Američané vzpomínají na oběti útoků z 11. září

New York - Dnes je tomu právě sedm let, co dvě letadla unesená teroristy vletěla do Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku a jedno spadlo na Pentagon. Čtvrté se zřítilo v neobydlené oblasti v Pensylvánii. Pietní ceremoniály se konaly na místech tragických událostí v New Yorku, Washingtonu a u pensylvánského města Shakesvillu. Pietní vzpomínky se v New Yorku účastní i oba prezidentští kandidáti Barack Obama a John McCain. Ve Pentagonu byl otevřen nový památník obětem útoků.

Na místě, kde stály mrakodrapy WTC, se dnes konal už tradiční pietní akt s předčítáním jmen všech 2751 obětí. Spolu s jejich příbuznými letos četli jména i studenti z 90 států světa, včetně České republiky. Příbuzní obětí pokládali květiny na místo, kde stály mrakodrapy. Podle tradice se také nad místem neštěstí čtyřikrát rozhostila minuta ticha připomínající okamžiky, kdy letadla narazila do mrakodrapů a kdy se obě budovy zřítily.     

K sedmému výročí útoků byl dnes u washingtonského Pentagonu otevřen také první památník. V parku v těsné blízkosti budovy, do níž teroristé navedli jedno z letadel, bylo postaveno 184 laviček nesoucích jména 184 obětí. Slavnostního otevření památníku se zúčastnil také americký prezident George Bush.

Ten zde s odkazem na útoky z 11. září 2001 poznamenal, že „21. století začalo obrovským zápasem mezi silami svobody a silami teroru“. Podle Bushe se díky památníku o tragédii dovědí víc i další generace. „Dovědí se, že tato generace Američanů splnila svoji povinnost. Neunavili jsme se, nezaváhali jsme, nechybili jsme,“ prohlásil Bush.     Pietní vzpomínky se konaly také  i u provizorního památníku nedaleko Shakesvillu, kde krátce promluvil také John McCain, a na řadě dalších míst, včetně například newyorské burzy. Dnes se ještě očekává společná pieta prezidentských kandidátů Johna McCaina a Baracka Obamy, kteří se dohodli, že v tento den upustí od volebních střetů, aby ponechali prostor vzpomínkám na zemřelé.

Jestli ve světě panuje jednoznačný souhlas, že za útoky stojí teroristické hnutí al-Káida, zjišťovala organizace World Public Opinion. Průzkumu se účastnilo přes 16 tisíc lidí ze 17 zemí světa. O odpovědnosti al-Káidy nepochypuje 46 procent z nich, 15 procent viní americkou vládu, sedm procent Izrael.

Kdo je zodpovědný za útoky z 11. září 2001?


K útokům se přihlásil Usáma bin Ládin a al-Káida. Prokazatelně je provedlo 19 teroristů arabského původu, z nich 15 bylo občany Saúdské Arábie. Všichni zahynuli spolu s oběťmi.

ODSOUZENÍ:  

Zacarias Moussaoui - V květnu 2006 dostal doživotí bez možnosti propuštění, letos se proti rozsudku znovu odvolal. Je to Francouz marockého původu. Nejprve se k podílu na útocích přiznal, pak to ale dovolal. Prý byl v době příprav útoků zadržován a vyslýchán.

Munír Mutasádik - V listopadu 2006 dostal u německého soudu 15letý trest. Je to Maročan. Loni v květnu ztratil poslední možnost zvrátit rozsudek, když soud jeho odvolání zamítl.     

OBŽALOVANÍ:

Pět islámských radikálů si obžalobu vyslechlo před vojenským soudem na americké základně Guantánamo na Kubě letos v červnu, soudní jednání má začít 15. září. Údajní teroristé jsou obviněni ze 169 akcí namířených proti USA.

Chálid Šajch Muhammad - Pákistánec považovaný za číslo tři v hierarchii Al-Káidy se podle Američanů přiznal, že byl „mozkem“, který útoky vymyslel a naplánoval.

Alí Abdal Azíz - Je podezřelý z toho, že se podílel na obstarávání financí pro útoky.

Ramzí bin Šibh - Jemenec a jeden ze šéfů teroristické buňky v německém Hamburku údajně sloužil také jako spojka mezi vůdci Al-Káidy a únosci letadel.

Mustafá Ahmad Havsáví - Občan Saúdské Arábie je podezřelý z toho, že byl hlavním zdrojem financí pro teroristy.

Valíd Attaš - Pravděpodobně se měl stát jedním z únosců, teroristy prý také cvičil, akce se ale nakonec nezúčastnil, protože byl zatčen v Jemenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 1 hhodinou

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...