Rusko a USA hlásí dohodu o syrském příměří. Má začít v pondělí

Diplomatické ledy kolem žhavé Sýrie se po nekonečných jednáních pohnuly. Rusko a Spojené státy se v Ženevě dohodly na podmínkách mírového plánu v zemi. Vládní vojska a tzv. umírněná opozice mají přerušit boje během pondělí, přičemž armáda nebude útočit na území ovládané opozicí. Obě zahraniční velmoci by pak měly vytvořit společné centrum pro boj s Islámským státem a frontou An-Nusra.

Rusko má podle agentury AP zadržet syrské letectvo a bránit mu v bombardování oblastí, v nichž působí oponenti Damašku, jejichž ochráncem je Washington. USA na oplátku pomohou v boji proti frontě An-Nusra, která je napojená na teroristickou síť Al-Káidu. Tato organizace působí na teritoriu v těsné blízkosti Američany chráněných odpůrců Damašku a její přítomnost tyto skupiny ohrožuje.

Ruská diplomacie o podmínkách informovala syrskou vládu, která je prý „připravena dohodu plnit“, jak uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten se s americkým kolegou Johnem Kerrym sešel ohledně řešení syrského konfliktu v tomto týdnu už potřetí. Nyní oba očekávají, že se jak jednotky prezidenta Bašára Asada, tak opozice budou nabídky držet a příměří neporuší.

„Dnes oznamujeme model, o kterém si myslíme, že má šanci uspět, ale závisí to samozřejmě na lidech v Sýrii,“ zmínil Kerry po jednání v Ženevě. Podle něj je součástí dohody třeba nařízení, aby vládní letecké síly neútočily na území držené opozicí. Právě tuto položku má za „základ dohody“, protože označil Asadova letadla za hlavní „strůjce civilních škod“ a následné masové migrace.

Oba ministři se zmocněncem OSN pro Sýrii Misturou
Zdroj: Reuters

USA a Rusko chtějí společné centrum pro boj s radikály

Pokud vyhlášení příměří vydrží bez problémů sedm dní, obě velmoci založí centrum pro boj s radikály v zemi, tedy hlavně Islámským státem a bojovníky An-Nusry – někdejší syrské pobočky organizace Al-Káida. Podle Kerryho si země budou vyměňovat informace tak, aby se jejich vojenské působení vzájemně nerušilo nebo nezpůsobovalo kolize. „Američtí a ruští experti budou pracovat společně na porážce IS a An-Nusry,“ dodal.

Oba státy tak zčásti povedou i koordinované nálety. V takových místech podle dohody nebude působit syrské vládní letectvo. „Syrská armáda ale bude funkční v jiných místech – mimo ta, která jsme vyčlenili pro rusko-americké vojenské operace,“ vysvětlil Lavrov. Spolupráce mezi oběma státy prý také umožní „oddělit teroristy od umírněné opozice“.

Při respektování klidu zbraní bude možné také dodat humanitární pomoc do měst obklíčených vojáky, včetně Aleppa. Kolem něj by navíc mohlo vzniknout demilitarizované pásmo. 

Kerry při prohlášení po boku Lavrova několikrát zdůraznil, že dohoda závisí na dodržování všech stran – jak opozice, tak režimu. „Je to zatím příležitost a nic víc, dokud se nestane realitou,“ prohlásil.

Syrská politická opozice dohodu vítá, ozbrojené síly jí nevěří

Zástupci opoziční vyjednávací komise (HNC), která se účastnila minulých kol mírových rozhovorů v Ženevě, dohodě o příměří důvěřují. Mluvčí HNC řekla, že bude-li klid zbraní dodržen, pomůže ukončit utrpení civilistů. Podle ní o dodržení příměří rozhodne Rusko, které má dostatek vlivu na to, aby přinutilo syrskou vládu příměří plnit. Podle velitele syrských opozičních ozbrojených sil ale dohoda útokům na umírněnou opozici nezabrání. 

Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová sdělila, že příměří velmi vítá a že všechny strany, jichž se dohoda týká, musejí zajistit plnění. Vyzvala také OSN, aby připravila návrh politického převzetí moci v Sýrii pro mírové rozhovory, které mají být podle Mogheriniové obnoveny.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení oznámilo, že Ankara dohodu o ukončení násilí podpoří a že bude usilovat o politické řešení krize. Turecká armáda od konce srpna operuje na syrském území. Turecko se také domnívá, že zvlášť důležité je zastavit boje v okolí města Aleppo, kde nastala obtížná humanitární situace. Ankara chce prostřednictvím OSN pomoci s humanitárním zásobováním.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson vyzval Rusko, aby použilo všechen svůj vliv a zajistilo, aby syrská vláda příměří plnila. Dohodu o příměří uvítal také šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který vyzval všechny aktéry konfliktu v Sýrii a celém regionu, aby zastavili boje.

Příměří má platit v celé Sýrii

Americká a ruská delegace jednaly dlouhé měsíce, dosud ale bez viditelných výsledků. Právě příměří mezi vládou a tou opozicí, která je vnímaná jako umírněná, má otevřít cestu k zoufale potřebné humanitární pomoci pro statisíce lidí.

Nová dohoda je pokusem o klid zbraní na celém území Sýrie. „Jak USA, tak Rusko dávají opravdu výrazně všanc svoji diplomatickou váhu, což znamená, že to skutečně míní vážně. Tlak, jaký budou moci vyvinout na své jednotlivé spojence, je ale samozřejmě omezený,“ podotkl zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó. 

Pauza od tuhých bojů vlády s opozicí by navíc přinesla potřebný prostor pro vyjednávání, jak vleklý konflikt ukončit. Umírněná opozice, kterou podporují Američané, odmítla návrat k jednáním pod OSN, dokud nepřestanou nálety na civilisty.

Konečné oznámení obou diplomatů bylo přitom dlouho zahaleno dramatem. Společný brífink totiž museli ministři hned několikrát přerušit. Vše poté zlehčil šéf ruské diplomacie, když objednal pro čekající novináře pizzu a dvě lahve vodky. „Pizza je od americké delegace, vodka od ruské,“ glosoval. 

Případná dohoda Spojených států a Ruska by podle pozorovatelů mohla obě země znovu významně přiblížit. Vztahy prezidentů poznamenaly nejen názory ohledně Sýrie, ale i aktivita Ruska vůči Ukrajině, následné sankce nebo třeba spekulace o ruském vlivu v amerických prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 53 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 1 hhodinou

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 10 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 10 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 13 hhodinami
Načítání...