EU se pokusí řešit masovou migraci z Afriky a Blízkého východu

Brusel - Evropská unie bude na svém mimořádném summitu hledat jasnou odpověď na sílící migraci poté, co se při pokusu doplout do Evropy za lepším životem letos ve Středozemním moři utopily už stovky lidí. Na jejich neštěstí parazituje v Africe a na Blízkém východě spletitá síť pašeráků, překupníků, místních gangů a kmenů. Byznys za miliony dolarů v libyjském politickém chaosu čím dál víc kvete. Úřadům se sice namátkově podaří chytit uprchlíky, samotné gangy jim ale unikají.

Jak upřesnil Ben Tallis z Centra pro evropskou bezpečnost při Ústavu mezinárodních vztahů, převaděči často dostávají za sehnání lodi až 14 tisíc dolarů plus další peníze od každého migranta. V Libyi, jež se zmítá v chaosu, tak jde o velmi atraktivní byznys. Své by o tom mohl vyprávět třeba Syřan Mahmud Šubat, který opustil vlast před rokem a půl. Nechtěl bojovat, jinou šanci na život tam ale neměl. Chtěl se postarat o svou rodinu, vydal se proto na zoufalou cestu za snem. Už v Homsu zaplatil překupníkům 5800 amerických dolarů. Autem ho pak převezli na turecké pobřeží a odtud lodí do Libye. Tam jinému gangu - navzdory předchozí domluvě - zaplatil dalších 1800 dolarů. Těsně před vyplutím loď přepadli ozbrojenci, kteří u migrantů hledali peníze a zlato. Pro uprchlíky jsou ale všechny útrapy i hrozba smrti stále riziko, které se vyplatí.

Někteří z šéfů gangu mohou být přitom dokonce příslušníky pobřežní stráže, což výrazně komplikuje situaci, s níž si teď Evropa neví rady a hledá její řešení. Podle analytiků po něm ale měla pátrat dávno. Za současný boom ilegální migrace a obchodu s lidmi si tak může zčásti sama. „V současnosti nahlížíme na migraci hlavně z hlediska rizika, hrozeb, zátěže a nákladů. Ty věci Evropská unie pořádně neřeší, ale přitom ani nezvážila výhody, které by přinesl příchod některých z těchto lidí,“ říká Tallis.

Evropa hledá řešení problému, za který si zčásti může sama

Mimořádný unijní summit, který byl svolán po víkendové tragédii stovek migrantů, by měl podle diplomatů vyústit ve společnou deklaraci osmadvacítky. Šéfové států a vlád by v ní měli potvrdit své odhodlání rozšířit nyní zjevně nedostatečné vyhledávací a záchranné operace ve Středozemním moři. Potvrzen bude nejspíš také cíl bojovat s pašeráky lidí, kteří na neštěstí desetitisíců migrantů vydělávají. Třetím směrem, kterým se evropské úsilí při řešení problému zaměří, bude podle všeho snaha o zlepšení spolupráce se třetími zeměmi.

O víkendu našlo smrt ve Středozemním moři až 900 lidí, další nehody přetížených plavidel ale následovaly. V důsledku tragédie se počet letošních úmrtí migrantů na moři vyšplhal k 1500. Na pondělním jednání ministrů zahraničí a vnitra EU v Lucemburku představil eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Dimitris Avramopulos desetibodový plán, který bude základem diskuse. Mezi body nechybí návrh na zdvojnásobení prostředků a peněz pro evropskou námořní operaci Triton či návrh na možné vyhledávání a ničení pašeráckých plavidel. Mezi dalšími návrhy byl pilotní projekt na dobrovolné přesídlení 5000 azylantů - systém kvót totiž řada zemí EU včetně Česka odmítá. Avramopulos také navrhoval způsoby, jak zlepšit posuzování žádostí o azyl u těch, kdo moře překonají, a vznik nového návratového programu pro ty žadatele, kteří na azyl právo mít nebudou. Součástí jsou také návrhy na užší spolupráci se zeměmi okolo Středozemního moře a v krizových oblastech.

Podle OSN připlulo letos do jižní Evropy už více než 35 000 migrantů a žadatelů o azyl. Smrt ve Středozemním moři zřejmě našlo na 1500 lidí. Za celý loňský rok uvádí úřad počet 219 000 těch, kdo moře přepluli a 3500 obětí. Evropská agentura Frontex přitom uvádí, že v příštích měsících by se moře mohlo pokusit překonat více než milion lidí.

Podle italské vlády se EU musí problému s přílivem nelegálních přistěhovalců postavit jako celek. Dolní komora italského parlamentu iniciovala přípravu rezoluce vyzývající Radu bezpečnosti OSN, aby zvážila vyhlášení námořní blokády Libye, čímž by se měla zastavit uprchlická vlna z Afriky do Evropy.

Podle Erdogana chce Evropa potápět lodě s imigranty na palubě

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu odsoudil údajné návrhy v Evropě, že by se měly potápět lodě převáděčů a že by „imigranti měli být ponecháváni napospas smrti“. Návrhy na ničení plavidel zneužívaných k přepravě uprchlíků sice v předchozích dnech zazněly, hovořilo se ale o tom jako o preventivních akcích ještě před jejich naložením. Erdogan ve svém tvrzení odkázal neurčitě na „prohlášení přicházející z Evropy a připravující půdu pro potápění během přepravy migrantů“.

3 minuty
Summit EU hledá řešení uprchlické krize
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...