Washington – Velká část misí k Marsu z posledních let měla za cíl nalézt na planetě stopy vody, uspěla až Phoenix. Na povrchu se dosud pohybují rovery Spirit a Opportunity (nepřetržitě od ledna 2004, slouží tedy zhruba 17x déle, než konstruktéři očekávali), jejichž výzkum dodal obrovské množství údajů o geologii a klimatu planety. Sonda Phoenix pak má mimo jiné za úkol hledat prostředí vhodná pro život bakterií a dalších drobných organismů vhodných při případném pokusu o využití Marsu v daleké budoucnosti. Mnoho vědců se stále nevzdává naděje, že Phoenix kromě přítomnosti vody potvrdí i existenci místního bakteriálního života nebo organických sloučenin.
Lidé létají k Marsu již od 60. let
Planeta Mars patří spolu s Venuší k nejbližším vesmírným souputníkům Země. Ačkoliv jde o druhou nejmenší planetu naší sluneční soustavy, poutal Mars už od pradávna pozornost astrologů i astronomů. „Rudá planeta“ však i ve věku kosmických sond bližšímu výzkumu dlouho odolávala.
K Marsu se začalo létat již na počátku šedesátých let. O první let k planetě se v říjnu 1960 pokusily sovětské sondy Marsnik 1 a 2. Jejich cesta však krátce po startu skončila havárií. K cíli nedoletěla ani trojice dalších sovětských zařízení o dva roky později. Větší štěstí měli Američané. Na počátku roku 1964 sice ztratili kontakt s první sondou Mariner 3, její dvojče Mariner 4 ale 15. července 1965 pořídilo první snímky povrchu planety. Na další fotografie si museli pozemšťané počkat až do roku 1969, kdy lodě Mariner 6 a 7 během svého průletu kolem Marsu odeslaly dvě stovky fotografií.
V roce 1971 dosedly na povrch planety sovětské sondy Mars 2 a 3, kontakt s nimi byl ale ztracen hned po přistání. Lépe si ve stejném roce vedly Spojené státy, jejichž Mariner 9 vstoupil 14. listopadu 1971 do dějin výzkumu vesmíru jako první umělá družice Marsu.
Další velký úspěch zaznamenali Američané se sondami Viking 1 a 2 v létě 1976. Jejich přistávacím modulům se podařilo jako prvním pozemským tělesům úspěšně přistát na Marsu a odeslat z něj barevné fotografie.
Velkým průlomem v poznávání Marsu byla mise americké sondy Mars Pathfinder, která na povrch planety dosedla v červenci 1997. Na palubě přistávacího modulu se nacházelo vozítko Sojourner, které zkoumalo okolí místa přistání. Mise přinesla především další možné důkazy o působení vody na Marsu – eroze, nánosy a řečiště dlouho vyschlých řek.
Šlo však o poslední úspěch na několik dalších let. Americké sondy Mars Polar Lander a Mars Climate Orbiter (obě 1999) skončily, stejně jako mise japonské a evropské, selháním vyslaných strojů. Úspěch zaznamenala pouze americká loď Mars Odyssey, jež z oběžné dráhy od října 2001 mapuje povrch planety.
Velkým zadostiučiněním po několika nešťastných letech proto byla mise pojízdných robotů Spirit a Opportunity. Na povrchu Marsu přistála obě vozítka v lednu 2004 a pořídila množství cenné dokumentace. Štěstí měla i sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která z oběžné dráhy detailně snímkuje povrch planety od roku 2005.
GALERIE
Přistávací modul amerických roverů