusra.

Rusko má podle agentury AP zadržet syrské letectvo a bránit mu v bombardování oblastí, v nichž působí oponenti Damašku, jejichž ochráncem je Washington. USA na oplátku pomohou v boji proti frontě An-Nusra, která je napojená na teroristickou síť Al-Káidu. Tato organizace působí na teritoriu v těsné blízkosti Američany chráněných odpůrců Damašku a její přítomnost tyto skupiny ohrožuje.

Ruská diplomacie o podmínkách informovala syrskou vládu, která je prý „připravena dohodu plnit“, jak uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten se s americkým kolegou Johnem Kerrym sešel ohledně řešení syrského konfliktu v tomto týdnu už potřetí. Nyní oba očekávají, že se jak jednotky prezidenta Bašára Asada, tak opozice budou nabídky držet a příměří neporuší.

„Dnes oznamujeme model, o kterém si myslíme, že má šanci uspět, ale závisí to samozřejmě na lidech v Sýrii,“ zmínil Kerry po jednání v Ženevě. Podle něj je součástí dohody třeba nařízení, aby vládní letecké síly neútočily na území držené opozicí. Právě tuto položku má za „základ dohody“, protože označil Asadova letadla za hlavní „strůjce civilních škod“ a následné masové migrace.

Oba ministři se zmocněncem OSN pro Sýrii Misturou
Zdroj: Reuters

USA a Rusko chtějí společné centrum pro boj s radikály

Pokud vyhlášení příměří vydrží bez problémů sedm dní, obě velmoci založí centrum pro boj s radikály v zemi, tedy hlavně Islámským státem a bojovníky An-Nusry – někdejší syrské pobočky organizace Al-Káida. Podle Kerryho si země budou vyměňovat informace tak, aby se jejich vojenské působení vzájemně nerušilo nebo nezpůsobovalo kolize. „Američtí a ruští experti budou pracovat společně na porážce IS a An-Nusry,“ dodal.

Oba státy tak zčásti povedou i koordinované nálety. V takových místech podle dohody nebude působit syrské vládní letectvo. „Syrská armáda ale bude funkční v jiných místech – mimo ta, která jsme vyčlenili pro rusko-americké vojenské operace,“ vysvětlil Lavrov. Spolupráce mezi oběma státy prý také umožní „oddělit teroristy od umírněné opozice“.

Při respektování klidu zbraní bude možné také dodat humanitární pomoc do měst obklíčených vojáky, včetně Aleppa. Kolem něj by navíc mohlo vzniknout demilitarizované pásmo. 

Kerry při prohlášení po boku Lavrova několikrát zdůraznil, že dohoda závisí na dodržování všech stran – jak opozice, tak režimu. „Je to zatím příležitost a nic víc, dokud se nestane realitou,“ prohlásil.

Syrská politická opozice dohodu vítá, ozbrojené síly jí nevěří

Zástupci opoziční vyjednávací komise (HNC), která se účastnila minulých kol mírových rozhovorů v Ženevě, dohodě o příměří důvěřují. Mluvčí HNC řekla, že bude-li klid zbraní dodržen, pomůže ukončit utrpení civilistů. Podle ní o dodržení příměří rozhodne Rusko, které má dostatek vlivu na to, aby přinutilo syrskou vládu příměří plnit. Podle velitele syrských opozičních ozbrojených sil ale dohoda útokům na umírněnou opozici nezabrání. 

Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová sdělila, že příměří velmi vítá a že všechny strany, jichž se dohoda týká, musejí zajistit plnění. Vyzvala také OSN, aby připravila návrh politického převzetí moci v Sýrii pro mírové rozhovory, které mají být podle Mogheriniové obnoveny.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení oznámilo, že Ankara dohodu o ukončení násilí podpoří a že bude usilovat o politické řešení krize. Turecká armáda od konce srpna operuje na syrském území. Turecko se také domnívá, že zvlášť důležité je zastavit boje v okolí města Aleppo, kde nastala obtížná humanitární situace. Ankara chce prostřednictvím OSN pomoci s humanitárním zásobováním.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson vyzval Rusko, aby použilo všechen svůj vliv a zajistilo, aby syrská vláda příměří plnila. Dohodu o příměří uvítal také šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který vyzval všechny aktéry konfliktu v Sýrii a celém regionu, aby zastavili boje.

Příměří má platit v celé Sýrii

Americká a ruská delegace jednaly dlouhé měsíce, dosud ale bez viditelných výsledků. Právě příměří mezi vládou a tou opozicí, která je vnímaná jako umírněná, má otevřít cestu k zoufale potřebné humanitární pomoci pro statisíce lidí.

Nová dohoda je pokusem o klid zbraní na celém území Sýrie. „Jak USA, tak Rusko dávají opravdu výrazně všanc svoji diplomatickou váhu, což znamená, že to skutečně míní vážně. Tlak, jaký budou moci vyvinout na své jednotlivé spojence, je ale samozřejmě omezený,“ podotkl zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó. 

Pauza od tuhých bojů vlády s opozicí by navíc přinesla potřebný prostor pro vyjednávání, jak vleklý konflikt ukončit. Umírněná opozice, kterou podporují Američané, odmítla návrat k jednáním pod OSN, dokud nepřestanou nálety na civilisty.

Konečné oznámení obou diplomatů bylo přitom dlouho zahaleno dramatem. Společný brífink totiž museli ministři hned několikrát přerušit. Vše poté zlehčil šéf ruské diplomacie, když objednal pro čekající novináře pizzu a dvě lahve vodky. „Pizza je od americké delegace, vodka od ruské,“ glosoval. 

Případná dohoda Spojených států a Ruska by podle pozorovatelů mohla obě země znovu významně přiblížit. Vztahy prezidentů poznamenaly nejen názory ohledně Sýrie, ale i aktivita Ruska vůči Ukrajině, následné sankce nebo třeba spekulace o ruském vlivu v amerických prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 2 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 3 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 5 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 5 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 10 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...