Na vývoji se bude podílet devítičlenný tým složený z postdoktorandů, doktorských studentů i externistů. Štěpánek si do týmu vybral nadějné české studenty, rumunskou studentku, mladého vědce z Indie a z Ruska. Výzkum bude probíhat na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), která kvůli projektu vytvořila novou Laboratoř chemické robotiky.
Chemičtí roboti by se dali podle Štěpánka využít v oblasti řízeného vylučování léčiv, kde jde o to, dostat léky na konkrétní místo v těle, kde mají člověku pomoci. „Existují skupiny léčiv, které nelze do těla aplikovat standardně, například tím, že se spolkne prášek, který se rozpustí a vyloučí do plazmy, ale je potřeba ho vyloučit na konkrétní místo určení,“ vysvětlil Štěpánek. Robot má tedy sloužit jako mechanismus toho, jak lék dopravit na správné místo.
Svou roli by ale mohli chemičtí roboti sehrát i u takzvaného inteligentního čištění, kde by vydezinfikovali těžko dosažitelný prostor, nebo u distribuované diagnostiky. Roboti by mohli například měřit fyzikální veličiny, k nimž se není možné jinak dostat.
Roboti by měli zvládnout nezávislý pohyb v prostředí na základě takzvané chemotaxe, což je schopnost pohybovat se ve směru koncentrace nějaké látky. Budou tak umět vyhledávat zdroj znečištění, rakovinový nádor v těle nebo zdroj chemické látky. Mnohé si od nadějné technologie slibují stomatologové. Mikroroboti mají být využiti při poškození skloviny či odstraňování zubního kazu.
Františku Štěpánkovi, jenž získal tituly inženýr, doktor a docent, je teprve 33 let. Studoval na VŠCHT v Praze a na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Poté pracoval ve výzkumu firmy Unilever ve Velké Británii a na Imperial College v Londýně. Štěpánek je historicky prvním dvojnásobným nositelem Moultonovy medaile udělované od roku 1929 Institutem chemických inženýrů. Letos získal také Cenu Philipa Leverhulmeho a Cenu Friedricha Wilhelma Bessela.
