Plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Uvádí to dlouho očekávaná zpráva vyšetřovací komise vedená Johnem Chilcotem. Velká Británie se k invazi vedené Spojenými státy připojila mnohem dřív, než byly vyčerpány všechny mírové prostředky. Britská vláda navíc podcenila důsledky války, kvůli které irácký lid ohromně trpěl. Tehdejší britský premiér Tony Blair uvedl, že za svá rozhodnutí bere plnou zodpovědnost. Dělal je prý v dobré víře, nikomu nelhal a dnes by se zachoval stejně.
Hrozba iráckých zbraní, která se udávala jako důvod k zásahu a byla označovaná za jistou, nebyla podle komise odůvodněná. Intervence pak byla špatně plánovaná a její důsledky podceněny, tvrdí komise ve zprávě, jejíž vypracování trvalo sedm let.
Tehdejší britský premiér Tony Blair byl podle zprávy také varován, že invaze v Iráku může zvýšit hrozbu ze strany teroristické sítě Al-Káida proti Británii. Předvídat se také měla nestabilita, jakou v Iráku vojenský zásah může vytvořit.
Chilcotova komise nicméně došla k závěru, že Blairova vláda úmyslně neklamala parlament či veřejnost ohledně situace před invazí.
Komise odsoudila politické, zpravodajské a vojenské plánování invaze. Také je přesvědčena, že rozmístění britských sil v Iráku neskončilo valným úspěchem.
Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, podle agentury AP doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny. „Umím si představit, že některé lidskoprávní organizace, pozůstalí po padlých britských vojácích nebo po desítkách tisíc zabitých Iráčanů se mohou na justici obrátit, aby byli lidi z tehdejšího establishmentu stíháni,“ potvrdil analytik z Metropolitní univerzity Břetislav Tureček.
Blair: Beru na sebe plnou odpovědnost, ale jednal bych stejně
Tony Blair v návaznosti na zveřejnění zprávy řekl, že na sebe bere plnou odpovědnost za chyby, které se před zapojením země do konfliktu staly. Rozhodoval prý ale v dobré víře a stále věří, že odstranění Saddáma Husajna bylo správnou věcí.
„Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, udělal jsem je v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země,“ uvedl bývalý ministerský předseda, který zapojení Británie do bojů v Iráku po boku USA v roce 2003 schválil.
Blair však zároveň připouští, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech.
Na veřejnost se také dostala informace, že Blair slíbil americkému prezidentu Bushovi už v srpnu 2002 bezpodmínečnou podporu v invazi. „Tedy dávno před tím, než o ní jednal britský parlament,“ zdůrazňuje Tureček.
Na odpolední tiskové konferenci Blair vypadal otřeseně a emotivně vyjádřil soustrast pozůstalým po všech obětech konfliktu. Hned na začátku řekl, že odpoví na všechny otázky, které mu novináři položí, a nakonec kroky své vlády učiněné před 13 lety hájil téměř dvě hodiny.
„Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, jaké jsem musel ve funkci premiéra učinit,“ řekl bývalý šéf kabinetu. Připustil rovněž, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné.
Blair však zdůraznil, že v roce 2003 on ani jeho kabinet nedali parlamentu záměrně zavádějící informace, nic úmyslně nezatajovali ani nelhali. Dodnes je prý expremiér toho názoru, že odstranění Saddáma Husajna bylo správným krokem a že nebylo příčinou šíření terorismu na Blízkém východě.
„Bohužel se nedomnívám, že jsme dnes ve větším bezpečí, než tehdy,“ řekl Blair. Upozornil také na to, že zpráva nijak neřeší, zda by svět na tom byl lépe, kdyby Saddám Husajn svržen nebyl.
Expremiér se opakovaně vracel zejména k motivům, které ho k zapojení do války vedly, a řekl, že kdyby se nyní za stejných okolností rozhodoval znovu, byl by výsledek totožný.
Už loni v říjnu Blair přiznal, že za vzestup Islámského státu je spoluzodpovědná invaze do Iráku. V rozhovoru pro CNN se zároveň omluvil za některé tehdejší chyby Londýna. „Samozřejmě nelze říct, že ti z nás, kteří odstranili Saddáma v roce 2003, nenesou žádnou zodpovědnost za situaci v roce 2015,“ řekl.
Blairovo rozhodnutí zapojit se do války rozdělilo britskou veřejnost a v roce 2010 přispělo k porážce labouristů ve volbách.
- Válka v Iráku začala americko-britskou operací Irácká svoboda 20. března 2003 proti režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna a skončila 15. prosince 2011 odchodem posledních amerických vojáků z Iráku. Trvala přes 3200 dní (osm let a skoro devět měsíců), v Iráku mělo v různých obdobích vojáky 40 zemí světa včetně ČR. Velká Británie měla v zemi druhé nejpočetnější jednotky, celkem prošlo nasazením 46 000 vojáků.
- Během války byl svržen Saddámův režim, v Iráku byly rozmístěny zahraniční síly, vypukla tam krvavá sektářská občanská válka plná teroristických útoků, byla instalována nová vláda a poté ze země zahraniční armády postupně odešly.
- Za téměř devět let války v Iráku podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo na 162 000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno. V Iráku též zahynulo 4801 zahraničních vojáků, z toho 4487 Američanů. Britové vyčíslili své ztráty na 179 vojáků, z toho 136 zahynulo při bojových operacích. Kvůli násilnostem opustily své domovy čtyři miliony lidí (asi 15 procent obyvatelstva země).
- USA na téměř devítiletou válku vydaly až bilion dolarů, podle jiných odhadů stála přes 800 miliard dolarů. Británii přišla účast v konfliktu na zhruba 10 miliard liber.
- Důvody války se nenaplnily. Již v říjnu 2004 byla zveřejněna zpráva amerických zbrojních inspektorů v Iráku, podle které neměl Irák v době invaze v březnu 2003 zbraně hromadného ničení a neměl ani konkrétní plány na jejich výrobu, jak tehdy tvrdil Washington a Londýn. CIA pak v dubnu 2005 potvrdila, že v zemi nenalezla žádné zbraně hromadného ničení. Nepotvrdily se ani kontakty mezi Saddámovým režimem a Al-Káidou.
