Řím - Staronový italský premiér Silvio Berlusconi dnes představil novou italskou vládu. Funkce ministra zahraničí se v ní ujme Franco Frattini, který doposud zastával v Evropské komisi úřad komisaře pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost. Ministrem financí a hospodářství se stane Giulio Tremonti, který tento post zastával už v dřívější Berlusconiho vládě. Ministrem bez portfeje bude šéf separatistické Ligy severu Umberto Bossi.
Po setkání s prezidentem Giorgiem Napolitanem přečetl jednasedmdesátiletý mediální magnát seznam členů nového kabinetu novinářům. Sdělil také, že on a jeho ministři složí přísahu v prezidentském paláci ve čtvrtek.
Berlusconi zvítězil v dubnových parlamentních volbách. Do čela italské vlády se postaví již potřetí.
Někteří členové nové italské vlády:
Gianni Letta (73) - tajemník
Je jedním z nejbližších spolupracovníků Berlusconiho (za jeho premiérské éry již tajemníkem byl), který jej označuje za „zcela nepostradatelnou osobnost pro fungování kabinetu“. Bývalý novinář se osvědčil jako vyjednavač s levicovou opozicí. Býval pověřován různými diplomatickými jednáními, například v souvislosti se smrtí italského tajného agenta v Iráku. Politik, který má blízko ke katolickým kruhům, byl v roce 2006 pravicovým kandidátem na prezidenta. Je také bývalým vysokým činitelem Berlusconiho společnosti Fininvest.
Franco Frattini (51) - ministr zahraničí
Dosavadní místopředseda Evropské komise a eurokomisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost (od listopadu 2004) má na starosti například vízové otázky či protiteroristická opatření. Předtím byl členem druhého Berlusconiho kabinetu, v němž v období 2002 až 2004 zastával funkci ministra zahraničí. Z původně levicových pozic se tento právník posunul k pravému středu, aby se nakonec stal důvěrníkem Berlusconiho a čelným představitelem jeho strany Vzhůru, Itálie (FI). Do parlamentu se poprvé dostal v roce 1996 (opětovně v roce 2001), působil také v římském zastupitelstvu a vedl ministerstvo státní správy.
Roberto Maroni (53) - ministr vnitra
Je druhým nejvlivnějším mužem v Lize severu (LN), která je součástí nynější vítězné Berlusconiho koalice. Funkci ministra vnitra již vykonával, a to v první Berlusconiho vládě v období 1994 až 1995. Ve druhém pravicovém kabinetu (2001 až 2006) pak euroskeptik Maroni působil jako ministr práce a sociálních věcí (je architektem penzijní reformy). Do Poslanecké sněmovny se vystudovaný právník poprvé dostal v roce 1992.
Giulio Tremonti (60) - ministr financí a hospodářství
Stejnou funkci zastával tento právník již v předchozích dvou Berlusconiho vládách. V červenci 2004 ale rezignoval v důsledku neshod s koaličními partnery (s krajně pravicovým Národním spojenectvím) a nebezpečí rozpadu vlády (ve funkci byl od června 2001). V dubnu 2005 se Tremonti po politických zmatcích vrátil do nového kabinetu - jako vicepremiér. V září téhož roku pak opět stanul v čele „superministerstva“ (do května 2006).
Ignazio La Russa (60) - ministr obrany
Je poslancem neofašistické pravicové strany Národní spojenectví (AN), která byla za Berlusconiho éry členem vládní koalice. Ve sněmovně zasedal již v období 2001 až 2003.
Umberto Bossi (66) - ministr bez portfeje (svazové reformy)
Berlusconiho koaliční spojenec a vůdce separatistické Ligy severu (LN) si za svoji kariéru vysloužil renomé „zlého muže“. Jeho hnutí trvale usiluje o federalizaci Itálie, aby „pracovitý“ sever zbavila „líného“ jihu. S nástupem Berlusconiho do úřadu premiéra v roce 2001 se Bossi stal ministrem pro reformy (do roku 2004, kdy odstoupil) a čas od času vyhrožoval, že koalici opustí. Přispěl k pádu prvního Berlusconiho kabinetu, když LN opustila řady vládní koalice kvůli sporům o penzijní reformu. Bossiho hnutí (vede jej od jeho vzniku v roce 1991) prosazuje tvrdý postup vůči imigrantům. Bossi dokonce prohlásil, že po lodích s uprchlíky by se mělo střílet.
