Správné načasování vypuštění rozmnožovacích buněk je velmi důležité. Korály se musí trefit do určitého časového úseku, kdy jsou příznivé mořské proudy a larvy zanesou zpátky do oblastí korálových útesů. „Kdyby každý korál vypouštěl pohlavní buňky náhodně, občas by se nějaký rozmnožil, ale rozhodně by nepřežil,“ říká Adam Petrusek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Korály poznají správnou dobu pro reprodukci podle délky dne a lunárního cyklu. Larvičky, které vzniknou při oplodňovacím procesu, žijí nějakou dobu v planktonu ve volné vodě. Tam je veliká úmrtnost, protože se mnohé stávají kořistí nejrůznějších planktonových dravců. Jen nepatrný zlomek vzniklých larviček usedá na dno na pevný substrát a mění se v korálovou kolonii. Největší podívaná je v západním Tichomoří, tam dost často dochází k velmi těsné synchronizaci většiny útesotvorných korálů při rozmnožování.
Na mnoha místech však korálové útesy mizí. „Největší nebezpečí jsou pro ně kromě znečištění klimatické změny. Při zvyšování povrchové teploty vody, dochází k takzvanému bělení korálů, z pestrých barev zašednou a ztratí tak hlavní zdroj potravy. Znamená to, že většina z nich velice brzy hyne,“ varuje Petrusek.
