Situace na Ukrajině je už více jak dva roky kritická. Na bojové frontě v Donbasu to vypadá, jako by mírové smlouvy z Minsku neexistovaly. Pozorovatelé OBSE mluví o složité situaci. Od března 2014 podle nich zemřelo přes 10 tisíc lidí. Nepřehledný konflikt přitom napomáhá korupci a nelegálnímu prodeji zbraní.
I přes dohodnutý klid zbraní se na východě Ukrajiny stále střílí, nejčastěji u povstalecké bašty v Doněcku a přístavu Mariupol. Mezinárodní pozorovatelé z OBSE situaci kritizují, jsou ale bezmocní. Proruští povstalci dlouhodobě přítomnost jakýchkoli ozbrojených kontrolorů na východě země odmítají.
„Během posledních 24 hodin zemřeli tři vojáci a další tři jsou zraněni. Rodinám a blízkým bych tímto chtěl vyjádřit soustrast,“ oznámil mluvčí ukrajinské armády Andrej Lysenko.
V neděli armáda uvedla, že předchozí den přišla o šest vojáků a dalších 13 bylo zraněno. Minulý týden v úterý se ztráty vyšplhaly dokonce k sedmi zabitým, což představovalo nejkrvavější bilanci od konce května.
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov smrt vojáků vysvětluje tím, že Rusové v oblasti zkoušejí nové zbraně. „Ruští vojáci na Donbasu pokračují ve zkouškách nových zbraní,“ řekl Turčynov, podle něhož „ruští okupanti používají munici zakázanou mezinárodními úmluvami“ v podobě kazetových nábojů pro houfnice ráže 122 milimetrů.
Na východě Ukrajiny se podle něj také testují nové ruské minomety KM-8 Graň ráže 120 milimetrů s laserem naváděnou municí a systémem řízení palby Malachit, jež smějí obsluhovat výlučně ruští vojáci.
Podle komentátora ČRo Plus Libora Dvořáka současný stav Rusku vyhovuje. „Moskvě vyhovuje, že situace na Ukrajině je destabilizovaná, ukrajinská ekonomika na tom není nejlépe, zatímco pro Rusko to taková zátěž není,“ podotkl Dvořák.
Nepřehledná situace způsobila, že v zemi bují černý trh s nelegálními zbraněmi. „Kdokoli, kdo chce a má prostředky, se snaží v tomto oboru tzv. podnikat. Organizované zločinecké skupiny vždy obchodovaly se zbraněmi. A teď je pro ně navíc nákup nelegálních zbraní ještě jednodušší,“ říká mluvčí urkajinské bezpečnostní služby Olena Hitljanská.
Ukrajina byla jedním z největších výrobců zbraní. Společně s konfliktem to způsobilo, že jich mezi lidmi koluje obrovské množství.
Pluralismus, svoboda médií nebo slova konfliktem značně utrpěly. Několik novinářů bojující za tyto hodnoty už přišlo o život.
Naposledy minulý týden zahynul v Kyjevě při výbuchu bomby v autě kritik Moskvy, redaktor Pavel Šeremet. „Po tom všem, co jsme prožili, necítíme strach. Ne alespoň v ukrajinské novinářské komunitě. Myslím, že je to spíše hněv či šok,“ podotkla Angelina Karjakinová z Hromadske.tv.
Řada Ukrajinců vidí možné řešení v předčasných parlamentních volbách. Ty podle nich dovedou zemi k demokratickému Západu nebo do ještě většího bezvládí.
Konflikt mezi vládními vojsky a proruskými separatisty na východě Ukrajiny trvá od dubna 2014. Kyjev a Západ obviňují Moskvu z podpory separatistů zbraněmi i vojáky, což Kreml odmítá, připouští jen přítomnost ruských dobrovolníků v Donbasu.
