Washington a Moskva spolu začínají více mluvit, aby se pokusily o zmírnění napětí a spolupráci v nejožehavějších otázkách na světové scéně - ať už jde o ukrajinskou krizi, dohodu o íránském jaderném programu či turbulentní situaci na Blízkém východě. První známky uvolnění přišly minulý týden z jihoruského Soči, kde prezident Vladimir Putin přijal šéfa americké diplomacie Johna Kerryho.
Zmírnění napětí ve vztazích USA a Ruska, nový reset je ale zatím daleko
Přední světové agentury upozorňují, že pouhá Kerryho přítomnost v Rusku - vůbec první za dva roky v ministerské funkci - znamená sama o sobě výraznou změnu tónu i ukázku přání Washingtonu znovu s Moskvou jednat. Svědčí o tom i dvě následující moskevské schůzky mezi vysokými americkými a ruskými představiteli. Obě proběhly toto pondělí. „Jednání jsou to velmi důležitá, protože udržují komunikační kanál s Rusy otevřený,“ hodnotí jejich význam expertka na americko-ruské vztahy Fiona Hillová, autorka knihy „Mr. Putin: Operative in the Kremlin“.
Tématem první schůzky byla Sýrie, při té druhé, jíž se účastnila i Kerryho náměstkyně Victoria Nulandová, se rokovalo o situaci na Ukrajině. „Nulandová je (v ukrajinské otázce) obvykle k Rusku velmi kritická. Na tiskové konferenci po jednání v Moskvě prohlásila velmi krátce, že dohoda z Minsku je porušována na západní straně ukrajinsko-ruské hranice, ale v textu nenajdeme žádné velké (protiruské) hroty, tak jak u ní bylo doposud zvykem,“ připomíná Martin Řezníček, zpravodaj ČT v USA.
15 minut
Horizont ČT24 k současným americko-ruským vztahům
Americká diplomatická aktivita však podle něj neznamená cosi, co by se dalo označit za restart vztahů mezi oběma velmocemi a někdejšími rivaly z éry studené války. "Spojené státy se velmi pravděpodobně nepoženou do něčeho, co by minimálně intenzitou připomínalo neúspěšný reset z dob Hillary Clintonové,„ dodává Řezníček. S jeho hodnocením souhlasí analytik mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych. “Obamova administrativa se poučila z toho, že ten minulý reset měl své jasné meze. V této chvíli je diplomatická iniciativa Spojených států především určitým gestem," myslí si Ditrych z výzkumného centra Deutsch Security Square při FSV UK.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT v Rusku: „Po dobu trvání návštěvy Kerryho v Rusku se ta útočná protiamerická rétorika, kterou prakticky denně sledujeme v ruských sdělovacích prostředcích, jakoby zastavila. Umírněná rétorika ovšem trvala jen chvíli a už se vrací zpět do starých kolejí. Znovu se připomínají čísla, že každý třetí Rus vidí možnost vpádu amerických vojsk na ruské území. Bylo by tedy velmi předčasné hovořit o jakýchkoliv ústupcích z ruské strany.“
Podle analytika Joerga Forbriga byla Kerryho návštěva Soči spíše symbolickou záležitostí, nicméně málo obsažnou. Zároveň je ale Forbrig toho názoru, že i přes více než dvouleté napětí, zhoršené konfliktem na Ukrajině, se Spojené státy nikdy nechtěly úplně rozejít s Ruskem. „Američané si uvědomují, že existují problémy, které by měli řešit s Rusy,“ poukazuje expert na íránský jaderný program, občanskou válku v Sýrii, případně trable s nevyzpytatelným severokorejským režimem.
Ondřej Ditrych se v tomto směru domnívá, že v geopolitické partii, v níž obě strany hledají způsob, jak vedle sebe nějakým způsobem koexistovat, nemají USA co ztratit. Naopak jim to může pomoci, třeba v tom, že „Rusko bude přístupnější a podpoří americké pozice v jednání o finální podobě dohody s Iránem ohledně jeho jaderného programu,“ konstatuje Ditrych.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov: „Situace v Evropě není jednoduchá, je tu příliš mnoho napětí, konfliktů a zhoršení vztahů mezi západními státy a Ruskem, a to i kvůli ukrajinské krizi. Ta nevznikla sama od sebe, ale byla odrazem systémových problémů, které se po léta hromadily v oblasti evropské bezpečnosti.“
- Jednání na diplomatickém poli mezi Ruskem a Západem pokračovalo úterní schůzkou Sergeje Lavrova s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem i setkáním se šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. S tou Lavrov debatoval o krizi s uprchlíky ve Středomoří i o ukrajinské krizi. Podle agentury ANSA po schůzce prohlásil, že ve vztazích mezi oběma stranami se projevil „určitý vývoj“ a že „určité věci se hýbou“.
- Stoltenberg se sešel s ruským ministrem zahraničí poprvé od únorového setkání na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Vedoucí představitel Severoatlantické aliance zdůraznil, že NATO neuznává ruskou anexi Krymu a podporuje územní celistvost Ukrajiny. Prostřednictvím apelu na Lavrova vyzval Rusko, aby přestalo podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny a úplně odtud stáhlo svá vojska. Zároveň naléhal na to, aby si počínalo ve svých vojenských aktivitách a cvičeních „transparentněji a předvídatelněji“, aby se tak dalo vyvarovat případných incidentů.
