Hollande a Merkelová přivezli na Ukrajinu nový mírový plán

Kyjev – Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová přiletěli do Kyjeva s novým návrhem řešení ukrajinské krize. Jednají o něm s prezidentem Petrem Porošenkem, v pátek přijedou do Moskvy na setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Cílem jejich cesty je zastavení násilí na východní Ukrajině, iniciativa Francie a Německa má podporu NATO i Evropské unie. Podle Porošenka dávají jednání naději na nastolení příměří.

Německá vláda večer dementovala informaci německého deníku Süddeutsche Zeitung, podle něhož prý plán počítá s okamžitým příměřím, ale i s autonomií separatistů na větším území, než se dosud předpokládalo. Plán podle listu vychází ze záříjových minských dohod, zohledňuje ale prý další územní zisky separatistů (kolem 1 500 kilometrů čtverečních).

Porošenko poděkoval Merkelové a Hollandovi za „významné snahy stabilizovat situaci, zmírnit a urovnat konflikt“ i za podporu a solidaritu sjednocené Evropy vůči Ukrajině. Apeloval také na splnění zářijových dohod z Minsku, které počítaly s nastolením příměří, propuštěním zajatců a odchodem cizích vojsk. Přislíbil rovněž kroky ve prospěch hospodářského rozvoje povstalci ovládaného Donbasu, a to včetně obnovení výplat sociálních dávek a penzí z ukrajinského rozpočtu. Společné prohlášení tří představitelů, o němž se původně po schůzce uvažovalo, bylo nakonec zrušeno.

Angela Merkelová, Petro Porošenko a Francois Hollande
Zdroj: ČTK/AP/Mykola Lazarenko

„Společně s Angelou Merkelovou jsme se rozhodli převzít novou iniciativu,“ prohlásil francouzský prezident před odletem do Kyjeva. „Přijdeme s novým návrhem, jak konflikt vyřešit,“ dodal s tím, že nový návrh má být založen na respektování ukrajinské územní celistvosti a má být přijatelný „pro všechny“.

Francouzsko-německá iniciativa je považována za snahu utišit sílící hlasy v západních zemích, zejména v USA, které vybízejí k dodání zbraní Ukrajině, aby mohla čelit ofenzivě proruských povstalců, podporovaných vojensky Ruskem.

Francois Hollande: „Pracovali jsme s Angelou Merkelovou na tom textu několik dní… na textu, který bude přijatelný pro všechny.“

Existenci nové mírové iniciativy potvrdil i úřad německé kancléřky. „Vzhledem k vyhrocení násilí v posledních dnech se kancléřka a prezident Hollande rozhodli zvýšit své úsilí, které trvá již měsíce, o nalezení mírového řešení situace na východě Ukrajiny,“ uvedl mluvčí Merkelové Steffen Seibert. 

Angela Merkelová, Petro Porošenko a Francois Hollande
Zdroj: ČTK/AP/Mykola Lazarenko

Francouzský prezident dnes také varoval před riziky další eskalace konfliktu. „V současnou chvíli jsme ve válce. A je to válka, která by se mohla stát válkou totální,“ prohlásil Hollande a dodal, že Francie není nakloněna vstupu Ukrajiny do NATO.

Zástupci NATO a EU kroky Merkelové a Hollanda podporují

Iniciativa Francie a Německa má podporu Severoatlantické aliance i Evropské unie. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je situace na východě Ukrajiny velmi vážná, a to jen podporuje význam případného dosažení dohody. „Boje jsou intenzivnější, více lidí umírá, umírají civilisté,“ připomněl Stoltenberg v rámci dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. „Proto vítám a silně podporuji tuto iniciativu.“

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová uvedla, že podporuje všechny iniciativy vedoucí k politickému řešení konfliktu: „EU je jednotná v názoru na potřebu využití všech dostupných možností pro politické řešení, od tlaku po pokračující dialog.“

Proti poskytnutí smrtících zbraní Kyjevu se vyslovil Hollande, Merkelová i americký prezident Barack Obama. Šéf americké diplomacie John Kerry, který dnes s Porošenkem už mluvil, se před novináři tomuto tématu vyhnul, nicméně řekl, že Ukrajina čelí „pokračující ruské agresi“.

Unie znovu rozšíří sankční seznam

Evropská unie rozšíří o 19 osob a devět organizací svůj seznam subjektů, proti nimž uplatňuje sankce v souvislosti s ukrajinskou krizí. Mezi 19 osobami, jichž se mají sankce nově týkat, figuruje pět Rusů. Také mezi devítkou organizací je jedna ruská. Jména postižených nebyla zatím zveřejněna, podle diplomatů EU se ale nejedná o žádné vysoce postavené představitele.

EU subjektům na černé listině kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny blokuje majetek a odpírá vstup do Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
17:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina útočila do hloubi Ruska. Hlásí zásah závodu na výrobu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Studenti teheránské univerzity opět protestovali proti režimu, zatýkalo se

Na renomované teheránské univerzitě v sobotu, na začátku nového semestru, vypukly nové protesty proti íránskému režimu. Na technické Šarífově univerzitě studenti provolávali protestní hesla a střetli se s příslušníky milic basídž, uvedli podle agentury DPA aktivisté na sociálních sítích. Další protesty uspořádali studenti medicíny v Mašhadu na severovýchodě Íránu.
před 4 hhodinami

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 6 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 11 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 11 hhodinami
Načítání...