Prokyjevská a proruská média se neshodnou, jak je na tom krymská ekonomika po anexi poloostrova Ruskou federací. Podle výkonného ředitele Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států (SNS) Františka Masopusta se zdá, že ruské dotace Krymu pomáhají. Masopust je navíc přesvědčen, že i přes potíže ruské ekonomiky budou dál prioritou Moskvy. Řekl to v pořadu Devadesátka ČT24.
Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 a zorganizovalo referendum o jeho začlenění do Ruské federace. Obyvatelé Krymu se vyslovili pro, Západ ani Kyjev ale výsledky neuznaly. Poloostrov má pro Kreml strategický význam – v krymském přístavu Sevastopol kotví ruská černomořská flotila.
Ekonomické dopady ruské anexe vidí Rusové a Ukrajinci odlišně. Prokyjevský server Euromaidan Press zdůrazňuje, že objem vývozu z Krymu klesl o víc než 820 milionů dolarů. Na poloostrov míří také o hodně méně návštěvníků, hlavně z Ukrajiny. Navíc prudce vzrostl počet lidí bez práce – loni dosáhla nezaměstnanost 10 procent.
Naopak proruská média nevidí situaci tak dramaticky – souhlasí sice s růstem nezaměstnanosti, ale zároveň dodávají, že letos se začíná podstatně snižovat. Pokles turistů Russia Insider odhadl na pouhé dva miliony za rok. Navíc podotýká, že Rusové utratí víc než Ukrajinci, takže výnosy z turistiky prý už v roce 2014 dosáhly dvojnásobku.
Zároveň si obyvatelé Krymu údajně vydělají o polovinu víc než na Ukrajině. Na poloostrov také proudí z Moskvy významné investice do infrastruktury, které by dohromady měly dosáhnout až deseti miliard dolarů.
„Situace na Krymu je komplikovaná, ovlivňuje ji řada faktorů. Byla tam určitá celková úroveň ekonomiky před anexí, došlo k evidentnímu poklesu v době, kdy byl téměř zastaven přívod energií. Dnes se zdá, že investice, které na Krym proudí, zlepšují ekonomickou situaci,“ podotkl Masopust.
Otázkou ovšem je, jak dlouho bude moci Moskva poloostrov dotovat. Ruská ekonomika se totiž potýká s nesnázemi kvůli klesajícím cenám ropy a protiruským sankcím, jež na Rusko uvalil Západ právě po anexi Krymu a kvůli jeho roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Podle Masopusta ale bude pomoc Krymu i nadále jednou z priorit Kremlu.
Napětí na Krymu vzrostlo minulý týden poté, co Moskva obvinila Kyjev, že zosnoval vpád svých „diverzantů“ na poloostrov, při kterém přišli o život dva ruští vojáci. Kyjev to odmítl a mluví mimo jiné o zámince Moskvy k další ofenzivě proti Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale tvrdí, že má pro svou verzi příběhu důkazy.
Ukrajinští záškodníci? Situaci musí posoudit třetí strana, říká Procházková
„Ruská federace je přímým účastníkem ukrajinského konfliktu. A jakékoli důkazy, které předkládá přímý účastník konfliktu nelze brát zcela vážně. Stejně jako nemůžeme zcela důvěřovat ukrajinské straně. Jakmile se dva perou, je potřeba někoho třetího – nezávislého pozorovatele, který by posoudil, kdo si vymýšlí,“ podotkla ve Studiu ČT24 novinářka Petra Procházková.
Moskva by jedině musela mít v ruce nahrávku přímého jednání ukrajinských politiků o přípravě vpádu na Krym, podotkla Procházková s tím, že Kreml se zjevně snaží Západ uklidnit, předvést snahu o spolupráci a poukázat naopak na to, že je to Kyjev, kdo nedodržuje mírové dohody z Minsku.
Podle Procházkové může jít o Putinovu taktiku, kterou chce přesvědčit Rusy, aby šli hlasovat pro jeho stranu v nadcházejících významných volbách. „Nemyslím si, že by přímý útok na Ukrajinu teď byl pro Moskvu výhodný. V září čekají Rusko parlamentní volby a jeho popularita podle posledních sociologických výzkumů trochu klesá. V takových situacích Putin obvykle sahá k extravagantním výjimečným krokům,“ připomněla novinářka.
