Bílý dům potvrdil smrt vůdce Talibanu Mansúra. Zabily ho drony

Bílý dům potvrdil smrt vůdce afghánského radikálního hnutí Taliban Muhammada Mansúra při sobotním útoku amerického bezpilotního letounu. V prohlášení, vydaném během návštěvy prezidenta Baracka Obamy ve Vietnamu, označil Mansúrovu smrt za milník v úsilí USA o dosažení dlouhodobého míru a prosperity v Afghánistánu.

„Taliban by měl využít tuto příležitost k tomu, aby nastoupil jedinou reálnou cestu k ukončení konfliktu tím, že se připojí k afghánské vládě v procesu usmíření,“ uvádí se v prohlášení.

„Mansúrova smrt by měla vyslat extremistům jasný signál, že Spojené státy jsou odhodlány bránit svůj lid,“ prohlásil Obama na tiskové konferenci po setkání s vietnamským prezidentem.

Zabití Mansúra nepředstavuje změnu vojenské strategie USA v Afghánistánu

Podle poradců Obama útok na Mansúra osobně schválil a byl o něm informován před jeho zahájením a po něm. Obama uvedl, že zabití Mansúra nepředstavuje změnu americké vojenské strategie v Afghánistánu, jejíž podstatou bude nadále výcvik afghánských vojáků. Bojovou misi Washington v Afghánistánu ukončil v roce 2014.

„Nebudeme znovu zahajovat bojové operace, které v současnosti provádějí afghánské bezpečnostní síly. Naším úkolem je pomoci Afgháncům bránit jejich vlastní zem. Na druhou stranu, pokud je nějaký vůdce, který nepřetržitě plánuje akce poškozující americké občany a který odmítá mírové rozhovory, jež by mohly ukončit desítky let války v  Afghánistánu, pak jako vrchní velitel ozbrojených sil nesmím přihlížet,“ řekl Obama.

Byl to člověk, který si jako šéf Talibanu speciálně vybíral za cíl americké vojáky a další americké občany v Afghánistánu.
Barack Obama

Mansúrovu smrt už dřív potvrdily afghánská vláda a afghánská tajná služba, stejně jako vysoký představitel Talibanu. Vysoký velitel Talibanu mulla Abdul Rauf agentuře AP řekl, že Mansúr zahynul při americkém náletu „v pohraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem“.

Při útoku několika dronů na vozidlo jedoucí opuštěnou oblastí přišel o život Mansúr a zřejmě i někteří další bojovníci Talibanu. Útok nastal kolem 6. hodiny ranní letního středoevropského času na pákistánské straně hranice.

„Spojené státy v sobotu provedly v odlehlé oblasti u afghánsko-pákistánských hranic přesný vzdušný úder, zaměřený na vůdce Talibanu mullu Mansúra. Mansúr představoval pokračující, bezprostřední hrozbu pro americký personál a Afghánce,“ potvrdil americký ministr zahraničí John Kerry na tiskové konferenci v barmské metropoli Neipyijto.

Vozidlo, ve kterém cestoval Mansúr, po zásahu dronem
Zdroj: ČTK/AP/Abdul Salam Khan

Podle Kerryho byli vedoucí činitelé Afghánistánu i Pákistánu o útoku na Mansúra uvědoměni, on osobně prý telefonicky kontaktoval pákistánského premiéra Naváze Šarífa. Kerry ale neupřesnil, kdy se tak mělo stát. Podle předcházejících zpráv Bílý dům oznámil, že USA informovaly afghánské a pákistánské vedení po útoku.

Část Talibanu Mansúrovu smrt potvrdila

Afghánský premiér Abdulláh Abdulláh v prohlášení zveřejněném na Twitteru uvedl, že „vůdce Talibanu Mansúr byl zabit při náletu bezpilotního letadla… Jeho auto se stalo terčem útoku v Dahl Bandinu“, oblasti v pákistánské provincii Balúčistán těsně za hranicí s Afghánistánem.

5 minut
USA při náletu zabily vůdce Talibanu
Zdroj: ČT24

 „Poté, co zemřel mulla Umar, řídil Muhammad Achtar Mansúr všechny atentáty v Afghánistánu. Byl také přímo napojen na další teroristické sítě. Pokud se tato zpráva potvrdí, bude to znamenat velkou změnu pro Taliban. Jeho smrt by byla ranou pro schopnost hnutí provádět teroristické útoky proti Afgháncům,“ dodal Abdulláh.

„Tato akce vysílá jasné poselství světu, že budeme nadále stát po boku našich afghánských partnerů v jejich úsilí o vybudování stabilnějšího, jednotného, bezpečného a prosperujícího Afghánistánu… Mír je to, co chceme. Mansúr byl hrozbou pro toto snažení a úsilí ukončit násilí a utrpení lidu Afghánistánu, které už zažívá mnoho let. Otevřeně se také stavěl proti mírovým jednáním a procesu usmíření mezi vládou Afghánistánu a Talibenem,“ dodal Kerry.

Taliban nyní kontroluje největší území od roku 2001

Pokud se Mansúrova smrt definitivně potvrdí, bude to mít důsledky pro zablokovaná mírová jednání mezi Talibanem a afghánskou vládou. Mělo by to dopady i na samotný Taliban, jehož některé soupeřící frakce Mansúra jako nejvyššího vůdce odmítají.

Úder naznačuje posun americké vlády k rozhodným zásahům při řešení situace v Afghánistánu, kde Taliban kontroluje největší území od roku 2001, kdy jeho vládu svrhla intervence Američanů a jejich spojenců.

Taliban uchvátil v Afghánistánu moc v roce 1996 a zavedl v zemi diktaturu na základě islámského práva šaría. Téměř 15 let po jeho svržení je však v zemi stále kolem 13 tisíc zahraničních vojáků, i když většina z nich se zabývá výcvikem příslušníků domácí armády a policie.

  • Mulla Mansúr nahradil teprve loni v létě v čele islamistických radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Taliban potvrdil loni v červenci až po dvou letech. 
  • Mansúr byl předtím Umarovým nejbližším poradcem. Jeho nástup do čela Talibanu ale vyvolal uvnitř organizace rozkol a řada talibanců přešla ke konkurenčním a extrémnějším organizacím typu Islámský stát.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 7 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...