Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) oznámil, že za sérií kybernetických útoků na německý parlament v roce 2015 pravděpodobně stálo Rusko. Hackerská skupina Sofacy/APT 28 měla pracovat přímo pro Moskvu, tvrdí německá civilní kontrarozvědka.
Německá kontrarozvědka: Za kyberútoky na Bundestag zřejmě stálo Rusko
Podle šéfa kontrarozvědky Hanse-George Maassena je Německo častým cílem těchto kybernetických zločinců, kteří se tak snaží dostat ke zpravodajským informacím.
Bezpečnostní firma Trend Micro tento týden uvedla, že hackeři, kteří se zaměřují na kritiky ruské vlády a jsou rovněž napojení na skupinu Sofacy/APT 28, cílili na počítače Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové.
„Kybernetický prostor je místem hybridní války,“ prohlásil šéf kontrarozvědky. „To otevírá nový prostor pro špionáže a sabotáže,“ podotkl Maassen.
Rusko dosud na obvinění ze strany BfV oficiálně nereagovalo. Ostrá slova z Německa přichází v době napjatých vztahů kvůli ruské anexi ukrajinského Krymu a bojů v Donbasu. Západ tvrdí, že Moskva podporuje separatisty na východě Ukrajiny zbraněmi i vojáky, což Kreml odmítá. Situaci nijak nezlepšila ani ruská intervence v Sýrii.
Hacker
Skupina Sofacy/APT 28 byla zřejmě založena v roce 2004 a od té doby útočí na vládní i finanční instituce. Při loňském útoku na Bundestag se snažila nainstalovat software, díky němuž by měla trvalý přístup do počítačů patřících zaměstnancům i zákonodárcům.
Hackeři tehdy získali přístup k osobním údajům o poslancích a jejich asistentech, ale i k interním materiálům jednotlivých poslaneckých klubů a většiny výborů.