Atény/Berlín – Jsem připraven podepsat dřívější rozhodnutí soudu, které umožní zabavení německého majetku v Řecku, prohlásil dnes řecký ministr spravedlnosti Nikos Paraskevopulos s tím, že i toto je cesta, jak odškodnit příbuzné obětí nacismu za druhé světové války. Paraskevopulos to dnes prohlásil v rozhovoru s televizní stanicí Antenna TV. Berlín ale už několikrát konstatoval, že téma náhrad válečných škod považuje za uzavřené.
Řecko: Když Němci nezaplatí reparace, zabavíme jim majetek
GALERIE
videogallery_515541
Celá diskuse se točí kolem masakru v řeckém městečku Distomo, kde nacisté v červnu 1944 zavraždili 218 lidí. Řecký nejvyšší soud totiž v roce 2000 rozhodl ve prospěch přeživších a jejich rodin s tím, že by měli být odškodněni, verdikt ale dosud nebyl vykonán, uvedl řecký list Kathimerini.
„Zákon stanoví, že realizace rozhodnutí Nejvyššího soudu se děje na základě nařízení ministra spravedlnosti. Myslím, že by toto svolení mělo být učiněno, a já jsem připraven ho dát, bez ohledu na všechny překážky,“ prohlásil řecký ministr. „Pravděpodobně bude muset proběhnout nějaké jednání s Německem,“ dodal.
K masakru ve vesnici Distomo ve středním Řecku došlo 10. června 1944. Na počátku stál útok řeckých odbojářů na motorizovanou kolonu jednotky SS. O život prý tehdy přišlo několik německých vojáků. Napadená skupina se po odražení útoku stáhla do blízké vesničky Distomo. Vojáci procházeli obcí dům od domu a v odvetě vraždili každého, kdo jim přišel do cesty. Z poklidné vesnice, ležící nedaleko slavné delfské věštírny, zbyly jen ohořelé ruiny.
V podobném duchu se Paraskevopulos vyjádřil už v úterý během debaty v řeckém parlamentu. Poslancům sdělil svůj záměr vytvořit výbor, který bude mít na starosti válečné reparace i vymáhání vracení památek. K tématu se v úterý vyjádřil i premiér Alexis Tsipras, podle kterého je jeho vláda odhodlaná po Německu požadovat válečné reparace.„Měli bychom získat kompenzace ne za škody, které naše země utrpěla od Německa, ale odškodnění obětem nacistů v Řecku,“ upřesnil.
Přestože současný šéf řecké vlády připustil, že jde o „velmi citlivé“ téma, nepřímo ho spojil s další neméně citlivou záležitostí – s jednáním mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli ohledně splácení dluhu. „Řecká vláda se bude snažit, aby dodržela své závazky. Musí ale rovněž dodržet své nesplněné závazky vůči Řecku a řeckému lidu,“ dodal vládní šéf Tsipras.
Obec Distomo v roce 1944
Spory ohledně odškodnění napínají vztahy mezi Aténami a Berlínem již několik let. S nápadem umořit část státního dluhu z válečných reparací přišla totiž řecká vláda už v roce 2013. Otcem myšlenky je Manolis Glezos, dříve poslanec za levicovou Syrizu, dnes nejstarší poslanec v Evropském parlamentu. Byl to právě on, kdo desítky let usiloval o to, aby Němci zaplatili za podle jeho slov systematické plenění řeckého státu. Stovky vesnic tehdy lehly popelem, zdevastovala se infrastruktura a jen za první zimu zemřelo 100 tisíc lidí hlady. Poslanec začal získávat masivnější podporu ve chvíli, kdy Řecko padlo na ekonomické dno.
„Není náhoda, že je to téma živé teď, kdy je v souvislosti s řeckým dluhem tak polarizovaná pozice mezi Řeckem a Německem,“ doplňuje publicistika Kateřina Kňapová.
GALERIE
Pomník obětí nacismu v řecké obci Ligiades zdroj: ČTK/AP
Německo přitom tuto kapitolu považuje za uzavřenou. Naposledy tento týden německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier při setkání se svým řeckým kolegou Nikosem Kotziasem požadavky na vyplacení odškodného odmítl. Všechny otázky ohledně reparací za druhou světovou válku jsou podle Steinmeiera právně uzavřeny.
„Jsme přesvědčeni, že otázka reparací a odškodnění již byla právně a politicky vyřešena,“ uvedl dnes mluvčí německé vlády Steffen Seibert s tím, že Němci už v roce 1960 vyplatili Řecku částku rovnající se zhruba dnešním šedesáti milionům eur. „Měli bychom se soustředit na aktuální otázky,“ dodal Seibert. Podle mluvčího ministerstva financí proto není důvod, aby bylo ohledně válečného odškodnění zahájeno jednání mezi Německem a Řeckem. Požadavek Atén je prý jen snahou odpoutat pozornost od vážných finančních problémů, kterým země čelí. Podle řecké vlády šlo ale jen o odškodnění příbuzných obětí válečných zločinů, ne o reparace za celkové škody.
GALERIE
Frank-Walter Steinmeier zdroj: ČT24
V souvislosti s obcí Distomo bylo už dříve vydáno množství protikladných soudních verdiktů. V roce 1997 řecký soud přiznal pozůstalým téměř 29 milionů eur. O pět let později ale zvláštní řecký soud rozhodl, že není v pravomoci řecké justice, aby na Německu vynucovala odškodnění pro řecké oběti nacistické perzekuce. Na druhé straně zase německý nejvyšší soud jakékoliv právní nároky na odškodnění zamítl. Německý stát podle něj odpovídá za platby reparací za válečné zločiny státům, nikoli však soukromým osobám.
Komentář ekonoma Petra Robejška:
„Právně i mezinárodně právně je ta otázka vyřešená. Myslím, že kdyby si byli Řekové jistí, že mají na to odškodnění právo, tak už Německo dávno žalovali. Dnešní řecká vláda tak trochu bubnuje, ale je si vědoma, že situace je uzavřená.“
„Jestli Řekové mají pocit, že tímto krokem vmanévrují Německo do role rozdávajícího strýčka, tak se jistě mýlí.“
Němci: Reparace jsme už zaplatili
Němci navíc připomínají dohodu dvou německých států se čtyřmi velmocemi před sjednocením Německa v roce 1990. Dokument schválený mimo jiné právě Řeckem vylučuje veškeré budoucí nároky na odškodnění za válečné škody. Západní Německo vyplatilo Řecku odškodnění 115 milionů marek už v roce 1960. Atény ale prý tuto platbu vždy považovaly za začátek. Zbytek nároků se údajně chystaly projednat až se sjednoceným Německem. Podle německého ministerstva financí však smlouva obsahovala jasné ustanovení, že otázka odškodnění je tímto trvale vyřešena.
V Řecku samotném se šíří spekulace, o jak velkou částku by vůbec chtělo Řecko Berlín žádat. Podle Kňapové se nejčastěji uvádí 160 miliard eur, ale některé informace prý hovoří o sumě přesahující až 200 miliard. Zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš na druhou stranu uvedl, že německý tisk píše dokonce o 320 miliardách eur.
Za účelem vyčíslení ztrát způsobených nacistickým Německem vznikla nedávno pracovní skupina i v ruském parlamentu. Moskva se prý chystá uplatnit nárok na zhruba tři biliony eur (83 bilionů korun).
