Poté, co si odseděl 10 měsíců, opustí Oscar Pistorius v pátek jihoafrickou věznici a zamíří do domácího vězení. Bývalý paralympijský šampion si odpykává pětiletý trest za zastřelení své přítelkyně Reevy Steenkampové z nedbalosti a za nedovolené ozbrojování. Obvinění z úkladné vraždy byl zproštěn. První handicapovaný sportovec v dějinách, který na olympijských hrách závodil proti zdravým běžcům, ale zdaleka nemá vyhráno. Státní zástupce se proti původnímu verdiktu odvolal, druhé kolo procesu začne v listopadu.
Podmínečné propuštění k prvnímu možnému datu doporučila vězeňská služba. Podle jihoafrického práva mají málo nebezpeční vězni strávit pouze jednu šestinu trestu za mřížemi – hlavně kvůli přeplněnosti tamních káznic. Zbytek trestu si proto 28letý atlet odsedí ve vile svého strýce na předměstí Pretorie, zřejmě s elektronickým náramkem. Vila je obehnána vysokými zdmi, má několik ložnic, tělocvičnu, bazén a zahradu.
„Deset měsíců vězení za zabití jednoduše nestačí. Obáváme se, že to nevysílá správný signál a neslouží jako patřičný odrazující prostředek,“ reagovala rodina zabité modelky. Proti rozsudku pěti let za mřížemi za neúmyslné zabití se přitom Reevini rodiče neodvolali, přestože žalobci původně vinili sportovce z vraždy a žádali nejméně patnáctiletý trest.
Pistorius zastřelil Steenkampovou předloni o valentýnské noci přes dveře toalety. Údajně si ji spletl se zlodějem a střílel ze strachu. Když uviděl její mrtvé tělo, prý mu to zlomilo srdce. Obžaloba jej naopak vinila z toho, že partnerku zastřelil úmyslně. Soud musel být několikrát přerušen, protože se Pistorius zhroutil – běžně brečel a zvracel. Proces se slavným běžcem s podkolenní amputací obou nohou trval od 3. března. Živě ho vysílalo několik televizních stanic včetně speciálního kanálu, který se mu věnoval 24 hodin denně. Rozsudek padl loni v říjnu.
Pistorius získal na paralympiádách v Aténách, Pekingu a Londýně v bězích na 100, 200 a 400 m celkem šest zlatých, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Od roku 2007 běhal se zdravými atlety. Starty na vrcholných akcích mezi nepostiženými mu původně kvůli možné technologické výhodě mezinárodní atletická federace IAAF zakázala, Jihoafričan ale uspěl s odvoláním u sportovního arbitrážního soudu. Kvalifikací na olympijské hry v Pekingu 2008 neprošel, o čtyři roky později v Londýně ale již závodil jako první atlet s amputovanýma nohama v historii a v běhu na 400 m postoupil do semifinále. Celkově obsadil 23. místo. Jako člen jihoafrické štafety na 4x400 m přispěl k zisku stříbra na MS 2011 v Tegu.
