Tvrdé střety u ukrajinské obce Debalčevo, Moskva se ohradila proti sankcím

Doněck - Na východě Ukrajiny zuří tvrdé boje. Střety jsou hlášeny hlavně u města Debalčevo. Ukrajinská armáda prý odrazila útok rebelů na Majorsk. Separatisté podle ruského ministra zahraničí zahájili akce s cílem zlikvidovat pozice, z nichž ukrajinská armáda ostřeluje rezidenční čtvrti. Ukrajinský prezident vidí řešení krize v naplňování minských dohod, to ale proruští separatisté odmítají. Moskva už oznámila, že pošle do Donbasu dvanáctý humanitární konvoj. Ohradila se zároveň vůči případnému zpřísnění protiruských sankcí. Podle Ruska může za násilí Kyjev.

Ukrajinské zdroje hovoří o intenzivním ostřelování pozic ukrajinské armády. Vojskům se ale údajně podařilo odrazit útok separatistů na Majorsk, informoval zpravodaj ČT Miroslav Karas. Během dne padlo asi 20 vojáků. Podle ukrajinských zdrojů zemřelo jen během noci přes 60 rebelů. Za smrtí několika civilistů v obci Debalčevo stojí podle Karase zřejmě rakety typu GRAD. I tady se nyní bojuje. 

Vzbouřenci se minulý týden radovali z dobytí doněckého letiště, o něž usilovali řadu měsíců. Poté ohlásili ofenzivu. „Útoky může objasnit pouze nezávislé vyšetřování, které na Ukrajině neprobíhá. Incident v Doněcku z minulého týdne vyšetřovali pozorovatelé OBSE, kteří byli na místě,“ konstatoval Dušan Rovenský, redaktor ATM. Podle trajektorie střel, jež dopadly na trolejbusovou zastávku, usoudili, že střely byly vypáleny ze severozápadu – tam byla v té době rozmístěna ukrajinská armáda. „Nikdo ale není schopen poukázat na konkrétního viníka,“ podotkl Rovenský.

Americký prezident Barack Obama včera obvinil Moskvu, že k nynějšímu vyhrocení situace přispěla podporou separatistů. „Moskva stále trvá na svém, že nedodává ani techniku, ani lidi na ukrajinské území a že nemá s tímto konfliktem nic společného – že to je pouze věc kyjevské vlády,“ podotkl Karas. Kyjev naopak znovu obvinil Rusko, že posílá na území Ukrajiny ozbrojené síly. Těm se daří dostat do země přes nekontrolované části rusko-ukrajinské hranice, jež ovládají rebelové. 

Sergej Lavrov, šéf ruské diplomacie

„Jsme svědky pokusů o zmaření mírového procesu a toho, jak se znovu a znovu kyjevské vedení snaží vyřešit problém potlačením jihovýchodu za použití síly. Očekáváme, že naši západní partneři neudělají nic, co by poskytlo Kyjevu dojem, že všechny jejich akce dostanou automaticky podporu Západu.“

Vůdce proruských separatistů Alexandr Zacharčenko dnes navštívil město Horlivka, kde oznámil, že jednotky separatistů budou dál pokračovat v útoku na kontrolní stanoviště ukrajinských vojáků. V držení vzbouřenců se má podle ukrajinské armády nacházet 184 vojáků.

Lavrov dnes opětovně vyzval Západ, aby nevyvolával protiruskou hysterii, a prohlásil, že je bláhové čekat, že se separatisté bez odpovědi nechají ostřelovat vojáky. Také řekl, že rebelové zahájili akce s cílem „zlikvidovat pozice, ze kterých ukrajinské ozbrojené síly těžkými zbraněmi ostřelují rezidenční čtvrti“.

Dojde na tvrdší sankce?

Například Litva už mluví o zpřísnění sankcí vůči Rusku. „Opět se ukazuje, že snaha o uklidnění jen pobízí agresora k větším násilným činům,“ míní stálý předseda Evropské rady Donald Tusk.

