Více než třímetrová zeď na hoře Sion, kterou po roce a půl výkopových prací vědci představili veřejnosti, obklopovala posvátné město v době existence druhého chrámu (518 př.n.l. až 70 n.l.). Druhý jeruzalémský chrám zničili Římané v roce 70 po židovském povstání. Nalezený úsek byl součástí šest kilometrů dlouhého opevnění města. V současnosti se zeď kolem Starého města táhne pouze čtyři kilometry.
Konstrukce ukazuje, jakého největšího územního rozšíření Jeruzalém v biblických dobách dosahoval. Nad touto zdí byla později vystavěna jiná zeď, a to v období Byzance (324-640), sdělil vedoucí vykopávek Jehjel Zelinger. „Skutečnost, že tu byly na sobě dvě zdi z různých období, napovídá, že sledují topografickou linii kvůli ochraně středu města,“ vysvětlil. Připomněl, že v dobách druhého chrámu byl Jeruzalém poutním centrem Židů a později v byzantském období také poutníků z křesťanského světa. Existence obou zdí zároveň podle něho dává naději, že budou nalezeny také pozůstatky zdi z doby prvního (Šalamounova) chrámu, zničeného v roce 586 př.n.l.
Vykopávky jižní části opevnění Svatého města prováděla již před 120 lety expedice britského archeologa Fredericka Jonese Blisse. Vypracovala podrobné plány vykopávek i tunelů vedoucích ke zdem, ty se však postupem času zanesly zeminou. Dnešní badatelé porovnávali tyto nákresy a současné plány města, což je dovedlo znovu k práci v terénu. Díky ní narazili i na stopy po britské expedici, která po sobě zanechala lahve od piva a vína, lampu a také jednu botu.
