Amnesty: Vlády evropských států musejí stíhat ty, kdo povolili tajná vězení

Washington - Vlády těch evropských zemí, které se po 11. září 2001 jakýmkoli způsobem podílely na vzniku tajných věznic a spolupracovaly s americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) na únosech, zadržování a mučení lidí podezřelých z terorismu, by měly nést odpovědnost a důkladně vyšetřit, co se na jejich území odehrálo. Politiky k tomu vyzvala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI), podle níž po loňském zveřejnění zprávy amerického Senátu nemohou vlády dál strkat hlavu do písku a musejí začít stíhat konkrétní osoby.

Státy, které na popud CIA provozovaly tajné věznice, kde docházelo ke krutým výslechům podezřelých, podle AI nemohou ohledně této záležitosti už dále mlčet. Přístup vlád, které dosud vesměs odmítaly jakoukoli zodpovědnost za nelegální praktiky, je nyní neudržitelný zejména kvůli novým podrobnostem, jež vypluly na povrch po zveřejnění senátní zprávy.

„Bez evropské pomoci by USA nikdy nebyly schopny tak dlouhá léta tajně zadržovat a mučit lidi. Senátní zpráva naprosto jasně ukazuje, že zahraniční vlády byly pro 'úspěch' operací CIA nepostradatelné,“ uvedla Julia Hallová, která v AI působí jako odbornice na oblast boje proti terorismu. „Doba zapírání a zastíracích manévrů skončila,“ dodala.

Jde prý zejména o Polsko, Rumunsko a Litvu

Ačkoli materiál amerických zákonodárců, který popsal brutální výslechové metody CIA, konkrétní země nezmiňuje, je prý z předchozích informací zcela jasné, o které státy jde. Řeč je údajně zejména o Polsku, Rumunsku a Litvě, kde americké tajné služby podle všeho provozovaly utajené věznice, a o Británii, Makedonii a Německu, které byly CIA v jejích aktivitách nápomocné.

Ve zmíněných věznicích používali podle dřívějších zpráv agenti CIA při výsleších i mučení, například metodu takzvaného waterboardingu, tedy simulovaného topení, nebo upírání spánku. A evropští politici by nyní měli zjistit, kdo dal svolení k tomu, aby americké služby na jejich území něco takového prováděly. Dnes už totiž není možné, aby vlády odůvodňovaly porušování základních lidských práv poukazem na národní bezpečnost, zdůraznila Hallová.

I když se v Rumunsku, Polsku i Litvě vedla či vedou vyšetřování ohledně tajných amerických věznic, nikdy nedospěla ke konkrétnímu obvinění. Ani jedna ze zemí oficiálně existenci těchto zařízení nepřiznala, ačkoli jednotliví činitelé o nich už hovořili.

Síť tajných vězeňských zařízení začala vznikat krátce po 11. září 2001 a mimo Evropu fungovala i v Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě či Jordánsku. Mezi jednotlivými zařízeními převážela zadržené lidi letadla, která používala k mezipřistáním letiště v dalších spolupracujících zemích, mimo jiné v Česku. V České republice podle zpráv médií a nevládních organizací přistálo v roce 2003 několik strojů mířících pro vězně či s nimi například do Afghánistánu či Uzbekistánu.

Kvůli medializaci jednotlivých věznic a sporům s vládami dotčených zemí se začala vězení, kterými prošlo přes 100 lidí, po několika letech postupně zavírat. Začátkem roku 2006 bylo podle senátní zprávy posledních 28 vězňů ve zbývajících dvou tajných zařízeních: v Litvě a Afghánistánu. V září téhož roku prezident George Bush poprvé přiznal, že CIA tajné věznice užívala, a prohlásil, že jsou uzavřeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...