Americká armáda otevírá ženám dveře do první linie

Washington – Dvanáct měsíců zbývá americké armádě na přípravu opatření, které od 1. ledna příštího roku vpustí do bojových jednotek ženy. Předpokládá se, že otevření první linie vojačkám přinese od roku 2016 tři sta tisíc nových pozic. Nejasnosti panují kolem speciálních jednotek námořní pěchoty.

Reportáž: Americká armáda pustí ženy do boje (zdroj: ČT24)

Ženy slouží v americké armádě už přes dvě staletí a respekt si získaly hlavně ve druhé světové válce. Některé obavy z účasti žen v boji rozptýlil vývoj v americké armádě po 11. září; dnes ženy tvoří přibližně patnáct procent z amerických ozbrojených sil (203 tisíc vojáků) a mnoho z nich už dnes slouží v nebezpečných úlohách v předních liniích. Ze zhruba 280 tisíc žen nasazených do bojů v Iráku a Afghánistánu po roce 2011 jich také stovka zemřela v boji.

Omezení týkající se nasazení žen v boji zrušil ministr obrany Leon Panetta v lednu 2013, nyní se Američankám ve vojenské uniformě otevírá přístup do frontových bojových jednotek – k pěchotě, tankistům i dělostřelectvu. „Jsme na dobré cestě,“ uvádí Juliet Beyler z Pentagonu. „Všichni se chystají splnit stanovené termíny. Nepředpokládáme žádné problémy.“

A co SEALs?

Vstup do bojových složek se bude v různých částech armády lišit. Námořníci mezi sebe pouští opačné pohlaví v několika etapách - nad i pod vodou. Důstojnice v ponorkách např. už nějakou dobu působí, nyní se řeší, jak ženy zapojit i do zbytku posádky.

Vidina žen v bojových jednotkách má stále své odpůrce, podle nichž poklesne efektivita a disciplína. Spor se vede především o elitní jednotky amerického námořnictva SEALs, které mj. stály za smrtí Usámy bin Ládina. Nejmenovaný zdroj z Pentagonu, na který se odvolává USA Today, uvádí, že mezi mariňáky vzbuzuje začlenění žen do jejich operací odpor. Věcí se nyní zabývá ministerstvo obrany, jasno by mělo být v polovině roku.