EU se pokusí řešit masovou migraci z Afriky a Blízkého východu

Brusel - Evropská unie bude na svém mimořádném summitu hledat jasnou odpověď na sílící migraci poté, co se při pokusu doplout do Evropy za lepším životem letos ve Středozemním moři utopily už stovky lidí. Na jejich neštěstí parazituje v Africe a na Blízkém východě spletitá síť pašeráků, překupníků, místních gangů a kmenů. Byznys za miliony dolarů v libyjském politickém chaosu čím dál víc kvete. Úřadům se sice namátkově podaří chytit uprchlíky, samotné gangy jim ale unikají.

Jak upřesnil Ben Tallis z Centra pro evropskou bezpečnost při Ústavu mezinárodních vztahů, převaděči často dostávají za sehnání lodi až 14 tisíc dolarů plus další peníze od každého migranta. V Libyi, jež se zmítá v chaosu, tak jde o velmi atraktivní byznys. Své by o tom mohl vyprávět třeba Syřan Mahmud Šubat, který opustil vlast před rokem a půl. Nechtěl bojovat, jinou šanci na život tam ale neměl. Chtěl se postarat o svou rodinu, vydal se proto na zoufalou cestu za snem. Už v Homsu zaplatil překupníkům 5800 amerických dolarů. Autem ho pak převezli na turecké pobřeží a odtud lodí do Libye. Tam jinému gangu - navzdory předchozí domluvě - zaplatil dalších 1800 dolarů. Těsně před vyplutím loď přepadli ozbrojenci, kteří u migrantů hledali peníze a zlato. Pro uprchlíky jsou ale všechny útrapy i hrozba smrti stále riziko, které se vyplatí.

Někteří z šéfů gangu mohou být přitom dokonce příslušníky pobřežní stráže, což výrazně komplikuje situaci, s níž si teď Evropa neví rady a hledá její řešení. Podle analytiků po něm ale měla pátrat dávno. Za současný boom ilegální migrace a obchodu s lidmi si tak může zčásti sama. „V současnosti nahlížíme na migraci hlavně z hlediska rizika, hrozeb, zátěže a nákladů. Ty věci Evropská unie pořádně neřeší, ale přitom ani nezvážila výhody, které by přinesl příchod některých z těchto lidí,“ říká Tallis.

Evropa hledá řešení problému, za který si zčásti může sama

Mimořádný unijní summit, který byl svolán po víkendové tragédii stovek migrantů, by měl podle diplomatů vyústit ve společnou deklaraci osmadvacítky. Šéfové států a vlád by v ní měli potvrdit své odhodlání rozšířit nyní zjevně nedostatečné vyhledávací a záchranné operace ve Středozemním moři. Potvrzen bude nejspíš také cíl bojovat s pašeráky lidí, kteří na neštěstí desetitisíců migrantů vydělávají. Třetím směrem, kterým se evropské úsilí při řešení problému zaměří, bude podle všeho snaha o zlepšení spolupráce se třetími zeměmi.

O víkendu našlo smrt ve Středozemním moři až 900 lidí, další nehody přetížených plavidel ale následovaly. V důsledku tragédie se počet letošních úmrtí migrantů na moři vyšplhal k 1500. Na pondělním jednání ministrů zahraničí a vnitra EU v Lucemburku představil eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Dimitris Avramopulos desetibodový plán, který bude základem diskuse. Mezi body nechybí návrh na zdvojnásobení prostředků a peněz pro evropskou námořní operaci Triton či návrh na možné vyhledávání a ničení pašeráckých plavidel. Mezi dalšími návrhy byl pilotní projekt na dobrovolné přesídlení 5000 azylantů - systém kvót totiž řada zemí EU včetně Česka odmítá. Avramopulos také navrhoval způsoby, jak zlepšit posuzování žádostí o azyl u těch, kdo moře překonají, a vznik nového návratového programu pro ty žadatele, kteří na azyl právo mít nebudou. Součástí jsou také návrhy na užší spolupráci se zeměmi okolo Středozemního moře a v krizových oblastech.

Podle OSN připlulo letos do jižní Evropy už více než 35 000 migrantů a žadatelů o azyl. Smrt ve Středozemním moři zřejmě našlo na 1500 lidí. Za celý loňský rok uvádí úřad počet 219 000 těch, kdo moře přepluli a 3500 obětí. Evropská agentura Frontex přitom uvádí, že v příštích měsících by se moře mohlo pokusit překonat více než milion lidí.

Podle italské vlády se EU musí problému s přílivem nelegálních přistěhovalců postavit jako celek. Dolní komora italského parlamentu iniciovala přípravu rezoluce vyzývající Radu bezpečnosti OSN, aby zvážila vyhlášení námořní blokády Libye, čímž by se měla zastavit uprchlická vlna z Afriky do Evropy.

Podle Erdogana chce Evropa potápět lodě s imigranty na palubě

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu odsoudil údajné návrhy v Evropě, že by se měly potápět lodě převáděčů a že by „imigranti měli být ponecháváni napospas smrti“. Návrhy na ničení plavidel zneužívaných k přepravě uprchlíků sice v předchozích dnech zazněly, hovořilo se ale o tom jako o preventivních akcích ještě před jejich naložením. Erdogan ve svém tvrzení odkázal neurčitě na „prohlášení přicházející z Evropy a připravující půdu pro potápění během přepravy migrantů“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled