Obnovené přátelství mezi Tureckem a Ruskem si dnes pochválili prezidenti obou zemí. Evropa ale znervózněla. Turecko totiž hraje zásadní roli v případě migrace. Podle senátora a člena výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Václava Lásky by se ale dopustila Evropa největší chyby, kdyby začala Turecku jakkoliv nadbíhat. Naopak by měla být silná a postupovat razantně vůči partnerovi, který neplní své dohody, a připravit se na variantu pravděpodobného vypovězení migrační dohody s Ankarou, uvedl v Interview na ČT24.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nazval ruského prezidenta Vladimira Putina přítelem. Schůzka státníků v Petrohradě je přelomová – politici spolu jednali poprvé od sestřelení ruské stíhačky tureckou armádou. A ruský prezident uvedl, že jeho země postupně zruší sankce vůči tureckým podnikům a obnoví charterové lety.
Podle senátora a člena výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Václava Lásky je tento vývoj logický s ohledem na to, co se děje v regionu, ale i na světě. „Jak Rusko, tak Turecko jsou země, které se dostaly do určité mezinárodní izolace. Rusko kvůli Krymu, Turecko kvůli údajnému puči nebo respektive toho, co se dělo po tom puči. Takže je to vcelku logické, že tyto dvě země si asi nemohou dovolit být nepřáteli. Pojí je dostatek ekonomických zájmů, naopak politické je někdy rozdělují. Například názor na to, jak by se měla řešit problematika v Sýrii. Ale zdá se, že ekonomika je leckdy mnohem více než nějaké politické ideje,“ konstatuje Láska.
Erdogan ještě před schůzkou v Petrohradě poděkoval Putinovi za telefonát po nedávném neúspěšném pokusu části armády o puč. Šéf Kremlu svou podporou Turky velice potěšil, prohlásil pak prezident v Petrohradu.
V Turecku platí výjimečný stav, desetitisíce lidí skončily za mřížemi nebo přišly o práci. Ankara viní ze zosnování převratu duchovního Fethullaha Gülena, který žije léta v USA. Erdogan, jehož země je členem NATO, přitom viní z podpory pučistů i Západ, od něhož se nyní zjevně odvrací směrem na Východ.
Podle Lásky tak z pohledu prezidenta Putina může být zajímavé, když bude mít za přítele člena NATO, navíc výrazného člena NATO. „Turecko, co do počtu vojáků, má druhou nejsilnější armádu v NATO, takže je to i určitá politická hra, rýpnutí si do Evropy,“ připomíná.
Evropa by neměla být nervózní, míní senátor Láska
Láska ale míní, že by bylo velkou chybou, kdyby Evropa nyní začala jakkoliv Turecku nadbíhat, zvláště poté, co se odehrálo v Turecku po údajném puči. „Myslím si, že jakékoliv sázky Evropy na Turecko by byly chybou a navíc by byly určitým projevem slabosti. Evropa by nyní měla být silná vůči partnerovi, který neplní své dohody, a postupovat vůči němu velmi razantně,“ zdůrazňuje.
Na druhou stranu to ale podle něho neznamená, že by Evropané měli být z obnoveného rusko-tureckého přátelství nervózní. Ale míní, že by se Evropa měla připravit na to, co to vše může znamenat. „Pravděpodobně dojde k vypovězení migrační dohody s Tureckem. A musí se připravit na to, co bude dělat, až bude definitivně jasné, že Turecko není perspektivním partnerem,“ říká Láska.
Rakouský kancléř Christian Kern nedávno prohlásil, že demokratické standardy Turecka zdaleka nedostačují k tomu, aby se dal jeho vstup do EU ospravedlnit. „Považuji členství Turecka v horizontu let a možná i desetiletí za nemožné,“ uvedl. Podle mnohých je taková reakce pochopitelná. Je však na ni potřeba nahlížet ne jako na reakci na obnovené přátelství mezi Tureckem a Ruskem.
„To by byla chyba. Je to reakce na to, jak se Turecko chová na mezinárodní scéně ve vztahu k Evropě, kdy prokazatelně neplní dohody a má požadavky, které jsou za hranicí vydírání. A především na to, co se v Turecku odehrálo po tom údajném puči. To jsou věci, které do Evropy nepatří. Nemají vůbec nic společného s evropskou kulturou, s tím, co jsme léta budovali, a Turecko tím ukázalo, že je zemí, která do EU nepatří. Abych ale neházel všechny Turky do jednoho pytle, tak budu mluvit opravdu o prezidentovi – on momentálně určuje, jak se Turecko chová, a on svými činy prokázal, že součástí Evropy ani být nechce,“ říká senátor Láska.
Na druhou stranu je to stejný muž, se kterým dohodu Evropská unie uzavírala. Pomůže tedy skutečně Evropě, když si bude Turecko držet dále od těla, přemýšlí mnozí. Podle Lásky však EU nemá moc času na to, aby přijala všechna opatření potřebná v souvislosti s migrační krizí. „A pokud bude z mého pohledu ztrácet čas, energii a finance na vyjednávání s partnerem, který se ukázal jako neseriózní, pak to může mít fatální následky,“ říká.
Na druhou stranu Organizace pro pomoc uprchlíkům vydala nyní aktuální zprávu, že počet migrantů přicházejících do Evropy se letos pravděpodobně sníží. Podle senátora Lásky by to byla dobrá zpráva, ovšem kdyby skutečně vyšla. „Já bych si přál, aby byla předpověď správná, ale zároveň se musíme připravit na to, že také správná být nemusí,“ zdůrazňuje.
Obavy z příchodu migrantů neopadají zejména po dalších teroristických útocích v Evropě. Pro Evropu je stále otazníkem, jak se k tomu postavit. Podle Lásky riziko teroristických útoků
nejde zcela odstranit. Teroristé jsou totiž v obrovské výhodě, protože jsou to jedinci, kteří pracují v osamocení, a šance je odhalit je tak malá.
„Ale můžeme vymýtit to druhé, které s terorismem přichází, a to je strach. Islámský stát není schopen Evropu vojensky ohrozit, to není v jeho silách. Ale on jí může rozkládat šířením strachu. Tím, že se rozpadne solidarita evropských zemí, tím že začne stoupat nenávist a strach, které povedou k růstu radikálních stran a jejich návrhů. A my se musíme strachu postavit. Pokud se nepostavíme, prohrajeme,“ zdůrazňuje Láska.
