Washington - Americký prezident George Bush přednesl v Pentagonu projev k pátému výročí invaze do Iráku. Vyjádřil v něm mimo jiné své přesvědčení, že válka v Iráku byla dobrým rozhodnutím, a to i přes velké ztráty na životech a vysoké finanční výdaje. Proto je prý pochopitelné, že se rozhořela debata o dalším působení amerických vojáků v USA. Odpověď je prý ale jasná, svrhnout Saddáma Husajna bylo správné: "Odstranili jsme tyrana a zachránili jsme miliony lidí od nevýslovných hrůz."
Bush: Američtí vojáci v Iráku otevřeli cestu k vítězství nad terorismem
Bush ve svém projevu nešetřil chválou. Tvrdil například, že pokroky v Iráku jsou nezpochybnitelné a že invaze byla správným rozhodnutím. Poslední vývoj jako by mu dával za pravdu. Obětí od počátku roku 2008 významně ubylo a bezpečně se podle výzkumu BBC cítí více než 60% Iráčanů.
Americký prezident přesto připustil, že v některých oblastech utrpěly Spojené státy kvůli válce v Iráku velké ztráty. Od března roku 2003 zde zahynuly téměř čtyři tisíce amerických vojáků a válka stála americké daňové poplatníky už 500 miliard dolarů. Podle Bushe byla sice bitva finančně náročnější, ale američtí vojáci pomohli založit mladou demokracii a celý svět se tak stal bezpečnější.
Bush se nezapomněl zmínit ani o plánovaném stahování amerických jednotek z Iráku. Podle něj by odsun vojsk posílil hlavně Írán. Ze stejného důvodu se obává i toho, že by teroristé z al-Káidy mohli snadněji získat peníze na nákup zbraní, kterými by pak mohli zaútočit na Spojené státy.
Bushovi odpůrci z řad demokratických kongresmanů při příležitosti pátého výročí zahájení invaze v Iráku prohlásili, že v tomto okamžiku stojí za to si vzpomenout, jak k celé události vlastně došlo. Hlavními důvody, kterými americká vláda válku v Iráku obhajovala, bylo podezření, že tato země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Tento fakt však do dneška nebyl oficiálně potvrzen. Poslední studie Pentagonu dokonce svědčí o tom, že americká armáda nenašla ani žádné důkazy o tom, že by Husajnův režim byl nějak svázán s teroristy z al-Káidy.
Demokraté dnes také zdůraznili, že teď je hlavní zamyslet se nad tím, jak se ze situace v Iráku co nejlépe vymanit. Bush zatím odolává snahám demokratů, kteří požadují snížení počtu amerických vojáků v Iráku. Prezident nehodlá odvolávat jednotky nejméně do září. To se však netýká již schváleného stažení asi deseti tisíc vojáků, kteří v Iráku od loňska působí jako posily.
V Iráku je v současnosti 158.000 amerických vojáků, po plánovaném
červencovém stažení části posily z minulého roku by jich tam mělo zbýt
kolem 140.000.
Americko-britské útoky na Irák začaly 20. března 2003 časně ráno. O tři
týdny později spojenci ovládli Bagdád, čímž se zhroutil diktátorský režim
prezidenta Saddáma Husajna. Velké boje skončily 14. dubna dobytím Tikrítu. Ztráty civilního obyvatelstva podle irácké vlády přesáhly 150.000.
Podle průzkumu, který dnes zveřejnila televize CNN, podporuje válku v Iráku jen 32 procent Američanů, zatímco 66 procent je proti ní. Jen 36 procent si myslí, že situace v Iráku byla taková, že stálo za to do války jít. Před pěti lety o tom bylo přesvědčeno 68 procent Američanů.