Obama: IS pro nás není existenční hrozbou, ale zničíme jej

Americký prezident Barack Obama přednesl svou poslední zprávu o stavu unie. Takzvaný Islámský stát podle něj není existenční hrozbou pro Spojené státy, ale pouze propaganda islamistů a její přeceňování jim jen nahrává do karet. Během svého vystoupení Obama také vyzval Kongres ke zrušení hospodářského embarga vůči Kubě a slíbil, že během svého posledního roku ve funkci zavře věznici na Guantánamu. V souvislosti s probíhající kampaní před prezidentskými volbami požádal o zlepšení politické kultury.

Byl to bilanční a zároveň vizionářský projev. Jakási kombinace Obamy-idealisty z roku 2008 a Obamy-realisty z roku 2016. Ví, že spoustu cílů, které měl, se nikdy nepodaří prosadit. Nicméně byl to projev, který měl Američany přesvědčit k optimismu.
Martin Řezníček

Přestože je podle Obamy Islámský stát pouze propagandou islamistů, USA hodlají tyto „vrahy a fanatiky“ zničit. „Zatímco se soustředíme na zničení ISIL, přehnaná tvrzení, že jde o třetí světovou válku, pouze hrají do jejich karet,“ vyzval Obama k nepřeceňování dosahu organizace, kterou označil jednou z jejích zkratek.

Kongres zároveň požádal o formální schválení použití vojenské síly proti islamistům, které USA a spojenci dlouhodobě bombardují v jejich državách v Sýrii a Iráku. 

V souvislosti se Sýrií ovšem podotkl, že USA nemohou převzít správu nad každou zemí, která upadne do krize, a pak ji vyléčit. „To není vůdcovství. To je cesta do pekel, plýtvání americkou krví a penězi, které nás v posledku oslabuje,“ prohlásil Obama.

Barack Obama, jehož údajně nedůrazný postup vůči islamistickému terorismu kritizuje řada republikánů v probíhající prezidentské kampani, přislíbil, že americké bezpečnostní síly budou v boji proti teroristům pokračovat se stejnou intenzitou.

Obama: Zavřu Guantánamo

V posledním roce, který ho v úřadu čeká, se Obama chce zasadit o uzavření věznice na základně Guantánamo. Trestnice, jejíž uzavření Obamovi dlouhodobě znemožňují republikáni, stejně jako neschopnost nalézt umístění pro stovku tamních vězňů, podle něho napomáhá propagandě islamistů.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Je drahá, je zbytečná a jen slouží jako součást příručky pro nábor našich nepřátel,“ prohlásil Obama.

Obama se před svým nástupem do funkce zavázal, že vězení na Kubě zavře jako tíživé dědictví dřívějšího republikánského prezidenta George Bushe mladšího. Republikánská většina v obou komorách Kongresu se však staví zásadně proti uzavření věznice, a to i za pomoci zákonných překážek bránících přepravě vězňů do jiných zařízení v USA či v cizině.

V zařízení na východě Kuby, kritizovaném ochránci lidských práv a zřízeném před 14 lety zejména pro podezřelé z účasti na teroristických útocích ze září 2001, zůstává podle posledních údajů Pentagonu 103 vězňů. Ještě tento týden se podle zdrojů televize FOX News chystá transfer desítky z nich.

Barack Obama během projevu o stavu Unie
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Studená válka skončila. Je čas zrušit embargo

Obama ve své zprávě zmínil i sbližování Washingtonu a Havany, které bylo jedním z nejvýraznějších kroků jeho zahraniční politiky. „Chcete upevnit naši vůdčí roli a důvěryhodnost na (západní) polokouli? Uznejte, že studená válka skončila. Zrušte embargo,“ vyzval Obama Kongres.

Hospodářskou blokádou USA přispívají k bídné situaci kubánské ekonomiky již více než půl století. Republikány ovládaný Kongres však nehodlá zásadní změnu přístupu ke komunisty ovládané zemi schválit, dokud režim v Havaně nezačne respektovat lidská práva, svobodu projevu a neučiní kroky směrem k demokracii.

Spojené státy by podle Obamy měly i v budoucnu upřednostňovat diplomatická řešení před výhružkami a používáním síly či sankcí, které byly v minulosti charakteristické nejen ve vztahu ke Kubě, ale i například Íránu. 

Nová americká mise: Nadobro vymýtit rakovinu

„Kvůli našim milovaným, které jsme všichni ztratili, kvůli blízkým, které stále můžeme zachránit, učiňme z Ameriky zemi, která se jednou pro vždy zbaví rakoviny,“ pronesl Obama v silně emocionální části svého projevu.

