Ukrajina chce požádat o vydání expremiéra Azarova z Ruska

Kyjev - Ukrajinská generální prokuratura dokončuje žádost o vydání bývalého předsedy ukrajinské vlády Mykoly Azarova, který se po loňském převratu uchýlil do Ruska. Azarov je na Ukrajině obžalován z překročení pravomocí a podílu na masových vraždách.

Kyjev už zařadil sedmašedesátiletého Azarova na seznam mezinárodně hledaných osob. V ruském exilu žijící politik byl ukrajinským premiérem od roku 2010 do loňského ledna, než ho tehdejší prezident Viktor Janukovyč pod tlakem proevropských demonstrantů odstranil z funkce. Pozdější únorový převrat vyhnal ze země jak Janukovyče, tak Azarova.

Expremiér počátkem týdne v Moskvě oznámil, že zakládá takzvaný Výbor na záchranu Ukrajiny, který má obnovit přátelské vztahy Kyjeva s Moskvou a s pomocí „milionů v ulicích“ svrhnout nynější vládu.

Mykola AzarovŠestašedesátiletý Azarov byl premiérem od března 2010 do ledna 2014. Do funkce ho po vyhraných prezidentských volbách jmenoval Janukovyč. Agentura Reuters připomněla, že těžce zadluženou Ukrajinu vedl v době hospodářských potíží, domácí měnu hřivnu připoutal k dolaru a odmítal tlak Mezinárodního měnového fondu na zvýšení domácích cen plynu. Loni v listopadu podpořil Janukovyčovo rozhodnutí zastavit integrační proces s Evropskou unií a obhajoval nezbytnost těsných hospodářských vazeb s Ruskem.


Azarovův výbor vyzývá k uspořádání mimořádných prezidentských, parlamentních a komunálních voleb, které by měly s nynějšími vládci Ukrajiny skoncovat. Za prezidenta Azarov navrhl Volodymyra Olijnyka, bývalého ukrajinského poslance za proruskou Stranu regionů. Jako jeden z iniciátorů represivních zákonů, jejichž schválení loni v únoru vyvolalo pouliční protesty a vedlo k pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče, je Olijnyk na Ukrajině trestně stíhán.

Podle ukrajinských i ruských komentátorů projekt velké politické šance nemá, protože prorusky smýšlející Azarov je příliš spojen se svrženým Janukovyčem. Od něj se distancuje nejen nynější proruská ukrajinská opozice, ale i donbaští separatisté a Moskva.

Ilovajská krize - předěl v boji o Donbas

  • Ilovajská operace byla jednou ze zlomových událostí donbaské války. V srpnu 2014 se ve městě ležícím asi sto kilometrů severovýchodně od Doněcku ocitl v obklíčení ukrajinský sbor.
  • Přestože obě bojující strany dosáhly dohody o tom, že Ukrajinci obležené město vyklidí, vyhrazený koridor povstalci dál ostřelovali.
  • Celkové ztráty Kyjev nepřiznal, podle nepotvrzených informací zahynulo 500 až 1000 ukrajinských vojáků.

Ukrajinská justice taktéž obvinila náčelníka ruského generálního štábu a deset dalších vysokých ruských důstojníků z odpovědnosti za masakr ukrajinských vojáků ve východoukrajinském Ilovajsku. Zároveň je zařadila na seznam mezinárodně hledaných osob. Šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov prý stál za útočnými akcemi, které loni u Ilovajsku připravily o život stovky ukrajinských vojáků.

/*json*/{"map":{"lat":47.964960372724356,"lng":38.01315025787357,"zoom":10,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":47.92554522341879,"lng":38.18572998046875,"type":"","description":""}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/