EU se pokusí řešit masovou migraci z Afriky a Blízkého východu

Brusel - Evropská unie bude na svém mimořádném summitu hledat jasnou odpověď na sílící migraci poté, co se při pokusu doplout do Evropy za lepším životem letos ve Středozemním moři utopily už stovky lidí. Na jejich neštěstí parazituje v Africe a na Blízkém východě spletitá síť pašeráků, překupníků, místních gangů a kmenů. Byznys za miliony dolarů v libyjském politickém chaosu čím dál víc kvete. Úřadům se sice namátkově podaří chytit uprchlíky, samotné gangy jim ale unikají.

Jak upřesnil Ben Tallis z Centra pro evropskou bezpečnost při Ústavu mezinárodních vztahů, převaděči často dostávají za sehnání lodi až 14 tisíc dolarů plus další peníze od každého migranta. V Libyi, jež se zmítá v chaosu, tak jde o velmi atraktivní byznys. Své by o tom mohl vyprávět třeba Syřan Mahmud Šubat, který opustil vlast před rokem a půl. Nechtěl bojovat, jinou šanci na život tam ale neměl. Chtěl se postarat o svou rodinu, vydal se proto na zoufalou cestu za snem. Už v Homsu zaplatil překupníkům 5800 amerických dolarů. Autem ho pak převezli na turecké pobřeží a odtud lodí do Libye. Tam jinému gangu - navzdory předchozí domluvě - zaplatil dalších 1800 dolarů. Těsně před vyplutím loď přepadli ozbrojenci, kteří u migrantů hledali peníze a zlato. Pro uprchlíky jsou ale všechny útrapy i hrozba smrti stále riziko, které se vyplatí.

Někteří z šéfů gangu mohou být přitom dokonce příslušníky pobřežní stráže, což výrazně komplikuje situaci, s níž si teď Evropa neví rady a hledá její řešení. Podle analytiků po něm ale měla pátrat dávno. Za současný boom ilegální migrace a obchodu s lidmi si tak může zčásti sama. „V současnosti nahlížíme na migraci hlavně z hlediska rizika, hrozeb, zátěže a nákladů. Ty věci Evropská unie pořádně neřeší, ale přitom ani nezvážila výhody, které by přinesl příchod některých z těchto lidí,“ říká Tallis.

Evropa hledá řešení problému, za který si zčásti může sama

Mimořádný unijní summit, který byl svolán po víkendové tragédii stovek migrantů, by měl podle diplomatů vyústit ve společnou deklaraci osmadvacítky. Šéfové států a vlád by v ní měli potvrdit své odhodlání rozšířit nyní zjevně nedostatečné vyhledávací a záchranné operace ve Středozemním moři. Potvrzen bude nejspíš také cíl bojovat s pašeráky lidí, kteří na neštěstí desetitisíců migrantů vydělávají. Třetím směrem, kterým se evropské úsilí při řešení problému zaměří, bude podle všeho snaha o zlepšení spolupráce se třetími zeměmi.

O víkendu našlo smrt ve Středozemním moři až 900 lidí, další nehody přetížených plavidel ale následovaly. V důsledku tragédie se počet letošních úmrtí migrantů na moři vyšplhal k 1500. Na pondělním jednání ministrů zahraničí a vnitra EU v Lucemburku představil eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Dimitris Avramopulos desetibodový plán, který bude základem diskuse. Mezi body nechybí návrh na zdvojnásobení prostředků a peněz pro evropskou námořní operaci Triton či návrh na možné vyhledávání a ničení pašeráckých plavidel. Mezi dalšími návrhy byl pilotní projekt na dobrovolné přesídlení 5000 azylantů - systém kvót totiž řada zemí EU včetně Česka odmítá. Avramopulos také navrhoval způsoby, jak zlepšit posuzování žádostí o azyl u těch, kdo moře překonají, a vznik nového návratového programu pro ty žadatele, kteří na azyl právo mít nebudou. Součástí jsou také návrhy na užší spolupráci se zeměmi okolo Středozemního moře a v krizových oblastech.

Podle OSN připlulo letos do jižní Evropy už více než 35 000 migrantů a žadatelů o azyl. Smrt ve Středozemním moři zřejmě našlo na 1500 lidí. Za celý loňský rok uvádí úřad počet 219 000 těch, kdo moře přepluli a 3500 obětí. Evropská agentura Frontex přitom uvádí, že v příštích měsících by se moře mohlo pokusit překonat více než milion lidí.

Podle italské vlády se EU musí problému s přílivem nelegálních přistěhovalců postavit jako celek. Dolní komora italského parlamentu iniciovala přípravu rezoluce vyzývající Radu bezpečnosti OSN, aby zvážila vyhlášení námořní blokády Libye, čímž by se měla zastavit uprchlická vlna z Afriky do Evropy.

Podle Erdogana chce Evropa potápět lodě s imigranty na palubě

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu odsoudil údajné návrhy v Evropě, že by se měly potápět lodě převáděčů a že by „imigranti měli být ponecháváni napospas smrti“. Návrhy na ničení plavidel zneužívaných k přepravě uprchlíků sice v předchozích dnech zazněly, hovořilo se ale o tom jako o preventivních akcích ještě před jejich naložením. Erdogan ve svém tvrzení odkázal neurčitě na „prohlášení přicházející z Evropy a připravující půdu pro potápění během přepravy migrantů“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbánův Fidesz čelí policejní razii, tvrdí strana

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelí policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku.
14:34Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 26 mminutami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 35 mminutami

Netanjahu schválil a utajil zásah proti osadnickému násilí, píší izraelská média

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.
před 36 mminutami

V Chile platí stav katastrofy. Záplavy si vyžádaly již minimálně deset obětí

Chilská vláda vyhlásila v regionech Coquimbo a Huasco stav katastrofy poté, co zemi po silných deštích zasáhly záplavy a sesuvy půdy. Frontální systém posílený jevem El Niño zasáhl deset z šestnácti chilských regionů a zdejší meteorologické úřady uvedly, že v některých oblastech Coquimba byly zaznamenány historické srážky – téměř 20 milimetrů srážek, množství, které zde obvykle spadne za měsíc. Deště mají navíc ještě pokračovat. V zemi byla vážně zasažena infrastruktura – došlo k narušení dodávek pitné vody, výpadkům proudu a byla poškozena řada silnic. Kromě deseti obětí na životech a pohřešovaných uvěznily záplavy v obcích a městech více než 99 tisíc lidí a přes tisíc dalších bylo evakuováno.
před 37 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.