Velká Británie si připomněla 75 let od začátku bitvy o Británii. V řadách královského letectva v ní proti nacistům bojovalo na 90 Čechoslováků, během celé války pak téměř dva a půl tisíce. Výraznou měrou však přispěli také k osvobození Belgie. Po stopách jednoho z nich se vydal zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
V řadách RAF bojovali i za Belgii. Dnes je málokdo zná
O památku Čechoslováků, kteří pomáhali zdejší kraj osvobozovat, pečuje členka Československé obce legionářské Milena Kolaříková. Pravidelně proto chodí k památníku jednoho letce z Plzně a zároveň člena britského Královského letectva.
Právě v kopcích kolem města Ypres se odehrála poslední letecká bitva Karla Pavlíka. Tehdy čtyřiadvacetiletý letec zahynul během souboje britských a německých stíhaček, když doprovázel dva britské bombardéry. Trup jeho letadla se při pádu zabořil sedm metrů do jílu. Jeho tělo spojenci identifikovali jen díky jménu, které si Pavlík proti všem předpisům napsal na vnitřní stranu boty.
K pádu nacistů v Belgii přispěli i českoslovenští letci (zdroj: ČT24)
Vlastně celou jeho vojenskou kariéru provázelo psaní. Sám si totiž vedl a ilustroval deníky. Původně lakýrník a písmomalíř v nich popisuje, jak se přes Francii dostal do Afriky a následně do Británie. „Ke konci už jenom píše o tom, jak jeden po druhém jeho kamarádi padnou v boji. To je vždy jenom věta. Nerozepisuje se příliš emocionálně, ale je to hrozně silné,“ zmiňuje Kolaříková.
Pavlík patřil k elitním stíhačům 313. československé stíhací perutě. Se stíhačkou Spitfire nejčastěji doprovázel lodní konvoje a bombardéry nad Francii. Řádného pohřbu se dočkal až po válce. I když nebyl stíhacím esem, Milena Kolaříková ho považuje za nenápadného hrdinu. Je přesvědčená, že bez bojovníků jako on by spojenci Hitlera neporazili.