Nařízení amerického prezidenta Baracka Obamy by mělo uchránit před možným vyhoštěním více než čtyři miliony ilegálních přistěhovalců. Deportacím by se tak měli vyhnout rodiče, jejichž děti se už v Americe narodily, takže mají občanství. Zároveň jim chce Obama umožnit pracovat. Prezidentův plán se ale nelíbí republikánům a narazil u soudů nižší instance. Nyní ho posuzuje nejvyšší soud.
Americký nejvyšší soud dělí názor na Obamovu imigrační politiku
Obama už v listopadu 2014 představil rozsáhlou reformu imigračního systému, která měla umožnit zůstat v USA asi 4,7 milionu nelegálních přistěhovalců z odhadovaných 11 milionů. Na základě jeho reformy by se deportace neměla dotknout imigrantů, kteří žijí více než pět let v USA a mají dítě s americkým občanstvím či povolením k trvalému pobytu.
Moji čtyři synovci, kteří mají občanství USA, by se mohli přestat strachovat, že se jim máma jednou nevrátí domů nebo že ťukání na dveře znamená, že ji odvedou. Znamená to pro nás všechno.
Obama se využitím nařízení pokoušel obejít Kongres, v jehož obou komorách dominují republikáni. Obamovu exekutivní iniciativu přesto zablokovaly soudy nižší instance poté, co ji nechaly posoudit justicí Texas a dalších 25 států ovládaných republikány. Ti tvrdí, že Obama překročil své prezidentské pravomoci, které mu dává ústava.
Co může prezident, co mohou státy
Věc tak projednává nejvyšší soud. Soudci jsou v pohledu na ofenzivu Bílého domu rozděleni zhruba půl na půl. Nerozhoduje se přitom jen o několika milionech lidí, ale i o tom, kam až může zajít prezident a kam až mohou zajít jednotlivé státy, když se jim nelíbí to, co dělá federální vláda.
„Jeden člověk nemá jednostrannou pravomoc změnit zákon nebo vytvořit nový,“ prohlásil ministr spravedlnosti Texasu Ken Paxton.
Události ČT: Nejvyšší soud USA má v rukou osud více než čtyř milionů přistěhovalců (zdroj: ČT24)
I když nejvyšší soud načrtne budoucnost milionům přistěhovalců v Americe až v červnu, v současných primárkách, v nichž kandidáti na příštího amerického prezidenta usilují o hlasy, se na verdikt nečeká a téma migrace je hodně slyšet. Zatímco demokratka Hillary Clintonová s přistěhovalci na předvolebních setkáních spíš tancuje, republikán Donald Trump slibuje, že s nimi zatočí.
Pokud bude Trump zvolen prezidentem, prohlásil, že hodlá na hranici s Mexikem postavit obří zeď. Vyhostit chce všech zhruba 11 milionů lidí, kteří se v USA zdržují ilegálně. Zrušil by také automatické udělování občanství dětem, které se v zemi narodí ilegálním přistěhovalcům. Vyzval rovněž k povinné registraci všech amerických muslimů či k uzavření některých mešit.
Vydáno pod