Pro místní čínské vlády je výhodnější stavět než držet zemědělskou půdu. „Z prodeje půdy developerům mají místní vlády obří zisky, je to pro ně hlavní zdroj příjmů. Roli také hraje osobní zájem některých státních úředníků, kteří jdou developerům na ruku,“ vysvětluje právník Ču Siao-ting.
Městem duchů je i Ťing-ťin, luxusní letovisko za Pekingem, které navštívíla zpravodajka ČT. Jsou tu tři tisíce vil, pětihvězdičkový hotel, lázně s horkými prameny, golfové hřiště, muzeum, chrám, dvě školy, zábavní centrum a spousta nevyužitého pozemku. Jediné, co chybí, jsou lidé.
Toto městečko pro bohaté se začalo stavět před třinácti lety, kdy Čína zažívala boom. Ve zpomalující ekonomice, uprostřed protikorupční kampaně, kdy je nebezpečné obdarovávat nemovitostmi, ale domy nejdou na odbyt. V podobných nových městech infrastruktura a ekonomické příležitosti pokulhávají, a tak tu nikdo nechce bydlet. Majitelé domů obvykle přijíždějí jen na víkendy nebo na svátky.
Tři tisíce vil - a nikdo není doma
Města duchů svědčí o trhlinách v čínském trhu s nemovitostmi a jsou mimo jiné výsledkem neefektivních stimulačních opatření vlády, která podle nedávné studie činila v letech 2009 až 2013 téměř polovinu celkové částky investované do rozvoje čínské ekonomiky. Světová banka ve své nedávné zprávě vyčetla čínské vládě podíl na údajném pokřivení tamního finančního systému a pochyby o kondici Číny rozvířily výkyvy na burze a právě stav trhu s nemovitostmi. Prezident banky nicméně později uvedl, že inkriminovaná pasáž není oficiálním postojem jeho instituce.
