Průlom plný nadějí s otazníky - hvězdy a pruhy znovu nad havanskou ambasádou

Za účasti amerického ministra zahraničí Johna Kerryho byla vztyčena vlajka USA před ambasádou v Havaně. Jde o první podobný akt i cestu amerického šéfa diplomacie od konce druhé světové války. Oficiálně se tím uzavřela jedna z nejdéle trvajících diplomatických rozepří. Klíčové politické a obchodní změny však mají znovuzrozené americko-kubánské vztahy stále před sebou.

Vlajku přinesla ke stožáru stejná trojice mužů, která ji v roce 1961 spouštěla. Jim Tracy, Mike East a Larry Morris museli čekat 54 let, od přerušení diplomatických styků na Kubě nebyli, poznamenala agentura AP. Jejich rukama se nyní formálně uzavřel proces, který mluvčí americké diplomacie Mark Toner označil za „nový začátek.“ 

„Chtěl bych poděkovat mým kolegům z Washingtonu i zde na Kubě. Děkuji, že jste s námi při této historické chvíli,“ řekl Kerry v připraveném projevu, jehož část přednesl také ve španělštině. Spojené státy už dříve omezily vzájemné barikády v oblasti turismu nebo telekomunikací. Podle Kerryho jsou v tom USA připraveny pokračovat.

Společný krok představitelů USA a Kuby označil za „odvažné rozhodnutí". Připomněl více než půlstoletí trvající ochlazení vztahů a dodal, že na minulost by se přesto nemělo zapomínat. „Jak bychom také mohli. Alespoň pro mou generaci jsou ty obrázky nesmazatelné."

Ambasády ve skutečnosti naplno fungují už od 20. července, kdy obnovilo svůj provoz kubánské velvyslanectví ve Washingtonu. Do roku 1977 zprostředkovávaly diplomatické kontakty dvou znepřátelených států takzvané zájmové sekce při švýcarském velvyslanectví.

Ceremoniál na americkém velvyslanectví v Havaně
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/Reuters

Symbolické návštěvě Johna Kerryho na karibském ostrově, který pod vedením svého vůdce Fidela Castra budoval socialismus a byl po dlouhá desetiletí vystaven diplomatické a hospodářské blokádě USA, předcházelo v dubnu historické jednání Baracka Obamy s Raúlem Castrem v Panamě a v květnu vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu sponzorů terorismu. Oficiálně oznámili novou kapitolu ve vztazích USA a Kuby nejvyšší představitelé obou zemí loni v prosinci.

Ve vzduchu stále visí řada otázek

Obnovením diplomatických styků ale letité nepřátelství zahlazeno nebylo, upozorňují média v obou zemích. Ikona kubánského komunismu Fidel Castro v předvečer Kerryho návštěvy neopomněl poznamenat, že Spojené státy by měly nahradit Kubě mnohamilionové ztráty, které karibský ostrov utrpěl v důsledku amerického hospodářského embarga. V eseji publikované v médiích veterán Castro napsal, že jeho země „nikdy nezastaví boj za mír“. Američané se zase netají tím, že chtějí vyřešit osud miliardových částek, které už půl století požadují za majetek znárodněný po kubánské revoluci.

Dalším problémem je americká vojenská základna na kubánském Guantánamu, kterou Američané využívají od roku 1903. K ukončení „okupace“ enklávy v červenci ve Washingtonu vyzval kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez, s nímž Kerry jednal i dnes.

John Kerry a Bruno Rodríguez na tiskové konferenci
Zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN/AA/TT

Na tiskové konferenci Kerry označil dnešek za „historický den“ ve vztazích mezi USA a Kubou. Odmítl přitom obavy, že by příští americký prezident, který bude v příštím roce zvolen, mohl vstřícnou politiku Baracka Obamy vůči Kubě zavrhnout. „Nedovedu si představit republikána ani demokrata, který by to prostě vyhodil z okna.“

Kerryho kubánský protějšek na tiskové konferenci prohlásil, že obě země jsou nyní připraveny „diskutovat o všem“ včetně lidských práv. Rodríguez připustil, že „USA a Kuba zastávají jiné názory na svrchovanost, demokracii a lidská práva“. To jim ale nebrání zahájit „dialog o čemkoli“. V reakci na Kerryho poznámky o absenci demokratických svobod na Kubě Rodríguez prohlásil, že Kuba je znepokojena stavem lidských práv v USA.

Diplomaté obou zemí nyní otevřou novou kapitolu normalizace vztahů a zahájí jednání o hospodářské spolupráci. Očekává se, že prvním krokem bude zajištění poštovních služeb a dopravního leteckého spojení.

Jakkoliv jde v Havaně o formální akt, který pro politickou a obchodní praxi nebude mít přílišný dopad, podle politologa Jaroslava Fialy symbolizuje konec studené války v Karibiku. Obrat v americké politice vůči Kubě prý ukazuje především to, že chladný přístup a hospodářská blokáda ztratila po konci bipolárního světa smysl.

Obrat politiky souvisí se střídáním v Havaně. Fidelův bratr Raúl Castro je více nakloněný hospodářským reformám, stejně tak i mezi kubánskou emigrací na Floridě došlo ke generační obměně. Ta současná podporuje otevření americko-kubánských vztahů, což ještě před čtvrtstoletím neplatilo. Roli hraje i snaha Obamy zanechat za sebou významný diplomatický krok."
Jaroslav Fiala
politolog

Přestože diplomatické styky jsou formálně obnoveny, ekonomické sankce vůči Kubě zůstávají v platnosti. Zrušit je může pouze Kongres, který ale výměnou požaduje zlepšení lidských práv na ostrově.

  • Vztahy mezi USA a Kubou se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických.
  • Hospodářské sankce vůči Havaně zahájily Spojené státy v říjnu 1960 zákazem vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou; to stále platí, zrušit ho může jen Kongres.
  • Vzájemná diplomatická zastoupení obě země odvolaly též v říjnu 1960 a v lednu 1961 oficiálně přerušily diplomatické styky. Od roku 1977 mezi nimi fungovalo diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí.
  • Olej do ohně přilila invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů, řízených CIA, vylodila na Kubě a neúspěšně se pokusila svrhnout Castrův režim. Vztahy se dále vyhrotily v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a Spojené státy se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka. Po této krizi zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.
  • USA v roce 1992 obchodní embargo zpřísnily Torricelliho zákonem, jenž mj. zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických firem. V roce 2000 povolily Spojené státy prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely; v lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako humanitární pomoc po uragánu Michelle.
  • Po tajných rozhovorech zástupců USA a Kuby v Kanadě a Vatikánu oficiálně oznámili novou kapitolu ve vztazích nejvyšší představitelé obou zemí loni v prosinci; v lednu Spojené státy zrušily některá hospodářská omezení, což učinily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery.
  • V roce 2016 se poprvé po 59 letech sešli nejvyšší představitelé USA a Kuby – Barack Obama s Raúlem Castrem přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v Panamě. Naposledy se oficiálně sešli prezidenti USA a Kuby též v Panamě v červenci 1956 (Fulgencio Batista a Dwight Eisenhower). USA pak 29. května vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byla přes 30 let.
  • Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se ale vzájemné vztahy opět ochladily. Trump nechal zpřísnit obchodní a turistické sankce vůči Kubě, které zmírnil Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 2 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 59 mminutami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 1 hhodinou

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...