Ukrajina chce požádat o vydání expremiéra Azarova z Ruska

Kyjev - Ukrajinská generální prokuratura dokončuje žádost o vydání bývalého předsedy ukrajinské vlády Mykoly Azarova, který se po loňském převratu uchýlil do Ruska. Azarov je na Ukrajině obžalován z překročení pravomocí a podílu na masových vraždách.

Kyjev už zařadil sedmašedesátiletého Azarova na seznam mezinárodně hledaných osob. V ruském exilu žijící politik byl ukrajinským premiérem od roku 2010 do loňského ledna, než ho tehdejší prezident Viktor Janukovyč pod tlakem proevropských demonstrantů odstranil z funkce. Pozdější únorový převrat vyhnal ze země jak Janukovyče, tak Azarova.

Expremiér počátkem týdne v Moskvě oznámil, že zakládá takzvaný Výbor na záchranu Ukrajiny, který má obnovit přátelské vztahy Kyjeva s Moskvou a s pomocí „milionů v ulicích“ svrhnout nynější vládu.

Šestašedesátiletý Azarov byl premiérem od března 2010 do ledna 2014. Do funkce ho po vyhraných prezidentských volbách jmenoval Janukovyč. Agentura Reuters připomněla, že těžce zadluženou Ukrajinu vedl v době hospodářských potíží, domácí měnu hřivnu připoutal k dolaru a odmítal tlak Mezinárodního měnového fondu na zvýšení domácích cen plynu. Loni v listopadu podpořil Janukovyčovo rozhodnutí zastavit integrační proces s Evropskou unií a obhajoval nezbytnost těsných hospodářských vazeb s Ruskem.

Azarovův výbor vyzývá k uspořádání mimořádných prezidentských, parlamentních a komunálních voleb, které by měly s nynějšími vládci Ukrajiny skoncovat. Za prezidenta Azarov navrhl Volodymyra Olijnyka, bývalého ukrajinského poslance za proruskou Stranu regionů. Jako jeden z iniciátorů represivních zákonů, jejichž schválení loni v únoru vyvolalo pouliční protesty a vedlo k pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče, je Olijnyk na Ukrajině trestně stíhán.

Podle ukrajinských i ruských komentátorů projekt velké politické šance nemá, protože prorusky smýšlející Azarov je příliš spojen se svrženým Janukovyčem. Od něj se distancuje nejen nynější proruská ukrajinská opozice, ale i donbaští separatisté a Moskva.

Ilovajská krize - předěl v boji o Donbas

  • Ilovajská operace byla jednou ze zlomových událostí donbaské války. V srpnu 2014 se ve městě ležícím asi sto kilometrů severovýchodně od Doněcku ocitl v obklíčení ukrajinský sbor.
  • Přestože obě bojující strany dosáhly dohody o tom, že Ukrajinci obležené město vyklidí, vyhrazený koridor povstalci dál ostřelovali.
  • Celkové ztráty Kyjev nepřiznal, podle nepotvrzených informací zahynulo 500 až 1000 ukrajinských vojáků.

Ukrajinská justice taktéž obvinila náčelníka ruského generálního štábu a deset dalších vysokých ruských důstojníků z odpovědnosti za masakr ukrajinských vojáků ve východoukrajinském Ilovajsku. Zároveň je zařadila na seznam mezinárodně hledaných osob. Šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov prý stál za útočnými akcemi, které loni u Ilovajsku připravily o život stovky ukrajinských vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
Právě teď

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...