Pokud chce Evropská unie účinně bojovat proti převaděčům v Egejském moři, bude muset vytvořit kontingenty pro přijímání uprchlíků, kteří se zdržují v Turecku. Zároveň musí Turecku pomáhat i finančně se zvládáním dopadů uprchlické krize, řekla po jednání s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem německá kancléřka Angela Merkelová. Vyslovila se v této souvislosti pro přeměnu nelegální migrace na legální.
Merkelová: Je třeba přeměnit nelegální migraci na legální
„Nesmíme dopustit, aby v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem vládli zločinní převaděči a stále znovu přiváděli lidi do ohrožení a vydělávali na tom,“ řekla kancléřka a poukázala na páteční potopení tří lodí, při němž zemřelo 45 migrantů. Podle ní je třeba užší spolupráce mezi tureckými úřady a evropskou agenturou Frontex, která chrání vnější hranice Unie.
„Je třeba přeměnit nelegální imigraci na legální,“ uvedla Merkelová. „Samozřejmě to bude znamenat, že se budeme muset podílet na zátěži, kterou to přinese, a to finančními prostředky, ale také legálními kontingenty, které dají lidem šanci přijít do Evropy, aniž by ohrozili svůj život,“ dodala.
Turecko je podle Merkelové klíčovou zemí pro řešení uprchlické krize, protože přes jeho území přichází do EU většina běženců. Podle kancléřky je třeba zlepšit životní situaci asi 2,5 milionu syrských uprchlíků, kteří se nyní v Turecku zdržují, aby měli menší motivaci k cestě do Evropy.
Za krok správným směrem kancléřka označila to, že Ankara dala běžencům pracovní povolení. Ujistila také, že EU poskytne dohodnuté tři miliardy eur (81 miliard Kč), aby bylo možné realizovat projekty pro zlepšení situace uprchlíků.
GALERIE
Davutoglu v Německu
Davutoglu zdůraznil, že uprchlická krize postihuje EU i Turecko a není možné odpovědnost za její řešení nechávat jen na jedné straně. Dopady masové migrace se podle něj podaří vyřešit jedině společně.
O nutnosti spolupráce nejen mezi EU a Tureckem, ale i uvnitř Unie, mluvila i Merkelová. „Jsem hluboce přesvědčena, že otázku nelegální migrace můžeme vyřešit, jen když budeme spolupracovat. Samostatná řešení ve stylu každý stát sám za sebe nás nedostanou dál, potřebujeme celoevropskou spolupráci,“ řekla.
Zatímco Merkelová jednala s Davutogluem, před kancléřstvím se shromáždilo přes 300 Kurdů, kteří demonstrovali proti turecké politice vůči kurdské menšině. Při příjezdu premiéra na něj pískali a bučeli, skandovali také hesla na podporu Strany kurdských pracujících (PKK), proti níž vede turecká vláda vojenskou ofenzivu. PKK je na evropském seznamu teroristických organizací.
Spolupráci Merkelové s Tureckem v deníku Die Welt kritizoval také předseda opozičních Zelených Cem Özdemir. Podle něj kancléřka příliš vychází vstříc prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a kvůli potřebě spolupráce s Ankarou v uprchlické krizi mlčí o jeho autoritářském stylu vlády.
Migrační vlna podle francouzského premiéra ohrožuje podstatu fungování EU (zdroj: ČT24)
Valls: EU kvůli migrační vlně riskuje svou budoucnost
Migrační vlna, která přivádí do Evropy statisíce uprchlíků, ohrožuje samu podstatu fungování EU. Ta si nemůže dovolit přijmout všechny běžence, a musí proto bezodkladně zpřísnit kontrolu hranic, řekl v rozhovoru pro stanici BBC francouzský premiér Manuel Valls. „Není možné říkat či souhlasit s tím, že všechny uprchlíky… můžeme v Evropě přivítat,“ řekl Valls, podle nějž by takový přístup „naprosto destabilizoval“ společnost.
Unie proto musí začít co nejdříve jednat a zvýšit ostrahu hranic. „Pokud Evropa nedokáže ochránit vlastní hranice, pak je samotný koncept (jednotné) Evropy v sázce,“ dodal francouzský premiér v rozhovoru pořízeném během světového ekonomického fóra v Davosu.
Valls sice přímo nekritizoval Merkelovou, ale řekl, že Evropa nyní potřebuje něco jiného, než výzvy k přerozdělení migrantů podle kvót, na něž kancléřka opakovaně naléhá. „Německo čelí velké výzvě. Musíme Německu pomoci. Ale první vzkaz, který je třeba vyslat, je říci zcela tvrdě, že nebudeme v Evropě vítat všechny uprchlíky,“ uvedl premiér.
O tom, že evropské země nemohou v dlouhodobém horizontu přijímat tolik uprchlíků jako dosud, hovoří Valls opakovaně. Francie loni zaregistrovala 79 130 žádostí o azyl, což je o 22 procent více než v předchozím roce. Je to ale jen zlomek ve srovnání s Německem, kam loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války. O azyl jich požádalo zhruba 480 000.