Ruský agent Kovtun nevypovídal, nedostal soudní povolení

Londýn/Moskva - Dmitrij Kovtun podezřelý z vraždy bývalého ruského agenta KGB Alexandra Litviněnka nebude vypovídat. Uvedla to britská BBC. Kovtun původně plánoval, že prostřednictvím telekonference z Moskvy předloží důkazy o své nevině. Teď ale tvrdí, že mu to ruské úřady znemožňují. Vyšetřovatelé podezřívají kremelské agenty Kovtuna a Andreje Lugového, že Litviněnka otrávili v roce 2006 v londýnském hotelu radioaktivním poloniem.

V březnu tohoto roku informoval Kovtun britské úřady, které případ po letech znovu otevřely, že je připraven předložit důkazy o své nevině a vnést světlo do tajemné kauzy. Nyní ale tvrdí, že nebyl schopen se zkontaktovat s příslušným ruským vyšetřovatelem, který by mu vydal povolení promluvit o utajených skutečnostech.

Přitom měl od britského soudu čtyři měsíce na to, aby si obsáhlý spis celého případu se svými právními zástupci prostudoval. „Interpretace zdejších komentátorů jsou takové, že Kovtun jednoduše soud napálil,“ popsal spolupracovník ČT Ivan Kytka.

27 minut
V Británii probíhá veřejné vyšetřování Litviněnkovy smrti
Zdroj: ČT24

Ten také připomněl, že soudní šetření pokračuje i bez Kovtuna a že jednou z jeho klíčových postav je německý svědek vystupující pod kryptou „D3“. Tento člověk má být známým obou podezřelých. Jak Kovtun, tak Lugovoj se „D3“ měli údajně svěřit o plánu na likvidaci Litviněnka pomocí radioaktivní látky nasypané do čaje v jedné z londýnských restaurací. „Svědectví je pronášeno za zavřenými dveřmi a není tedy možné, alespoň britští novináři se tomu vyhýbají, objektivně zhodnotit jeho věrohodnost,“ doplnil Ivan Kytka.

Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj se znají od dětství, oba pocházejí z vojenských rodin a vyrůstali v sousedství. Společně studovali také vojenskou akademii v Moskvě v 80. letech 20. století a společně poté pracovali pro KGB. Po rozpadu Sovětského svazu oba pracovali pro soukromé bezpečnostní agentury. Nyní jsou úspěšnými podnikateli. 

Bývalý agent KGB na smrtelné posteli obvinil Putina

Sám Litviněnko obvinil těsně před svou smrtí Putina, že to je právě on, kdo stojí za jeho vraždou. „Možná umlčíte jednoho člověka, protesty z celého světa se vám budou ozývat v uších po zbytek vašeho života,“ napsal agent šéfovi Kremlu.

Veřejné vyšetřování začalo letos v lednu poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle Mariny Litviněnkové klíčové.  

Agent Litviněnko pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko. Později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Podle dosavadních vyšetřování byl otráven izotopem polonia 210. Ten mu měli dát agenti do čaje. Podle právního poradce vyšetřovatelů Robina Tama existují důkazy o tom, že byl agent otráven poloniem dokonce dvakrát.

  • Daily Telegraph míní, že byl Litviněnko odstraněn kvůli investigativní práci, kterou prováděl po odchodu z Ruska v řadě evropských zemí. Prý byl dokonce objeven zvukový záznam, na němž Litviněnko podrobně popisuje vztahy mezi Putinem a jedním z nejobávanějších zločinců na světě.

Anatolij Litviněnko byl dvanáctiletý chlapec, když přišel v britské metropoli o otce. O jeho riskantním zaměstnání věděl. „Žili jsme ale normální život jako rodina, i když táta byl často na cestách. Anglii miloval. Obdivoval tu svobodu projevu a to, že tu lidé mohli jít volit, koho chtěli,“ vzpomíná Anatolij, podle něhož je současný vládce Kremlu zodpovědný za smrt jeho otce. „Možná vydal přímo rozkaz, možná ne. Ale protože v Rusku funguje moc tak, že jde vždy shora, tak má (Putin) na vraždě svůj podíl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 32 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...