EU se pokusí řešit masovou migraci z Afriky a Blízkého východu

Brusel - Evropská unie bude na svém mimořádném summitu hledat jasnou odpověď na sílící migraci poté, co se při pokusu doplout do Evropy za lepším životem letos ve Středozemním moři utopily už stovky lidí. Na jejich neštěstí parazituje v Africe a na Blízkém východě spletitá síť pašeráků, překupníků, místních gangů a kmenů. Byznys za miliony dolarů v libyjském politickém chaosu čím dál víc kvete. Úřadům se sice namátkově podaří chytit uprchlíky, samotné gangy jim ale unikají.

Jak upřesnil Ben Tallis z Centra pro evropskou bezpečnost při Ústavu mezinárodních vztahů, převaděči často dostávají za sehnání lodi až 14 tisíc dolarů plus další peníze od každého migranta. V Libyi, jež se zmítá v chaosu, tak jde o velmi atraktivní byznys. Své by o tom mohl vyprávět třeba Syřan Mahmud Šubat, který opustil vlast před rokem a půl. Nechtěl bojovat, jinou šanci na život tam ale neměl. Chtěl se postarat o svou rodinu, vydal se proto na zoufalou cestu za snem. Už v Homsu zaplatil překupníkům 5800 amerických dolarů. Autem ho pak převezli na turecké pobřeží a odtud lodí do Libye. Tam jinému gangu - navzdory předchozí domluvě - zaplatil dalších 1800 dolarů. Těsně před vyplutím loď přepadli ozbrojenci, kteří u migrantů hledali peníze a zlato. Pro uprchlíky jsou ale všechny útrapy i hrozba smrti stále riziko, které se vyplatí.

Někteří z šéfů gangu mohou být přitom dokonce příslušníky pobřežní stráže, což výrazně komplikuje situaci, s níž si teď Evropa neví rady a hledá její řešení. Podle analytiků po něm ale měla pátrat dávno. Za současný boom ilegální migrace a obchodu s lidmi si tak může zčásti sama. „V současnosti nahlížíme na migraci hlavně z hlediska rizika, hrozeb, zátěže a nákladů. Ty věci Evropská unie pořádně neřeší, ale přitom ani nezvážila výhody, které by přinesl příchod některých z těchto lidí,“ říká Tallis.

Evropa hledá řešení problému, za který si zčásti může sama

Mimořádný unijní summit, který byl svolán po víkendové tragédii stovek migrantů, by měl podle diplomatů vyústit ve společnou deklaraci osmadvacítky. Šéfové států a vlád by v ní měli potvrdit své odhodlání rozšířit nyní zjevně nedostatečné vyhledávací a záchranné operace ve Středozemním moři. Potvrzen bude nejspíš také cíl bojovat s pašeráky lidí, kteří na neštěstí desetitisíců migrantů vydělávají. Třetím směrem, kterým se evropské úsilí při řešení problému zaměří, bude podle všeho snaha o zlepšení spolupráce se třetími zeměmi.

O víkendu našlo smrt ve Středozemním moři až 900 lidí, další nehody přetížených plavidel ale následovaly. V důsledku tragédie se počet letošních úmrtí migrantů na moři vyšplhal k 1500. Na pondělním jednání ministrů zahraničí a vnitra EU v Lucemburku představil eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Dimitris Avramopulos desetibodový plán, který bude základem diskuse. Mezi body nechybí návrh na zdvojnásobení prostředků a peněz pro evropskou námořní operaci Triton či návrh na možné vyhledávání a ničení pašeráckých plavidel. Mezi dalšími návrhy byl pilotní projekt na dobrovolné přesídlení 5000 azylantů - systém kvót totiž řada zemí EU včetně Česka odmítá. Avramopulos také navrhoval způsoby, jak zlepšit posuzování žádostí o azyl u těch, kdo moře překonají, a vznik nového návratového programu pro ty žadatele, kteří na azyl právo mít nebudou. Součástí jsou také návrhy na užší spolupráci se zeměmi okolo Středozemního moře a v krizových oblastech.

Podle OSN připlulo letos do jižní Evropy už více než 35 000 migrantů a žadatelů o azyl. Smrt ve Středozemním moři zřejmě našlo na 1500 lidí. Za celý loňský rok uvádí úřad počet 219 000 těch, kdo moře přepluli a 3500 obětí. Evropská agentura Frontex přitom uvádí, že v příštích měsících by se moře mohlo pokusit překonat více než milion lidí.

Podle italské vlády se EU musí problému s přílivem nelegálních přistěhovalců postavit jako celek. Dolní komora italského parlamentu iniciovala přípravu rezoluce vyzývající Radu bezpečnosti OSN, aby zvážila vyhlášení námořní blokády Libye, čímž by se měla zastavit uprchlická vlna z Afriky do Evropy.

Podle Erdogana chce Evropa potápět lodě s imigranty na palubě

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu odsoudil údajné návrhy v Evropě, že by se měly potápět lodě převáděčů a že by „imigranti měli být ponecháváni napospas smrti“. Návrhy na ničení plavidel zneužívaných k přepravě uprchlíků sice v předchozích dnech zazněly, hovořilo se ale o tom jako o preventivních akcích ještě před jejich naložením. Erdogan ve svém tvrzení odkázal neurčitě na „prohlášení přicházející z Evropy a připravující půdu pro potápění během přepravy migrantů“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí po ruských útocích nejméně devět mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast, uvedly regionální úřady. Podle prokuratury je mrtvých jedenáct a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Ukrajinské letectvo tvrdí, že hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím.
03:03Aktualizovánopřed 14 mminutami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 42 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má už nejméně 164 obětí

Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla agentura Reuters. Raněných jsou podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, protože pátrání po nezvěstných pokračuje. Otřesy zbořily budovy, poškodily nemocnice a infrastrukturu a uvěznily lidi pod troskami. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených zemětřesením.
04:46Aktualizovánopřed 44 mminutami

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Estonsko ruší podporu v nezaměstnanosti pro mladé, kteří dokončili vojenskou službu

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.
před 4 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.