Vyšetřovací komise tvrdě zkritizovala invazi do Iráku: Neodůvodněná a špatně vedená

Hrozba iráckých zbraní, která se udávala jako důvod k zásahu a byla označovaná za jistou, nebyla podle komise odůvodněná. Intervence pak byla špatně plánovaná a její důsledky podceněny, tvrdí komise ve zprávě, jejíž vypracování trvalo sedm let.

Tehdejší britský premiér Tony Blair byl podle zprávy také varován, že invaze v Iráku může zvýšit hrozbu ze strany teroristické sítě Al-Káida proti Británii. Předvídat se také měla nestabilita, jakou v Iráku vojenský zásah může vytvořit.

Chilcotova komise nicméně došla k závěru, že Blairova vláda úmyslně neklamala parlament či veřejnost ohledně situace před invazí.

Komise odsoudila politické, zpravodajské a vojenské plánování invaze. Také je přesvědčena, že rozmístění britských sil v Iráku neskončilo valným úspěchem.

Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, podle agentury AP doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny. „Umím si představit, že některé lidskoprávní organizace, pozůstalí po padlých britských vojácích nebo po desítkách tisíc zabitých Iráčanů se mohou na justici obrátit, aby byli lidi z tehdejšího establishmentu stíháni,“ potvrdil analytik z Metropolitní univerzity Břetislav Tureček.

Blair: Beru na sebe plnou odpovědnost, ale jednal bych stejně

Tony Blair v návaznosti na zveřejnění zprávy řekl, že na sebe bere plnou odpovědnost za chyby, které se před zapojením země do konfliktu staly. Rozhodoval prý ale v dobré víře a stále věří, že odstranění Saddáma Husajna bylo správnou věcí.

„Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, udělal jsem je v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země,“ uvedl bývalý ministerský předseda, který zapojení Británie do bojů v Iráku po boku USA v roce 2003 schválil.

Blair však zároveň připouští, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech.

Na veřejnost se také dostala informace, že Blair slíbil americkému prezidentu Bushovi už v srpnu 2002 bezpodmínečnou podporu v invazi. „Tedy dávno před tím, než o ní jednal britský parlament,“ zdůrazňuje Tureček.

Na odpolední tiskové konferenci Blair vypadal otřeseně a emotivně vyjádřil soustrast pozůstalým po všech obětech konfliktu. Hned na začátku řekl, že odpoví na všechny otázky, které mu novináři položí, a nakonec kroky své vlády učiněné před 13 lety hájil téměř dvě hodiny.

„Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, jaké jsem musel ve funkci premiéra učinit,“ řekl bývalý šéf kabinetu. Připustil rovněž, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné.

Blair však zdůraznil, že v roce 2003 on ani jeho kabinet nedali parlamentu záměrně zavádějící informace, nic úmyslně nezatajovali ani nelhali. Dodnes je prý expremiér toho názoru, že odstranění Saddáma Husajna bylo správným krokem a že nebylo příčinou šíření terorismu na Blízkém východě.

„Bohužel se nedomnívám, že jsme dnes ve větším bezpečí, než tehdy,“ řekl Blair. Upozornil také na to, že zpráva nijak neřeší, zda by svět na tom byl lépe, kdyby Saddám Husajn svržen nebyl.

Expremiér se opakovaně vracel zejména k motivům, které ho k zapojení do války vedly, a řekl, že kdyby se nyní za stejných okolností rozhodoval znovu, byl by výsledek totožný.

Už loni v říjnu Blair přiznal, že za vzestup Islámského státu je spoluzodpovědná invaze do Iráku. V rozhovoru pro CNN se zároveň omluvil za některé tehdejší chyby Londýna. „Samozřejmě nelze říct, že ti z nás, kteří odstranili Saddáma v roce 2003, nenesou žádnou zodpovědnost za situaci v roce 2015,“ řekl.

Blairovo rozhodnutí zapojit se do války rozdělilo britskou veřejnost a v roce 2010 přispělo k porážce labouristů ve volbách.