EU se pokusí řešit masovou migraci z Afriky a Blízkého východu

Brusel - Evropská unie bude na svém mimořádném summitu hledat jasnou odpověď na sílící migraci poté, co se při pokusu doplout do Evropy za lepším životem letos ve Středozemním moři utopily už stovky lidí. Na jejich neštěstí parazituje v Africe a na Blízkém východě spletitá síť pašeráků, překupníků, místních gangů a kmenů. Byznys za miliony dolarů v libyjském politickém chaosu čím dál víc kvete. Úřadům se sice namátkově podaří chytit uprchlíky, samotné gangy jim ale unikají.

Jak upřesnil Ben Tallis z Centra pro evropskou bezpečnost při Ústavu mezinárodních vztahů, převaděči často dostávají za sehnání lodi až 14 tisíc dolarů plus další peníze od každého migranta. V Libyi, jež se zmítá v chaosu, tak jde o velmi atraktivní byznys. Své by o tom mohl vyprávět třeba Syřan Mahmud Šubat, který opustil vlast před rokem a půl. Nechtěl bojovat, jinou šanci na život tam ale neměl. Chtěl se postarat o svou rodinu, vydal se proto na zoufalou cestu za snem. Už v Homsu zaplatil překupníkům 5800 amerických dolarů. Autem ho pak převezli na turecké pobřeží a odtud lodí do Libye. Tam jinému gangu - navzdory předchozí domluvě - zaplatil dalších 1800 dolarů. Těsně před vyplutím loď přepadli ozbrojenci, kteří u migrantů hledali peníze a zlato. Pro uprchlíky jsou ale všechny útrapy i hrozba smrti stále riziko, které se vyplatí.

Někteří z šéfů gangu mohou být přitom dokonce příslušníky pobřežní stráže, což výrazně komplikuje situaci, s níž si teď Evropa neví rady a hledá její řešení. Podle analytiků po něm ale měla pátrat dávno. Za současný boom ilegální migrace a obchodu s lidmi si tak může zčásti sama. „V současnosti nahlížíme na migraci hlavně z hlediska rizika, hrozeb, zátěže a nákladů. Ty věci Evropská unie pořádně neřeší, ale přitom ani nezvážila výhody, které by přinesl příchod některých z těchto lidí,“ říká Tallis.

Evropa hledá řešení problému, za který si zčásti může sama

Mimořádný unijní summit, který byl svolán po víkendové tragédii stovek migrantů, by měl podle diplomatů vyústit ve společnou deklaraci osmadvacítky. Šéfové států a vlád by v ní měli potvrdit své odhodlání rozšířit nyní zjevně nedostatečné vyhledávací a záchranné operace ve Středozemním moři. Potvrzen bude nejspíš také cíl bojovat s pašeráky lidí, kteří na neštěstí desetitisíců migrantů vydělávají. Třetím směrem, kterým se evropské úsilí při řešení problému zaměří, bude podle všeho snaha o zlepšení spolupráce se třetími zeměmi.

O víkendu našlo smrt ve Středozemním moři až 900 lidí, další nehody přetížených plavidel ale následovaly. V důsledku tragédie se počet letošních úmrtí migrantů na moři vyšplhal k 1500. Na pondělním jednání ministrů zahraničí a vnitra EU v Lucemburku představil eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Dimitris Avramopulos desetibodový plán, který bude základem diskuse. Mezi body nechybí návrh na zdvojnásobení prostředků a peněz pro evropskou námořní operaci Triton či návrh na možné vyhledávání a ničení pašeráckých plavidel. Mezi dalšími návrhy byl pilotní projekt na dobrovolné přesídlení 5000 azylantů - systém kvót totiž řada zemí EU včetně Česka odmítá. Avramopulos také navrhoval způsoby, jak zlepšit posuzování žádostí o azyl u těch, kdo moře překonají, a vznik nového návratového programu pro ty žadatele, kteří na azyl právo mít nebudou. Součástí jsou také návrhy na užší spolupráci se zeměmi okolo Středozemního moře a v krizových oblastech.

Podle OSN připlulo letos do jižní Evropy už více než 35 000 migrantů a žadatelů o azyl. Smrt ve Středozemním moři zřejmě našlo na 1500 lidí. Za celý loňský rok uvádí úřad počet 219 000 těch, kdo moře přepluli a 3500 obětí. Evropská agentura Frontex přitom uvádí, že v příštích měsících by se moře mohlo pokusit překonat více než milion lidí.

Podle italské vlády se EU musí problému s přílivem nelegálních přistěhovalců postavit jako celek. Dolní komora italského parlamentu iniciovala přípravu rezoluce vyzývající Radu bezpečnosti OSN, aby zvážila vyhlášení námořní blokády Libye, čímž by se měla zastavit uprchlická vlna z Afriky do Evropy.

Podle Erdogana chce Evropa potápět lodě s imigranty na palubě

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu odsoudil údajné návrhy v Evropě, že by se měly potápět lodě převáděčů a že by „imigranti měli být ponecháváni napospas smrti“. Návrhy na ničení plavidel zneužívaných k přepravě uprchlíků sice v předchozích dnech zazněly, hovořilo se ale o tom jako o preventivních akcích ještě před jejich naložením. Erdogan ve svém tvrzení odkázal neurčitě na „prohlášení přicházející z Evropy a připravující půdu pro potápění během přepravy migrantů“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajný rusko-íránský program nadzvukových střel může ohrozit síly USA

Rusko a Írán prohlubují finanční, zpravodajské i vojenské vazby. Stanice Fox News odhalila, že neveřejný ruský dokument z roku 2024 počítal s plánem, jak obcházet sankce, a to i posílením spolupráce v jaderné oblasti či v ropném sektoru. V islámské republice se měly začít vyrábět rovněž díly do ruských letadel. Podle listu Financial Times (FT) Moskva tajně pomáhá Teheránu s vývojem pokročilé nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Tyto rakety by mohly vážně ohrozit námořní síly USA na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla rafinerii 1500 kilometrů od hranice. Rusko útočilo drony na Kyjev

Ukrajina hlásí další ruské vzdušné útoky na Kyjev. V ukrajinském hlavním městě v pátek ráno zahynul čtrnáctiletý chlapec, informuje policie. Při nočních útocích zemřel jeden člověk v Oděse. The Kyiv Independent informoval o tom, že ukrajinské síly zaútočily na rafinerii v Permu, která se nachází asi 1500 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Ruské úřady hlásí po ukrajinských dronových náletech dva mrtvé.
08:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 5 hhodinami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 7 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.