Protest V Kyjevě
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Evgeniy Maloletka

Kvůli ostřelování Mariupolu zasedla Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nové eskalaci konfliktu se ve čtvrtek mimořádně sejdou ministři zahraničí zemí Evropské unie. Jednání si vyžádalo předsedající Lotyšsko poté, co v sobotu při ostřelování východoukrajinského Mariupolu zemřelo třicet lidí a na sto jich bylo zraněno.

Lidé v Mariupolu se vzpamatovávají ze sobotního šoku

Igor, Mariupol

„Můj malý syn při těch útocích spal. Musel jsem ho přenést do pokoje, který neměl žádná okna.“

Ludmila, Mariupol

„Byla jsem tak vystrašená, že si vůbec nic nepamatuju. Raketa dopadla kousek od mého plotu a začal tam hořet benzin.“

Už dnes bude možná opět jednat Rada bezpečnosti OSN. Rusko o víkendu zablokovalo přijetí prohlášení, které odsuzovalo zostření bojů v oblasti Donbasu a ostřelování Mariupolu. Návrh Velké Británie kritizoval i výroky proruských separatistů, kteří odmítli dál jednat o příměří. 

Rusko také hrozí odchodem poslanců z Parlamentního shromáždění Rady Evropy, pokud nedostane zpět hlasovací právo. Moskva o něj přišla loni po anexi Krymu.

Lékaři bez hranic: Situace civilistů v oblastech bojů je katastrofální

Prudké boje brání zdravotnickým týmům dostat se až do nejpostiženějších oblastí, kde navíc přibývá bombardovaných nemocnic. „Už celé měsíce je zdravotnický personál vystaven ohromnému tlaku. Do nemocnic přicházejí tisíce raněných a vysídlených lidí,“ vysvětluje Loïc Jaeger, zástupce vedoucího mise Lékařů bez hranic na Ukrajině. „Zintenzivnění bojů ještě zhoršilo dramatický nedostatek léků, jako jsou antibiotika, analgetika a materiál na šití ran. Lékaři a ošetřovatelé pracující na frontové linii se ocitli zcela bez zásob,“ dodal.

Ředitelé nemocnic v Doněcku, Stachanově, Pervomajsku a Novoajdaru, kterým Lékaři bez hranic od začátku konfliktu poskytují zdravotnický materiál, hlásí, že od 13. ledna, kdy se obnovily prudké boje, stoupá počet zraněných civilistů. „Je-li zničena nebo poškozena nemocnice, znamená to, že ranění nebudou ošetřeni dnes a těhotné ženy, nemocné děti nebo lidé s vysokým krevním tlakem a cukrovkou nebudou ošetřeni ani zítra. Všechny strany konfliktu by měly zajistit, že zdravotnická zařízení nebudou vystavena útokům a zdravotnický personál bude moci pracovat, aniž by se obával o vlastní život,“ podotkl Jaeger.

Opatření přijatá od listopadu ukrajinskou vládou v podstatě izolovala civilisty žijící v zónách kontrolovaných separatisty, upozorňují Lékaři bez hranic. Je tedy čím dál náročnější doručovat do této oblasti humanitární pomoc. Veškerá podpora veřejným a sociálním službám byla zastavena, včetně vyplácení důchodů, mezd pro zaměstnance ve veřejných službách, mezi něž patří i zdravotnický personál. Banky byly přinuceny zastavit účty a v oblastech bojů jsou zastaveny veškeré bankovní služby včetně výplat hotovosti a plateb platebními kartami. Lidé se musejí pro vybírání peněz nebo výplaty důchodů vypravit do měst na druhé straně frontové linie. Situace se může ještě zhoršit kvůli novému nařízení, které vešlo v platnost 21. ledna. Všichni, kdo chtějí vstoupit na území pod kontrolou separatistů nebo z něj odejít, musejí mít speciální pas. Od 19. ledna je navíc veškerý pohyb do Luhansku a z Luhansku silně omezený kvůli bojům a zničeným cestám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 59 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 3 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 8 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...