Reportáž: Americká armáda pustí ženy do boje
Ženy slouží v americké armádě už přes dvě staletí a respekt si získaly hlavně ve druhé světové válce. Některé obavy z účasti žen v boji rozptýlil vývoj v americké armádě po 11. září; dnes ženy tvoří přibližně patnáct procent z amerických ozbrojených sil (203 tisíc vojáků) a mnoho z nich už dnes slouží v nebezpečných úlohách v předních liniích. Ze zhruba 280 tisíc žen nasazených do bojů v Iráku a Afghánistánu po roce 2011 jich také stovka zemřela v boji.
Omezení týkající se nasazení žen v boji zrušil ministr obrany Leon Panetta v lednu 2013, nyní se Američankám ve vojenské uniformě otevírá přístup do frontových bojových jednotek – k pěchotě, tankistům i dělostřelectvu. „Jsme na dobré cestě,“ uvádí Juliet Beyler z Pentagonu. „Všichni se chystají splnit stanovené termíny. Nepředpokládáme žádné problémy.“
A co SEALs?
Vstup do bojových složek se bude v různých částech armády lišit. Námořníci mezi sebe pouští opačné pohlaví v několika etapách - nad i pod vodou. Důstojnice v ponorkách např. už nějakou dobu působí, nyní se řeší, jak ženy zapojit i do zbytku posádky.
Vidina žen v bojových jednotkách má stále své odpůrce, podle nichž poklesne efektivita a disciplína. Spor se vede především o elitní jednotky amerického námořnictva SEALs, které mj. stály za smrtí Usámy bin Ládina. Nejmenovaný zdroj z Pentagonu, na který se odvolává USA Today, uvádí, že mezi mariňáky vzbuzuje začlenění žen do jejich operací odpor. Věcí se nyní zabývá ministerstvo obrany, jasno by mělo být v polovině roku.