Joe Biden řídil americkou kampaň proti rakovině
Zdroj: Reuters/Evan Vucci

Obrátil se přitom na svého viceprezidenta Joe Bidena, který loni přišel právě kvůli rakovině o syna. Biden se má stát „velitelem“ kampaně vedoucí k naprostému vymýcení rakoviny ve Spojených státech.

Biden, který se kvůli tragické rodinné ztrátě rozhodl nekandidovat do prezidentského úřadu, už podle Obamy v prosinci v Kongresu vyjednal pro výzkum boje proti rakovině tak vysoké finanční zdroje, které výzkumníci neměli nejméně deset let.

Sám prezident se hodlá angažovat i v boji proti dalším chorobám, nejen na území USA. V projevu řekl, že chce Kongres přesvědčit, aby uvolnil finance na boj proti malárii v Africe.

Selhal jsem, přiznal Obama při pohledu na rozhádané politiky

Je nebývalé, že prezident Spojených států, často označovaný za nejmocnějšího člověka na světě, vystoupil s takovou mírou skromnosti.
Martin Řezníček

Nezvykle sebekriticky a pokorně mluvil Obama o svém selhání na vnitropolitické scéně. Fakt, že řevnivost a zášť mezi demokraty a republikány během jeho sedmi let v Bílém domě neklesla, ale vzrostla, je podle něj jedním z největších zklamání. „Zmínil, že prezidenti takového kalibru, jakými byli Lincoln a Roosevelt, by s tím dokázali pohnout. Ale doufá, že v tom roce, který mu ve funkci zbývá, aspoň něco udělá,“ poznamenal Řezníček.

Rozhádanou a řevnivou politiku je třeba „spravit“, aby voliči, kteří mají pocit, že přestávají být důležití, znovu získali důvěru v politiky. „Budoucnost, kterou chceme - příležitosti a bezpečnost pro naše rodiny, rostoucí životní standard a udržitelná a mírová planeta pro naše děti - to vše máme na dosah. Ale stane se to, jen když budeme jednat společně. Stane se to jen tehdy, když povedeme rozumné a konstruktivní debaty,“ řekl americký prezident.

Jsme na vzestupu, nebojme se nových příležitostí

Barack Obama přednesl svou poslední zprávu o stavu Unie
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

O tom, že americká ekonomika je na vzestupu, nemůže pochybovat vůbec nikdo, prohlásil prezident, který zemi před sedmi lety přebíral v době hospodářské krize. Američané však čelí prudkým změnám, kterých se nesmí bát, ale vidět v nich příležitost, řekl Obama v projevu, jenž podle analytiků vyzněl podobně optimisticky jako při jeho nástupu do funkce v roce 2009.

Nepřímo se tak opřel do některých republikánských kandidátů, zejména Donalda Trumpa, který v kampani varuje před tím, jak USA mění islámští přistěhovalci. „Proto je důležité odmítnout jakoukoli politiku, která útočí na lidi jen kvůli rase či víře. Tohle není problém politické korektnosti. Je to o pochopení toho, co nás činí silnými. Svět nás nerespektuje jen díky našemu arzenálu, respektuje nás díky naší rozmanitosti a otevřenosti a způsobu, jímž respektujeme každou víru,“ ujistil Obama, který chce letos v USA přijmout 10 000 syrských běženců.

Guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová v tradiční republikánské odpovědi na poselství zhodnotila Obamu jako dobrého řečníka, který zanechal spoustu nesplněných slibů. „V době plné obav může být pokušením následovat volání sirén těch nejnahněvanějších hlasů. Tomuto pokušení musíme odolat. Nikdo, kdo je ochoten tvrdě pracovat, respektovat naše zákony a milovat naše tradice, by se neměl v naší zemi cítit nevítán,“ prohlásila dcera indických přistěhovalců.

Vedle první dámy bylo symbolicky volné sedadlo
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Vyznění jednoho z posledních Obamových velkých projevů v prezidentské funkci dokreslovali hosté, které si jeho manželka Michelle pozvala do sektoru vyhrazeného první dámě. Seděli tam kromě jiných zástupce syrských uprchlíků, člověk mající zásluhu za uznání homosexuálních manželství či jedna z prvních žen v elitní vojenské jednotce Rangers. Jedno místo zůstalo neobsazené jako symbol 30 000 Američanů, kteří každý rok zemřou při násilnostech spojených s použitím střelných zbraní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 9 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...