USA hájí útoky na Kurdy, Turecko má prý právo se bránit

Washington - Spojené státy se postavily za Turecko v otázce leteckých útoků na tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku. Podle Bílého domu má Ankara právo bránit se proti teroristickým útokům kurdských povstalců. Spojené státy označují PKK již delší dobu za teroristickou organizaci. Zároveň ale spoléhají na kurdské bojovníky, kteří jsou se stranou spojeni, při tažení proti Islámskému státu, připomněla agentura AP.

„USA samozřejmě považují PKK za teroristickou organizaci. Turecko má právo zasáhnout proti teroristickým cílům. Určitě oceňujeme jeho ochotu zasáhnout proti Islámskému státu,“ řekl mluvčí Bílého domu Ben Rhodes, který doprovází prezidenta Baracka Obamu na jeho africké cestě.

Mluvčí Bílého domu Alistair Baskey prohlásil, že PKK by se měla zříci terorismu a obnovit rozhovory s tureckou vládou. Obě strany by se podle Baskeyho měly vzdát násilí a snažit se o snížení napětí. Zároveň ostře odsoudil nedávné útoky, které provedla Strana kurdských pracujících v Turecku. Zdůraznil také, že Turecko je spojencem USA v rámci Severoatlantické aliance.

Po útocích Kurdové Ankaře vypověděli mírová jednání

Turecká armáda v pátek vstoupila do bojů proti islámským radikálům v severní Sýrii, bombardovala ale také tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v sousedním Iráku. Podle turecké agentury Dogan pokračovalo ostřelování základen PKK v Iráku až do nedělních ranních hodin. Turecko tak ohrozilo také dohodu s tureckými Kurdy.

Strana kurdských pracujících následně vypověděla mírová jednání s Ankarou, protože podle ní už nemají smysl. „Příměří po nynějším bombardování okupantské turecké armády pozbývá smyslu,“ reagovala PKK na nový vývoj událostí. PKK je v Turecku zakázaná, ale provozuje několik výcvikových táborů v Iráku.

Na Kurdy v severním Iráku zaútočilo Turecko poprvé od zahájení mírových jednání 
v roce 2013. Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984. Vůdce PKK 
Abdullah Öcalan vyzval k příměří a vláda tehdy slíbila, že zastaví vojenské 
operace proti Kurdům. Podle odborníků jsou mírová jednání nyní definitivně pohřbena.

Ankara vysvětlila zahájení leteckých útoků na IS v Sýrii jako reakci na sebevražedný atentát, při kterém členové IS minulý týden zabili v tureckém Surucu 32 lidí. USA se nyní s Ankarou dohodly na zajištění pohraničního pásma, ze kterého bude IS vytlačen. Má jít o úsek dlouhý asi 100 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Halab, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů. IS tak přijde o důležité zásobovací trasy a civilisté získají záruku bezpečného pohybu v příhraničních oblastech. Zónu budou zajišťovat hlavně americká letadla, pro něž dalo Turecko k dispozici základnu v Incirliku.

Proti útokům armády v Ankaře protestovala tisícovka lidí

Do ulic Ankary vyšlo vyjádřit nesouhlas s leteckými údery turecké armády několik stovek lidí. „Odsuzujeme tuhle teroristickou tureckou vládu. Není to poprvé, co Kurdy zradila. Tento postup nepřijímáme a požadujeme respektování našich práv,“ uvedl jeden z kurdských demonstrantů. Policie shromáždění rozehnala vodními děly a slzným plynem.

3 minuty
Do ulic Ankary vyšli demonstranti
Zdroj: ČT24

Turecká opozice považuje nové tažení Ankary proti PKK za snahu znovu v Turecku probudit protikurdské nálady, protože Ankara počítá s předčasnými volbami. Ty minulé se konaly v červnu, ale vítězné Straně spravedlnosti (AKP) se zatím nepodařilo dohodnout se s potenciálními koaličními partnery na vládě. AKP byla zvyklá vládnout sama, protože víc než deset let měla v parlamentu nadpoloviční většinu. Letos ale získala jenom 258 z 550 křesel. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se dostala do parlamentu poprvé a hned s 80 mandáty. Do koalice s AKP jít nechce. Její představitel Selahattin Demirtaş řekl, že „cílem leteckých, pozemních i mediálních operací, které nyní vede Turecko, je oslabit HDP pro předčasné volby“.

Výbuch v kurdské provincii Diyarbakir usmrtil dva turecké vojáky

Páteční nálety v Sýrii a Iráku následoval v sobotu večer výbuch na jihovýchodě Turecka v provincii Diyarbakir. Expolodovalo tam vozidlo napěchované výbušninami. Zahynuli dva turečtí vojáci a čtyři další utrpěli zranění. Konvoj jel k zásahu proti Kurdům, kteří zablokovali hlavní křižovatku a zapálili několik aut. Armáda tvrdí, že útok byl předem připraven a že členové PKK na policisty také stříleli. Později prý Kurdové zaútočili také na policejní stanice v Siirtu a Mardinu u jižní turecké hranice. Provincii Diyarbakir obývají převážně etničtí Kurdové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
před 12 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 3 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 5 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 7 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 10 hhodinami
Načítání...