Atentátník Khalid Bakraoui, který se v úterý odpálil v bruselském metru, měl s největší pravděpodobností společníka. Informovala o tom frankofonní belgická televize RTBF. Mělo by jít o muže, který podle kamerového záznamu nese velké zavazadlo. Není jasné, zda zemřel, nebo z metra utekl. Bratři Bakraouiovi podle belgického deníku La Dernière Heure také sledovali šéfa střediska pro výzkum jaderné energetiky. Během razií ve čtvrtek večer bylo v souvislosti s útoky zatčeno šest lidí.
Stejnou zprávu jako RTBF zveřejnil i francouzský deník Le Monde. Snímky z kamery, na které se odvolávají, ale nezveřejnily. Prokuratura se ke zprávě nevyjádřila.
Doposud je známé to, že atentátníci byli v úterý nejméně čtyři. Nejdříve se odpálil na bruselském letišti Zaventem Khalidův bratr Brahim zřejmě spolu s Nadžimem Laachraouim. Na letišti byl ještě třetí útočník, který je na útěku. Asi hodinu po útoku na letišti se v metru odpálil Khalid Bakraoui.
- Tři dny po atentátech snížila Belgie stupeň bezpečnostních opatření z nejvyššího - čtvrtého - na třetí.
K útokům se přihlásil Islámský stát. Na internetu zveřejnil video, ve kterém atentáty v Bruselu oslavuje a vyzývá své příznivce, aby se přidali ke svaté válce.
Bratři Bakraouiovi prý sledovali šéfa jaderného výzkumu
Khalid a Brahim Bakraouiovi navíc v minulosti podle belgického deníku La Dernière Heure sledovali šéfa belgického střediska pro výzkum jaderné energetiky (SCK/CEN). Zmíněného ředitele, o kterého se zajímali krátce po loňských listopadových teroristických atentátech v Paříži, natáčeli skrytou kamerou.
Záběry, na kterých je zachycený průřez ředitelova dne, našli policisté při jedné z razií. Záznam má podle deníku deset hodin. Ačkoli představitel SCK/CEN, které sídlí v severobelgickém městě Mol, není v přímém spojení s žádnou atomovou elektrárnou, je podle belgické federální agentury pro bezpečnost jaderných provozů AFCN případná existence takového videa vysoce citlivá.
Policie našla Brahimovu závěť
Policisté našli v počítači při razii v bruselské čtvrti Schaerbeek Brahimovu závěť. V ní atentátník uvádí, že se kvůli policejnímu pátrání necítí bezpečně a že nemá důvod žít. Napsal také, že pokud vše bude takto pokračovat, skončí „vedle něj v cele“.
Média spekulovala, že tím myslel uprchlého teroristu z Paříže Salaha Abdeslama, kterého belgická policie dopadla minulý týden v pátek. Podle RTBF ale Brahim zmiňoval zřejmě Mohammeda Bakkaliho, kterého belgická policie zadržela loni v listopadu. Bakkali byl zadržen kvůli vazbám na atentáty v Paříži.
Podle informací belgické televize VRT se měl útoků účastnit i Abdeslam. Měly vypadat stejně jako ty z Paříže - část skupiny měla spáchat sebevražedné útoky, druhá střílet v ulicích
kalašnikovy. Abdeslamovo zadržení ale plány islamistů zhatilo. Zpravodajský server CBS dodal, že se měly útoky původně odehrát na Velikonoční pondělí, události kolem Abdeslama ale akci patrně uspíšily.
Izrael prý varoval Belgii ohledně špatné bezpečnosti na letišti
Izrael údajně varoval belgické úřady jen pár týdnů před úterními útoky, že se na letišti v Bruselu vyskytují závažné bezpečnostní nedostatky. Problémy na letišti Zaventem odhalili izraelští představitelé, kteří mají na starosti posuzování bezpečnosti na jednotlivých mezinárodních letištích, kam létají spoje z Tel Avivu. Informovala o tom televize Channel 2.
Podle izraelského listu Haarec měly belgické i další evropské tajné služby informace o chystaném atentátu v Bruselu. Věděly prý „s velkou jistotou“ i to, že cílem by se měly stát letiště a metro. Naplánovány byly útoky v centrále Islámského státu ve východosyrském městě Rakká, píše Haarec. Zatčení Salaha Abdeslama spáchání atentátů údajně urychlilo, neboť se radikálové obávali prozrazení.
Turecko jednoho z atentátníků dvakrát deportovalo do Belgie, ta jej propustila
Brahim Bakraoui byl podle zástupců turecké vlády dokonce dvakrát deportovaný z Turecka do Belgie. Jednou v červenci a podruhé v srpnu loňského roku. Deportovali jej kvůli podezření, že se jedná o zahraničního bojovníka, žádný trestný čin na území Turecka ale nespáchal. Tajné služby o něm tak věděly už dřív. Belgické úřady radikála následně pustily na svobodu, a to navzdory varování, které o něm z Turecka dostaly, uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Belgičtí ministři vnitra a spravedlnosti Jan Jambon a Koen Geens dali své funkce k dispozici. Premiér Charles Michel jejich odchod ale odmítl. Jambon řekl, že nabídl svou rezignaci kvůli chybě, která umožnila atentátníkovi vyhoštěnému z Turecka provést sebevražedný útok na letišti v Bruselu. „V čase války nemůžete opustit bojiště,“ odpověděl ale podle Jambona na návrh k odchodu premiér.
Belgie si ve 14:30 SEČ znovu připomněla minutou ticha památku obětí atentátu. Kromě krále Philippa a královny Mathildy uctili mrtvé na nádvoří královského paláce i zástupci federální vlády, parlamentu i Evropské komise. Při atentátech v metru podle posledních informací zemřelo dvacet lidí, dalších jedenáct pak na letišti. Celkem si exploze vyžádaly už 300 zraněných. Bilance se stále zvyšuje.
