Průlom plný nadějí s otazníky - hvězdy a pruhy znovu nad havanskou ambasádou

Za účasti amerického ministra zahraničí Johna Kerryho byla vztyčena vlajka USA před ambasádou v Havaně. Jde o první podobný akt i cestu amerického šéfa diplomacie od konce druhé světové války. Oficiálně se tím uzavřela jedna z nejdéle trvajících diplomatických rozepří. Klíčové politické a obchodní změny však mají znovuzrozené americko-kubánské vztahy stále před sebou.

Vlajku přinesla ke stožáru stejná trojice mužů, která ji v roce 1961 spouštěla. Jim Tracy, Mike East a Larry Morris museli čekat 54 let, od přerušení diplomatických styků na Kubě nebyli, poznamenala agentura AP. Jejich rukama se nyní formálně uzavřel proces, který mluvčí americké diplomacie Mark Toner označil za „nový začátek.“ 

„Chtěl bych poděkovat mým kolegům z Washingtonu i zde na Kubě. Děkuji, že jste s námi při této historické chvíli,“ řekl Kerry v připraveném projevu, jehož část přednesl také ve španělštině. Spojené státy už dříve omezily vzájemné barikády v oblasti turismu nebo telekomunikací. Podle Kerryho jsou v tom USA připraveny pokračovat.

Společný krok představitelů USA a Kuby označil za „odvažné rozhodnutí". Připomněl více než půlstoletí trvající ochlazení vztahů a dodal, že na minulost by se přesto nemělo zapomínat. „Jak bychom také mohli. Alespoň pro mou generaci jsou ty obrázky nesmazatelné."

Ambasády ve skutečnosti naplno fungují už od 20. července, kdy obnovilo svůj provoz kubánské velvyslanectví ve Washingtonu. Do roku 1977 zprostředkovávaly diplomatické kontakty dvou znepřátelených států takzvané zájmové sekce při švýcarském velvyslanectví.

Ceremoniál na americkém velvyslanectví v Havaně
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/Reuters

Symbolické návštěvě Johna Kerryho na karibském ostrově, který pod vedením svého vůdce Fidela Castra budoval socialismus a byl po dlouhá desetiletí vystaven diplomatické a hospodářské blokádě USA, předcházelo v dubnu historické jednání Baracka Obamy s Raúlem Castrem v Panamě a v květnu vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu sponzorů terorismu. Oficiálně oznámili novou kapitolu ve vztazích USA a Kuby nejvyšší představitelé obou zemí loni v prosinci.

Ve vzduchu stále visí řada otázek

Obnovením diplomatických styků ale letité nepřátelství zahlazeno nebylo, upozorňují média v obou zemích. Ikona kubánského komunismu Fidel Castro v předvečer Kerryho návštěvy neopomněl poznamenat, že Spojené státy by měly nahradit Kubě mnohamilionové ztráty, které karibský ostrov utrpěl v důsledku amerického hospodářského embarga. V eseji publikované v médiích veterán Castro napsal, že jeho země „nikdy nezastaví boj za mír“. Američané se zase netají tím, že chtějí vyřešit osud miliardových částek, které už půl století požadují za majetek znárodněný po kubánské revoluci.

Dalším problémem je americká vojenská základna na kubánském Guantánamu, kterou Američané využívají od roku 1903. K ukončení „okupace“ enklávy v červenci ve Washingtonu vyzval kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez, s nímž Kerry jednal i dnes.

John Kerry a Bruno Rodríguez na tiskové konferenci
Zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN/AA/TT

Na tiskové konferenci Kerry označil dnešek za „historický den“ ve vztazích mezi USA a Kubou. Odmítl přitom obavy, že by příští americký prezident, který bude v příštím roce zvolen, mohl vstřícnou politiku Baracka Obamy vůči Kubě zavrhnout. „Nedovedu si představit republikána ani demokrata, který by to prostě vyhodil z okna.“

Kerryho kubánský protějšek na tiskové konferenci prohlásil, že obě země jsou nyní připraveny „diskutovat o všem“ včetně lidských práv. Rodríguez připustil, že „USA a Kuba zastávají jiné názory na svrchovanost, demokracii a lidská práva“. To jim ale nebrání zahájit „dialog o čemkoli“. V reakci na Kerryho poznámky o absenci demokratických svobod na Kubě Rodríguez prohlásil, že Kuba je znepokojena stavem lidských práv v USA.

