Polský prezident Andrzej Duda podepsal kontroverzní zákon o ústavním soudu, který prosadila konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS). Už dříve zákon schválily obě komory parlamentu, teprve podpisem hlavy státu ale norma vstoupila v platnost. Podle opozice i kritiků z řad odborníků a veřejnosti nový zákon činnost nejvyšší soudní instance ochromí a vychýlí rovnováhu dělby moci v zemi.
Novela počítá s tím, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce, do jejíchž řad vládní strana PiS, ovládající většinu v parlamentu, nedávno zvolila pět „svých" soudců.
Proti novele má vedle polské opozice výhrady i část soudců a Evropská unie. V posledních týdnech proti zákonu v ulicích polských měst demonstrovaly desítky tisíc lidí.
Nová vláda PiS během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů, dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí a nyní prosadila i změny ve fungování ústavního soudu.
Kromě obou komor parlamentu mají konzervativci zastání i v prezidentském paláci, protože současná hlava státu kandidovala právě za PiS. Oponenti nové vlády hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána, který je osočován z autoritativní vlády.
