Lidé létají k Marsu již od 60. let

Washington – Velká část misí k Marsu z posledních let měla za cíl nalézt na planetě stopy vody, uspěla až Phoenix. Na povrchu se dosud pohybují rovery Spirit a Opportunity (nepřetržitě od ledna 2004, slouží tedy zhruba 17x déle, než konstruktéři očekávali), jejichž výzkum dodal obrovské množství údajů o geologii a klimatu planety. Sonda Phoenix pak má mimo jiné za úkol hledat prostředí vhodná pro život bakterií a dalších drobných organismů vhodných při případném pokusu o využití Marsu v daleké budoucnosti. Mnoho vědců se stále nevzdává naděje, že Phoenix kromě přítomnosti vody potvrdí i existenci místního bakteriálního života nebo organických sloučenin.

Planeta Mars patří spolu s Venuší k nejbližším vesmírným souputníkům Země. Ačkoliv jde o druhou nejmenší planetu naší sluneční soustavy, poutal Mars už od pradávna pozornost astrologů i astronomů. „Rudá planeta“ však i ve věku kosmických sond bližšímu výzkumu dlouho odolávala.

K Marsu se začalo létat již na počátku šedesátých let. O první let k planetě se v říjnu 1960 pokusily sovětské sondy Marsnik 1 a 2. Jejich cesta však krátce po startu skončila havárií. K cíli nedoletěla ani trojice dalších sovětských zařízení o dva roky později. Větší štěstí měli Američané. Na počátku roku 1964 sice ztratili kontakt s první sondou Mariner 3, její dvojče Mariner 4 ale 15. července 1965 pořídilo první snímky povrchu planety. Na další fotografie si museli pozemšťané počkat až do roku 1969, kdy lodě Mariner 6 a 7 během svého průletu kolem Marsu odeslaly dvě stovky fotografií.

V roce 1971 dosedly na povrch planety sovětské sondy Mars 2 a 3, kontakt s nimi byl ale ztracen hned po přistání. Lépe si ve stejném roce vedly Spojené státy, jejichž Mariner 9 vstoupil 14. listopadu 1971 do dějin výzkumu vesmíru jako první umělá družice Marsu.

Další velký úspěch zaznamenali Američané se sondami Viking 1 a 2 v létě 1976. Jejich přistávacím modulům se podařilo jako prvním pozemským tělesům úspěšně přistát na Marsu a odeslat z něj barevné fotografie.

Velkým průlomem v poznávání Marsu byla mise americké sondy Mars Pathfinder, která na povrch planety dosedla v červenci 1997. Na palubě přistávacího modulu se nacházelo vozítko Sojourner, které zkoumalo okolí místa přistání. Mise přinesla především další možné důkazy o působení vody na Marsu – eroze, nánosy a řečiště dlouho vyschlých řek.

Šlo však o poslední úspěch na několik dalších let. Americké sondy Mars Polar Lander a Mars Climate Orbiter (obě 1999) skončily, stejně jako mise japonské a evropské, selháním vyslaných strojů. Úspěch zaznamenala pouze americká loď Mars Odyssey, jež z oběžné dráhy od října 2001 mapuje povrch planety.

Velkým zadostiučiněním po několika nešťastných letech proto byla mise pojízdných robotů Spirit a Opportunity. Na povrchu Marsu přistála obě vozítka v lednu 2004 a pořídila množství cenné dokumentace. Štěstí měla i sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která z oběžné dráhy detailně snímkuje povrch planety od roku 2005.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do syrské Suvajdy po násilných střetech vstupují vládní jednotky

Do města Suvajda na jihu Sýrie začaly v úterý ráno vstupovat vládní vojenské jednotky. S odkazem na ministerstvo obrany to píší agentury AFP a Reuters. Ve městě žijí drúzové a v uplynulých dnech se v oblasti odehrály střety se sunnitskými beduíny, při kterých podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřelo devětadevadesát lidí. Podle agentury AFP však byly ve městě v úterý dopoledne slyšet výbuchy a výstřely.
10:14Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ruské drony zabíjely v Chersonu

Ruské drony v pondělí večer a v noci na úterý útočily na ukrajinská města. Úder v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabil pětašedesátiletou ženu. Oblastní správa později informovala, že ruský dron shodil v Chersonu výbušninu na osobní auto a zranil třicetiletého muže. Náletům dronů večer čelil také Černihiv. Ruské dělostřelectvo pak v noci ostřelovalo Záporožskou oblast, kde zranilo dva lidi. Cílem úderů se stala také Sumská oblast, kde byla zraněná jedna osoba.
06:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

S Putinem jsem ještě neskončil, řekl Trump BBC

Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, sdělil v rozhovoru pro britskou BBC americký prezident Donald Trump. Interview poskytl několik hodin poté, co Moskvě pohrozil až stoprocentními cly, pokud do padesáti dní neuzavře dohodu o ukončení války s Ukrajinou. Britské stanici šéf Bílého domu také řekl, že věří v kolektivní obranu. NATO přitom dříve opakovaně kritizoval jako zastaralé.
08:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ultraortodoxní strana opouští Netanjahuovu vládu, té zbyde nejtěsnější většina

Jedna z izraelských ultraortodoxních stran opouští vládní koalici premiéra Benjamina Netanjahua. Sjednocený judaismus Tóry oznámil, že odchází z koalice kvůli dlouhodobému sporu o výjimky z branné povinnosti pro ultraortodoxní studenty židovských škol, informovala agentura Reuters. Kabinetu tak podle všeho v Knesetu zbyde ta nejtěsnější většina.
před 1 hhodinou

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 2 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 4 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Bez dohody do 50 dnů uvalí USA na Rusko tvrdá cla, hrozí Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím Aliance, které zbraněmi podporují Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...