Moskva - Dolní sněmovna ruského parlamentu ve třetím čtení schválila zákon o nežádoucích nevládních organizacích, který podle kritiků kriminalizuje občanská hnutí nepohodlná státu. Nová norma staví mimo zákon nevládní organizace, které za nežádoucí označí generální prokuratura. Podle ruské demokratické opozice jde o další krok k potlačení disentu, k zákonu se má ještě vyslovit ruský senát a prezident Vladimir Putin.
Nový ruský zákon kriminalizuje „nežádoucí“ nevládní organizace
Nežádoucí organizace mohou být postiženy pokutami, jejich funkcionáři mohou být odesláni k nuceným pracím nebo až na šest let do vězení. Do kategorie nežádoucích se mohou dostat prakticky jakákoli domácí či mezinárodní hnutí, která podle prokuratury ohrožují ruský ústavní pořádek nebo bezpečnost státu. Do seznamu nežádoucích bude oficiálně zařazovat nepohodlná hnutí ruské ministerstvo spravedlnosti. Své slovo bude mít i ministerstvo zahraničí a kontrarozvědka FSB.
Podle BBC je definice adjektiva „nežádoucí“ v zákoně značně volná. Prokuratura by podle současného znění normy mohla zasáhnout i v případě, kdy by činnost dané organizace byla v rozporu se snahou o „ochranu ústavního pořádku, s morálkou, právy či zákonnými nároky jiných osob“. Původně zákon vzbuzoval ještě větší diskuse kvůli tomu, že se měl vztahovat i na zahraniční firmy, v novém znění se ale zaměřuje jen na nevládní organizace. Podle listu Moskovskij komsomolec „jsou v ohrožení“ organizace jako Lékaři bez hranic, Amnesty International, Greenpeace, Reportéři bez hranic či Transparency International.
Podle ruských opozičních aktivistů je cílem nového zákona „odstřihnout“ ruské nevládní skupiny od jejich zahraničních partnerů. Zákon dává státu nové nástroje postihu po nechvalně známém zákoně o „zahraničních agentech“ z roku 2012. Ten požaduje od nevládních organizací působících v ruské politice a přijímajících západní granty, aby se registrovaly jako zahraniční agenti. Nařízení se vztahuje i na média se zahraničním financováním. Loni novela stanovila, že k registraci na „černém seznamu“ stačí rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které může padnout bez toho, aby se organizace úřadům sama přihlásila.
Rusko začalo bránit nevládním a neziskovým organizacím v kontaktech se zahraničím od roku 2012, kdy se svého třetího mandátu v čele státu ujal Putin. Moskva tvrdí, že západní státy se snaží destabilizovat politický systém a zpochybnit tradiční hodnoty ruské společnosti založené na centralizované státní moci, mohutné armádě a pravoslavné víře.