Ankara chce normalizaci vztahů s Moskvou. Je to projev vděčnosti Erdogana ruským tajným službám?

7 minut
Horizont ČT24 o restartu vztahů mezi Ruskem a Tureckem
Zdroj: ČT24

Po potlačeném vojenském puči posiluje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v zemi svou moc – a v zahraniční politice se přitom místo na Západ čím dál tím více obrací k Rusku. Podle analytika mezinárodních vztahů Vladimíra Votápka se zmařený převrat ukázal být katalyzátorem sblížení obou zemí. Jejich vtahy výrazně ochadly loni v listopadu, kdy bylo nad turecko-syrskou hranicí sestřeleno ruské vojenské letadlo.

„Existují zatím nepotvrzené, ale poměrně věrohodné spekulace o tom, že ruská tajná služba zachytila informace, co se chystá, kdy bude akce (rozuměj převrat) spuštěna. Rusové včas varovali tureckého prezidenta a tím si nepochybně získali jeho vděčnost,“ popsal Votápek spojitost mezi pučem a pokračujícím oteplováním vztahů mezi Moskvou a Ankarou.

Mám-li se vyjádřit ve zkratce, tak se bude jednat o upevnění populistické diktátorské internacionály.
Vladimír Votápek
analytik mezinárodních vztahů o chystané schůzce Erdogan-Putin

Podle Votápka Turecko není přímo na cestě do ruského mocenského orbitu, ale rozhodně míří dále od Západu, dále od Washingtonu a Bruselu. „Do jaké míry bude toto manévrování výhodné pro Turecko, to se teprve ukáže, ale určitě je výhodné pro Erdogana osobně,“ doplnil bývalý diplomat.  

Obě strany zajímá oživení ekonomické spolupráce a obchodních vazeb

Erdogana donutily k ústupu také ekonomické ztráty z přerušení obchodních vztahů s Ruskem. Ankara je poměrně závislá na ruské ropě a plynu a na ruských turistech. Pro Rusko představuje zase Turecko významného odběratele pro jeho suroviny, které představují téměř výhradní vývozní artikl ruské ekonomiky chřadnoucí pod ekonomickými sankcemi Západu. 

„Prostoru pro rozumnou ekonomickou spolupráci je poměrně dost. Určitě bude turecká vláda ráda, když přijede na dovolenou více ruských turistů, turečtí developeři zase jistě ocení, že se budou moci vrátit ke svým rozestavěným projektům v Moskvě a dalších ruských městech,“ popsal Votápek.

Turecký a ruský prezident na společném jednání
Zdroj: Reuters

Jak uvedla agentura TASS, v úterý se v Moskvě sešli ekonomičtí ministři obou zemí, aby nastartovali proces oživení ekonomické spolupráce a prohloubení obchodních vazeb. Jednání proběhlo v rámci návštěvy turecké delegace vedené vicepremiérem Mehmetem Simsekem. 

Dohodnut byl termín státní návštěvy Erdogana v Rusku. S Putinem se sejde 9. srpna, a to v Petrohradu.

 „Jsem tu, abychom co nejdříve a nejrychleji normalizovali naši situaci a vztahy, narušené 24. listopadu 2015,“ řekl Simsek s odkazem na loňský letecký incident nad turecko-syrskou hranicí, při němž turecká armáda sestřelila ruské vojenské letadlo.

Alespoň částečnou obnovu pošramocených vztahů umožnil už před pučem červnový omluvný dopis prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Rusko krátce poté rozhodlo o postupném rušení sankcí, včetně těch, které se týkaly cestovního ruchu.

Turecké vedení se za listopadový incident přitom dlouho odmítalo omluvit. Putin otevřeně prohlašoval, že nezruší protiturecké sankce, dokud se Ankara neomluví. V důsledku sankcí turismus mezi oběma zeměmi, z ruské strany tradičně velmi silný, na několik měsíců ustal. Zastaven byl i dovoz tureckých potravin a zemědělských produktů do Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 32 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 2 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
17:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
16:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 7 hhodinami
Načítání...