Varování rozvědky nepomohlo. Stalina před 75 lety zaskočil vpád nacistických vojsk

Přesně před 75 lety 22. června 1941 přepadlo nacistické Německo Sovětský svaz. O plánování operace Barbarossa rozvědky věděly, sovětský vůdce Josif Stalin si přesto možnost útoku nechtěl připustit. Nacistický diktátor Adolf Hitler se domníval, že SSSR rozdrtí během několika týdnů. To se ovšem nestalo a Německo utrpělo první drtivou porážku ve druhé světové válce.

Operace Barbarossa, pojmenovaná po římském císaři z 12. století, začala 22. června 1941 ve 3:15. „SSSR měl jen na západní hranici 11 tisíc tanků, uvádí se, že k dispozici měl ale až 25 tisíc tanků. To bylo zdaleka nejvíc na celém světě. Němci nasadili do operace asi 3,5 tisíce tanků,“ uvedl historik Tomáš Jakl ve Studiu 6.

Stalin doplatil na slepou důvěru

Stalin dostal od rozvědky několik desítek varování o tom, že jeho spojenec připravuje vpád do SSSR. Tajné depeše sovětských špionů údajně obsahovaly i přesné datum. 

Podpis paktu Ribbentrop-Molotov o neútočení
Zdroj: ČTK/Sueddeutsche Zeitung Photo/Scherl

„Informace, že se Hitler chystá napadnout SSSR, poskytla Stalinovi třeba Velká Británie, on to ale ve své paranoie považoval jen za britskou intriku a provokaci. A vydal rozkaz Rudé armádě, aby na žádné provokace nereagovala,“ podotkl Jakl.

Sovětský diktátor si nechtěl připustit, že by ho Hitler mohl zradit, a to i díky dohodě o neútočení, paktu Ribbentrop-Molotov ze srpna 1939. „V té době pevně věřil svému nacistickému spojenci, byl přesvědčený, že společně budou neporazitelní,“ uvedl Jakl. 

8 minut
Historik Tomáš Jakl: Stalin v té době pevně věřil svému nacistickému spojenci
Zdroj: ČT24

Hitler spřádal plány na útok celý rok

Hitler přitom začal útok na Sovětský svaz plánovat už v létě 1940. Definitivní rozkaz k jeho provedení vydal v prosinci 1940. „Zřejmě počítal s tím, že dříve či později ho Stalin napadne sám, a tak musí udělat první krok,“ uvedl Jakl.

Německé jednotky měly nad svým protivníkem zpočátku drtivou převahu. Rudá armáda v počáteční fázi utržila těžké ztráty. Přesto už v červenci nešlo všechno podle německých představ. Navzdory vysokým materiálním i lidským ztrátám sílil odpor sovětských vojsk, druhou závažnou překážku představoval pro Němce obrovský prostor Sovětského svazu.

Útok byl naplánován velice špatně. Místo aby se útočné směry sbíhaly, tak se od sebe vzdalovaly, čímž německá armáda na Hitlerův diletantský pokyn rozptýlila své síly.
Tomáš Jakl
historik

Wehrmacht měl přitom podle plánu postoupit tak daleko, aby se území Německa dostalo mimo dolet sovětských letadel a na linii Volha-Archangelsk mohla být zřízena bariéra. To se ale nepodařilo.

Adolf Hitler
Zdroj: ČT24/ISIFA

Němcům došly síly u Stalingradu

Jedním ze zlomových okamžiků bojů na východní frontě byla krvavá bitva o Moskvu. Moskva ustála nacistický tlak za cenu obrovských vojenských a civilních ztrát. Německé jednotky zastavilo koncem listopadu 1941 až nepříznivé počasí a houževnatý odpor sovětských vojáků a obyčejných Moskvanů.

V prosinci pak vyčerpaná německá vojska přešla do obrany a v následujícím roce německá ofenzíva uvízla definitivně u Stalingradu.

  • Bitva u Stalingradu si v řadách německé armády a jejích spojenců vyžádala přes 800 tisíc mrtvých, zraněných či zajatých. Obrovské ztráty utrpěla také Rudá armáda. Počet mrtvých, zraněných či nezvěstných podle všeho překročil jeden milion. Bitva o Stalingrad patřila spolu s boji o Moskvu a střetem u Kurska k nejvýznamnějším událostem druhé světové války na východní frontě.

Boje mezi Německem a SSSR zuřily až do německé kapitulace v květnu 1945. Velká vlastenecká válka, jak byl v Rusku bezmála čtyřletý konflikt proti Německu a jeho spojencům označován, si v SSSR vyžádala životy nejméně 26 milionů lidí – vojáků i civilistů – a zanechala zpustošenou západní část země. Na německé straně byly padlých více než 3 miliony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...