Bukurešť - Česká republika se dohodla se Spojenými státy na hlavní smlouvě o možném umístění amerického protiraketového radaru na českém území. Na okraj summitu Severoatlantické aliance to dnes v Bukurešti po setkání se svou americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou oznámil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Dohoda má být podepsána počátkem května.
ČR se s USA dohodla na hlavní smlouvě k americkému radaru
Schwarzenberg na tiskové konferenci oznámil, že jednání s americkou stranou o radaru jsou u konce. „Pogratulovali jsme si k úspěšnému jednání, které proběhlo v dobré atmosféře,“ řekl novinářům Schwarzenberg. Ministr zahraničí doplnil, že dohodu by se Spojenými státy chtěl podepsat v nejbližší době, konkrétně v prvních deseti dnech letošního května. Místem podpisu by měla být Praha. Premiér Mirek Topolánek doplnil, že plánovaný radar bude součástí systému protiraketové obrany NATO. Dodal, že podle NATO představuje šíření balisitických raket zvyšující se hrozbu pro alianční jednotky, území i obyvatelstvo a že protiraketová obrana je součástí širší odpovědi na tuto hrozbu.
Podle Schwarzenberga Riceová potvrdila, že tolik diskutované případné ruské inspekce ohledně radaru budou předem konzultovány s Českou republikou. Připravovaný dokument podle ministra vyhovuje i požadavkům Strany zelených. Šéf české diplomacie zároveň vyslovil naději, že plán navíc podpoří také alespoň část zákonodárců opoziční ČSSD, která se k tomu dosud stavěla rezervovaně či kriticky.
Dnešní prohlášení o česko-americké dohodě se očekávalo. Americká i česká strana plánovaly oznámení o ukončení vyjednávání právě na probíhající summit, protože potřebují, aby aliance podpořila americké plány a nakonec i americkou základnu v Brdech začlenila do protiraketové obrany NATO.
Pokud jde o odmítavý postoj Slovenska k radaru, Schwarzenberg uvedl, že pro něj je důležitý pouze oficiální názor Slovenska, který na summitu prezentoval prezident Ivan Gašparovič. Ten protiraketový systém podporuje, dnes ale naznačil, že zatím není tak jisté, že radar bude s jistotou začleněn do budoucího aliančního protiraketového systému. Podle diplomatů jde zřejmě o rozdíl v interpretaci. Některé diplomatické zdroje soudí, že za Gašparovičovými slovy či interpretací se možná skrývá určitý vzkaz určený hlavně pro Slovensko a tamní politickou scénu či veřejnost. Slovenský prezident připustil, že jeho země není v názoru na protiraketové základny jednotná.
Resortní vyjednávače čekají ještě nejspíše dvě kola rozhovorů se zástupci USA. Doladit se musí ještě druhá smlouva, známá jako SOFA, která upravuje pobyt amerických vojáků na českém území. Pokud budou letos dotaženy všechny smlouvy a začne se stavět co nejdříve, radar podle Schwarzenberga nebude fungovat dříve než v roce 2012. Do příštího summitu musí NATO navíc zjistit, jak velké území je systém schopný pokrýt, a zajistit, aby ochránil všechny členské státy.
Plán USA na zbudování protiraketové základny kromě vybudování radaru v Brdech obsahuje i návrh na umístění desítky antistřel v Polsku. Jednání
mezi Varšavou a Washingtonem ale ještě nejsou tak daleko jako ta s Prahou. Polsko navíc vznáší různé a podle některých hlasů dost rozsáhlé požadavky. Polsko stále očekává pomoc Spojených států při modernizaci své armády, řekl dnes novinářům polský premiér Donald Tusk.
Existuje tak i možnost, že by nakonec mohl být zbudován jen radar. Šéf
americké protiraketové obrany MDA Henri Obering řekl, že USA budou mít zájem na umístění radaru v ČR i v případě nedohody s Polskem. Tuto možnost naznačují i některá prohlášení Prahy. První náměstek českého ministra zahraničí a vyjednavač o radaru za ČR Tomáš Pojar před časem uvedl, že i samotný radar posílí bezpečnost ČR.
Protiraketová obrana by měla být také jedním z témat pátečních rozhovorů, které povede na summitu ruský prezident Vladimir Putin. Očekává se, že mu jeho americký protějšek George Bush navrhne kompromis, že radar v Brdech bude začleněn do nového systému tří radarů, z nich další dva budou v jižním Rusku a v Ázerbájdžánu. Bush chce tímto krokem zdůraznit, že systém není namířen proti Rusku. NATO navrhuje propojit všechny tři raketové systémy: alianční, americký i ruský.
V bodech 37 a 38, které jsou v dnešní deklaraci summitu věnovány protiraketové obraně, se uvádí:
37. Šíření balistických raket představuje rostoucí hrozbu pro spojenecké jednotky, území i obyvatelstvo. Protiraketová obrana představuje část širší odpovědi, jak této hrozbě čelit. Uznáváme proto podstatný příspěvek k ochraně spojenců před balistickými raketami dlouhého doletu, který poskytne plánované rozmístění amerických prostředků protiraketové obrany v Evropě. Zkoumáme způsoby propojení těchto kapacit s nynějšími snahami NATO o protiraketovou obranu jako cestu k zajištění toho, aby se staly integrální součástí jakékoli budoucí protiraketové architektury celé aliance. S ohledem na princip nedělitelnosti spojenecké bezpečnosti i solidaritu v NATO pověřujeme stálé zasedání Rady NATO, aby připravilo varianty komplexní architektury protiraketové obrany tak, aby pokryla území všech spojenců a všechny obyvatele, nechráněné systémem Spojených států; tyto varianty, které mají připravit jakékoli budoucí politické rozhodnutí, se prozkoumají na našem summitu v roce 2009.
38. Oceňujeme také nynější snahu o posílení spolupráce v oblasti protiraketové obrany mezi NATO a Ruskem. Jsme odhodláni zajistit maximální průhlednost a opatření na budování vzájemné důvěry, jež by rozptýlila jakékoli obavy. Vybízíme Ruskou federaci, aby využila nabídek Spojených států ke spolupráci v protiraketové obraně, a jsme připraveni ve vhodné době prozkoumat možnosti propojení systémů protiraketové obrany USA, NATO a Ruska.