Diplomaté obou zemí nyní otevřou novou kapitolu normalizace vztahů a zahájí jednání o hospodářské spolupráci. Očekává se, že prvním krokem bude zajištění poštovních služeb a dopravního leteckého spojení.

Jakkoliv jde v Havaně o formální akt, který pro politickou a obchodní praxi nebude mít přílišný dopad, podle politologa Jaroslava Fialy symbolizuje konec studené války v Karibiku. Obrat v americké politice vůči Kubě prý ukazuje především to, že chladný přístup a hospodářská blokáda ztratila po konci bipolárního světa smysl.

Obrat politiky souvisí se střídáním v Havaně. Fidelův bratr Raúl Castro je více nakloněný hospodářským reformám, stejně tak i mezi kubánskou emigrací na Floridě došlo ke generační obměně. Ta současná podporuje otevření americko-kubánských vztahů, což ještě před čtvrtstoletím neplatilo. Roli hraje i snaha Obamy zanechat za sebou významný diplomatický krok."
Jaroslav Fiala
politolog

Přestože diplomatické styky jsou formálně obnoveny, ekonomické sankce vůči Kubě zůstávají v platnosti. Zrušit je může pouze Kongres, který ale výměnou požaduje zlepšení lidských práv na ostrově.

  • Vztahy mezi USA a Kubou se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických.
  • Hospodářské sankce vůči Havaně zahájily Spojené státy v říjnu 1960 zákazem vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin. V únoru 1962 USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou; to stále platí, zrušit ho může jen Kongres.
  • Vzájemná diplomatická zastoupení obě země odvolaly též v říjnu 1960 a v lednu 1961 oficiálně přerušily diplomatické styky. Od roku 1977 mezi nimi fungovalo diplomatické zastoupení na úrovni zájmových sekcí.
  • Olej do ohně přilila invaze v Zátoce sviní v dubnu 1961, kdy se skupina kubánských emigrantů, řízených CIA, vylodila na Kubě a neúspěšně se pokusila svrhnout Castrův režim. Vztahy se dále vyhrotily v říjnu 1962, kdy USA zahájily námořní blokádu ostrova poté, co odhalily na Kubě sovětské rakety. Blokádu ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout a Spojené státy se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka. Po této krizi zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou.
  • USA v roce 1992 obchodní embargo zpřísnily Torricelliho zákonem, jenž mj. zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických firem. V roce 2000 povolily Spojené státy prodej amerických zemědělských produktů a léků na Kubu pro humanitární účely; v lednu 2002 na Kubu dorazila první dodávka amerického obilí jako humanitární pomoc po uragánu Michelle.
  • Po tajných rozhovorech zástupců USA a Kuby v Kanadě a Vatikánu oficiálně oznámili novou kapitolu ve vztazích nejvyšší představitelé obou zemí loni v prosinci; v lednu Spojené státy zrušily některá hospodářská omezení, což učinily poté, co Havana dodržela slib propustit 53 disidentů. Uvolnilo se i cestování a peněžní transfery.
  • V roce 2016 se poprvé po 59 letech sešli nejvyšší představitelé USA a Kuby – Barack Obama s Raúlem Castrem přes hodinu jednali v rámci celoamerického summitu v Panamě. Naposledy se oficiálně sešli prezidenti USA a Kuby též v Panamě v červenci 1956 (Fulgencio Batista a Dwight Eisenhower). USA pak 29. května vyškrtly Kubu ze seznamu zemí podporujících terorismus, na němž byla přes 30 let.
  • Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se ale vzájemné vztahy opět ochladily. Trump nechal zpřísnit obchodní a turistické sankce vůči Kubě, které zmírnil Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...