Izraelské tajné služby mají na kontě řadu legendárních úspěchů. Mnohem méně se ale mluví o jiných, temnějších kapitolách jejich fungování. Snad nejhorší byla tzv. Lavonova aféra, kdy se izraelská vojenská špionáž uchýlila k terorismu. Nedávno odtajněné dokumenty na ni vrhají nové světlo. Jeho odlesky zachytil zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Při Lavonově aféře se izraelská špionáž uchýlila k terorismu. Násira ale nesesadila
Lavonova aféra vedla v Izraeli k pádu monopolu levicových stran (zdroj: ČT24)
V červenci 1954 otřásla Egyptem série výbuchů. Cílem atentátů se stala pošta a také americké knihovny a britské kino v Káhiře a Alexandrii. Podezření na extremisty z Muslimského bratrstva nebo komunisty se nepotvrdilo. Policie brzy odhalila sabotážní síť řízenou z Izraele.
„V létě roku 1954 se Egypt a Velká Británie přiblížily dohodě o stažení britských vojáků z okolí Suezského průplavu. Izraelská generalita byla kvůli tomu krajně znepokojená,“ přibližuje tehdejší situaci na Blízkém východě izraelský historik Joav Gelber.
Teprve šest let starý židovský stát s necelými dvěma miliony obyvatel se cítil extrémně ohrožený arabskými státy. Britské vojáky na březích Suezu vnímal jako svou ochranu. Vojenská špionáž proto vycvičila skupinku egyptských sionistů pro sabotáže. Ty měly přesvědčit Londýn, že popřevratový Egypt prezidenta Násira je nestabilní země, kde je třeba ponechat své síly.
„Z dnešního pohledu to byla naprosto stupidní představa. Že si někdo mohl myslet, že pár bombami v Káhiře nebo Alexandrii můžete způsobit pád Násirova režimu,“ tvrdí Jossi Melman, expert na izraelskou špionáž.
V Izraeli byl neúspěch akce tabu
Jednoho ze strůjců útoku egyptské bezpečnostní síly lapily. Dotyčný se pod tlakem výslechů zlomil a vyzradil ostatní. Kvůli tomu se pak zhroutila celá izraelská zpravodajská síť v Egyptě. Při následném monstrózním procesu proti tzv. sionistickému spiknutí padly dva rozsudky smrti a dlouhé tresty za mřížemi.
Zato v Izraeli cenzura zakázala jakékoliv zprávy. Ve vládě to ale vřelo, premiér Šarett chtěl vědět, kdo byl autorem plánu teroristické mise – zda to byl ministr obrany Lavon, velitel generality Dajan nebo šéf vojenské rozvědky Gibli. „Já to chápu tak, že rozkaz dali všichni tři. Nebo alespoň, že každý z nich o operaci věděl,“ míní Melman.
Tak či onak, pro izraelskou rozvědku znamenalo egyptské fiasko konec špionážních dobrodružství zcela mimo dohled úřadu premiéra.