Rusko a USA hlásí dohodu o syrském příměří. Má začít v pondělí

Diplomatické ledy kolem žhavé Sýrie se po nekonečných jednáních pohnuly. Rusko a Spojené státy se v Ženevě dohodly na podmínkách mírového plánu v zemi. Vládní vojska a tzv. umírněná opozice mají přerušit boje během pondělí, přičemž armáda nebude útočit na území ovládané opozicí. Obě zahraniční velmoci by pak měly vytvořit společné centrum pro boj s Islámským státem a frontou An-Nusra.

Rusko má podle agentury AP zadržet syrské letectvo a bránit mu v bombardování oblastí, v nichž působí oponenti Damašku, jejichž ochráncem je Washington. USA na oplátku pomohou v boji proti frontě An-Nusra, která je napojená na teroristickou síť Al-Káidu. Tato organizace působí na teritoriu v těsné blízkosti Američany chráněných odpůrců Damašku a její přítomnost tyto skupiny ohrožuje.

Ruská diplomacie o podmínkách informovala syrskou vládu, která je prý „připravena dohodu plnit“, jak uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten se s americkým kolegou Johnem Kerrym sešel ohledně řešení syrského konfliktu v tomto týdnu už potřetí. Nyní oba očekávají, že se jak jednotky prezidenta Bašára Asada, tak opozice budou nabídky držet a příměří neporuší.

„Dnes oznamujeme model, o kterém si myslíme, že má šanci uspět, ale závisí to samozřejmě na lidech v Sýrii,“ zmínil Kerry po jednání v Ženevě. Podle něj je součástí dohody třeba nařízení, aby vládní letecké síly neútočily na území držené opozicí. Právě tuto položku má za „základ dohody“, protože označil Asadova letadla za hlavní „strůjce civilních škod“ a následné masové migrace.

Oba ministři se zmocněncem OSN pro Sýrii Misturou
Zdroj: Reuters

USA a Rusko chtějí společné centrum pro boj s radikály

Pokud vyhlášení příměří vydrží bez problémů sedm dní, obě velmoci založí centrum pro boj s radikály v zemi, tedy hlavně Islámským státem a bojovníky An-Nusry – někdejší syrské pobočky organizace Al-Káida. Podle Kerryho si země budou vyměňovat informace tak, aby se jejich vojenské působení vzájemně nerušilo nebo nezpůsobovalo kolize. „Američtí a ruští experti budou pracovat společně na porážce IS a An-Nusry,“ dodal.

Oba státy tak zčásti povedou i koordinované nálety. V takových místech podle dohody nebude působit syrské vládní letectvo. „Syrská armáda ale bude funkční v jiných místech – mimo ta, která jsme vyčlenili pro rusko-americké vojenské operace,“ vysvětlil Lavrov. Spolupráce mezi oběma státy prý také umožní „oddělit teroristy od umírněné opozice“.

Při respektování klidu zbraní bude možné také dodat humanitární pomoc do měst obklíčených vojáky, včetně Aleppa. Kolem něj by navíc mohlo vzniknout demilitarizované pásmo. 

Kerry při prohlášení po boku Lavrova několikrát zdůraznil, že dohoda závisí na dodržování všech stran – jak opozice, tak režimu. „Je to zatím příležitost a nic víc, dokud se nestane realitou,“ prohlásil.

Syrská politická opozice dohodu vítá, ozbrojené síly jí nevěří

Zástupci opoziční vyjednávací komise (HNC), která se účastnila minulých kol mírových rozhovorů v Ženevě, dohodě o příměří důvěřují. Mluvčí HNC řekla, že bude-li klid zbraní dodržen, pomůže ukončit utrpení civilistů. Podle ní o dodržení příměří rozhodne Rusko, které má dostatek vlivu na to, aby přinutilo syrskou vládu příměří plnit. Podle velitele syrských opozičních ozbrojených sil ale dohoda útokům na umírněnou opozici nezabrání. 

Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová sdělila, že příměří velmi vítá a že všechny strany, jichž se dohoda týká, musejí zajistit plnění. Vyzvala také OSN, aby připravila návrh politického převzetí moci v Sýrii pro mírové rozhovory, které mají být podle Mogheriniové obnoveny.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení oznámilo, že Ankara dohodu o ukončení násilí podpoří a že bude usilovat o politické řešení krize. Turecká armáda od konce srpna operuje na syrském území. Turecko se také domnívá, že zvlášť důležité je zastavit boje v okolí města Aleppo, kde nastala obtížná humanitární situace. Ankara chce prostřednictvím OSN pomoci s humanitárním zásobováním.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson vyzval Rusko, aby použilo všechen svůj vliv a zajistilo, aby syrská vláda příměří plnila. Dohodu o příměří uvítal také šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který vyzval všechny aktéry konfliktu v Sýrii a celém regionu, aby zastavili boje.

Příměří má platit v celé Sýrii

Americká a ruská delegace jednaly dlouhé měsíce, dosud ale bez viditelných výsledků. Právě příměří mezi vládou a tou opozicí, která je vnímaná jako umírněná, má otevřít cestu k zoufale potřebné humanitární pomoci pro statisíce lidí.

Nová dohoda je pokusem o klid zbraní na celém území Sýrie. „Jak USA, tak Rusko dávají opravdu výrazně všanc svoji diplomatickou váhu, což znamená, že to skutečně míní vážně. Tlak, jaký budou moci vyvinout na své jednotlivé spojence, je ale samozřejmě omezený,“ podotkl zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó. 

Pauza od tuhých bojů vlády s opozicí by navíc přinesla potřebný prostor pro vyjednávání, jak vleklý konflikt ukončit. Umírněná opozice, kterou podporují Američané, odmítla návrat k jednáním pod OSN, dokud nepřestanou nálety na civilisty.

Konečné oznámení obou diplomatů bylo přitom dlouho zahaleno dramatem. Společný brífink totiž museli ministři hned několikrát přerušit. Vše poté zlehčil šéf ruské diplomacie, když objednal pro čekající novináře pizzu a dvě lahve vodky. „Pizza je od americké delegace, vodka od ruské,“ glosoval. 

Případná dohoda Spojených států a Ruska by podle pozorovatelů mohla obě země znovu významně přiblížit. Vztahy prezidentů poznamenaly nejen názory ohledně Sýrie, ale i aktivita Ruska vůči Ukrajině, následné sankce nebo třeba spekulace o ruském vlivu v amerických prezidentských volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoku na Írán. V Teheránu se ozývají exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 6 mminutami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump a íránská státní média

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Smrt nejvyššího vůdce Íránu v neděli potvrdila také íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...