Předběžná dohoda o britských požadavcích pro setrvání země v Evropské unii je spravedlivá pro Británii i zbylých 27 členských států Unie, řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V projevu k poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku dodal, že Evropská komise podporuje návrh dohody, který v úterý zveřejnil předseda Evropské rady Donald Tusk.
„Vždycky jsem říkal, že chci, aby Británie zůstala členem Evropské unie na základě férové dohody. Návrh, který byl představen, je spravedlivý pro Británii i dalších 27 členských zemí,“ uvedl Juncker.
Dosud nejobtížnějším bodem jednání s Londýnem byla podle Junckera migrace pracovníků a volný pohyb osob.
Navrhovaný mechanismus takzvané záchranné brzdy, tedy možnosti, aby členská země reagovala na výjimečné situace spojené s příchodem pracovních sil z jiných států osmadvacítky, je podle Junckera „ušitý na míru“ britským obavám. Tento nástroj umožní Londýnu vyrovnat se s rekordním počtem občanů EU, kteří přišli do Británie, dodal předseda Evropské komise.
Hollande: Britské veto pro rozhodnutí eurozóny je nemyslitelné
Francouzský prezident François Hollande vyloučil, že by Británie v rámci vyjednávání mohla získat právo vetovat činnosti eurozóny. Hollande se vyjádřil po setkání s polskou premiérkou Beatou Szydlovou, jejíž vláda měnu eurozóny - euro - nehodlá v Polsku zavádět. „Země mimo eurozónu nemůže mít právo veta vůči zemím, které v eurozóně jsou,“ zdůraznil před novináři nejvyšší francouzský představitel.
- Integrace/Suverenita: Británie požaduje výjimku ze stále těsnějšího a pevnějšího svazku v rámci Unie. Britové odmítají další politickou integraci a žádají větší pravomoci národních parlamentů, například pro blokování unijních předpisů.
- Konkurenceschopnost: Cestou k rozšíření jednotného trhu a zvýšení konkurenceschopnosti musí být omezení nadměrné regulace a nařízení, kritiky nazývané „bruselská byrokracie“.
- Sociální dávky: Omezení přístupu k dávkám pro zaměstnané i nezaměstnané občany z jiných zemí Unie. Britové by chtěli omezit například dávky na bydlení, v nezaměstnanosti a podobně.
- Eurozóna: Britové požadují ujištění, že euro není jedinou měnou Evropské unie a že země, které jím neplatí, nebudou znevýhodňovány. Londýn chce také záruky, že nebude muset přispívat na záchranu eurozóny.
Cameron: Dohoda není dokonalá, ale naše postavení bude silnější
Britský premiér David Cameron představil vyjednanou podobu dohody poslancům. Připustil, že zatím není dokonalá, věří ale, že postavení země bude díky ní silnější a lepší. „Pokud chcete skoncovat s dáváním (Unii) bez dostávání (od Unie), pokud chcete vyvést Velkou Británii ze stále integrovanější Evropské unie, pokud chcete spravedlnost mezi členy a nečleny eurozóny a pokud chcete konkurenceschopnější Evropu, tak bojujme společně,“ vyzval Cameron všechny poslance k zapojení do boje za prosazení reforem.
V narážce na chystaný unijní summit 18. a 19. února v Bruselu, na kterém se má dohoda o požadavcích Londýna uzavřít, premiér řekl, že rozhodující okamžik se blíží. „Ohledně našich čtyř reformních požadavků jsme hodně pokročili, ale zbývá ještě mnoho práce a bude třeba prokázat odhodlanost a trpělivost,“ zdůraznil.
EU ustupuje od užší integrace, aby udržela Británii
Evropská unie oficiálně upustila od základního principu, že všichni její členové směřují k užší integraci, byť různou rychlostí, komentuje dohodu s Británií agentura Reuters. Návrh dohody projednaný představiteli EU s cílem udržet Británii v bloku 28 států poprvé připouští, že některé země nesdílejí tento cíl, který je v Římské smlouvě z roku 1957 a který hovoří o „stále užší unii“. Některé země tak možná v politické integraci nikdy nepokročí.
Právně závazný text vyžadující souhlas lídrů EU říká, že odkazy v zakládajících unijních smlouvách na stále bližší unii mezi evropskými národy „nenutí všechny členské státy, aby usilovaly o společnou destinaci“. Jinak řečeno, členské státy už nadále nebudou muset objednávat celé menu nabízené restaurací předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, ale bude jim přiznáno právo si vybrat, co chtějí.
Text jasně ukazuje budoucí změnu struktury EU směrem k dvouúrovňovému či trojúrovňovému systému, v němž 19 států eurozóny bude předurčeno k hlubší politické a ekonomické integraci, i když ostatní zůstanou stranou. Až dosud Brusel ortodoxně zastával názor, že všichni členové „dvourychlostní Evropy“ se budou nakonec účastnit všech unijních rozhodnutí, ale dospějí k tomu svým vlastním tempem.
Británie je již nejvíce svébytným ze všech členů EU. Rozhodla se nepřijmout euro a schengenskou zónu volného pohybu osob. Účastní se jen justiční a policejní spolupráce, a to na principu „a la carte“, podotýká Reuters.
Brusel nechce připustit, aby si nároky kladly i další země
Představitelé EU se snaží zabránit tomu, aby podmínky nabídnuté Británii způsobily, že totéž budou žádat i ostatní, například Polsko. Aby se tedy nesnažily ustoupit od již existujících závazků, Polsko, Maďarsko, Česká republika, Rumunsko a Bulharsko se zavázaly ve svých přístupových smlouvách k EU, že zavedou jednotnou měnu, až splní požadovaná ekonomická kritéria. Většina z nich ale od dluhové krize eurozóny přípravu zastavila.
Na žádost Británie text připouští, že „euro jako svou měnu nemají všechny členské státy“. Ale text se současně snaží nepodkopat povinnost ostatních se připojit. Nová euroskeptická vláda ve Varšavě již řekla, že za svého čtyřletého mandátu euro zavést nehodlá.
Cameron získal ústupky v řadě požadavků, od vyšší váhy pro národní parlamenty přes odmítání sociálních dávek pro nově příchozí migranty z EU do Británie až po postup, který ztíží členům eurozóny přehlasovávat ostatní země.
Avšak zapřisáhlí euroskeptici předem balíček zavrhli jako nedostatečný a příliš slabý například k tomu, aby obnovil státní kontrolu nad imigrací. I někteří zastánci členství v EU řekli, že dohoda nevytvořila žádná nová práva či omezení.
„V textu není nic, co by zásadně upravovalo pravidla a zákony EU, ať už platí pro Británii, či jakoukoli jinou zemi,“ řekl bývalý britský státní tajemník pro evropské záležitosti Denis MacShane z opoziční Labouristické strany. Například v otázce rozhodovacího procesu tomuto silně proevropskému politikovi nevyhovuje, že britská poslanecká sněmovna nemá mít právo vetovat návrhy EU, ale vždy hledat potřebný počet dalších národních parlamentů k získání potřebné většiny.
