Brusel - Na jednání ministrů zahraničí se dnes Evropská unie rozhodla zpřísnit sankce vůči Zimbabwe. Dosavadní opatření obsahující zákaz cestování nebo zmražení finančních prostředků pro tamní předáky a podniky spjaté s režimem se údajně rozšíří o dalších 37 osob a čtyři společnosti. Unie tak chce stupňovat tlak na vládu prezidenta Mugabeho i přesto, že se rozhodl zahájit se zimbabwskou opozicí jednání o budoucnosti země.
Z Bruselu i z jednotlivých členských zemí unie v minulých týdnech směrem k této jihoafrické zemi zaznívala ostrá kritika. Důvodem je to, že EU nesouhlasí se způsobem znovuzvolení kontroverzního prezidenta Roberta Mugabeho do čela země. Předvolební kampaň totiž provázely násilnosti a nevybíravé útoky vůči opozici, v jejichž důsledku z voleb odstoupil Mugabeho protikandidát Morgan Tsvangirai.
„My jsme to obecně podporovali,“ prohlásil o českém postoji ke zvažovanému rozšíření sankcí vůči Zimbabwe ještě před začátkem jednání vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který dnes spolu s šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem Česko v Bruselu zastupuje.
Sankce na Zimbabwe Evropská unie uplatňuje od roku 2002, kdy je zavedla kvůli vyvlastňování pozemků. Nyní je utužila - a to i přesto, že Mugabe s Tsvangiraiem za asistence jihoafrického prezidenta Mbekiho začal jednat o cestě z politické a hospodářské krize Zimbabwe.
Zimbabwe v současné době sužuje hluboká ekonomická krize a rekordní inflace, 80 procent lidí je bez práce. Místní úřady vydaly novou bankovku, která má hodnotu 100 miliard zimbabwských dolarů. Reálná cena je ale v podstatě nulová - vystačí tak na dva bochníky chleba.
