Větší autonomii Grónska podpořilo 75,5 procenta voličů

Nuuk (Grónsko) - Pro větší autonomii Grónska na mateřském Dánském království se v úterním referendu vyslovilo 75,5 procenta grónských voličů. Vyplývá to z konečných výsledků, oznámených dnes autonomní vládou v Nuuku. Dánští politici už vyjádřili potěšení z výsledku referenda. Pro obě strany je podstatné, že Gróňané budou uznáni jako svéprávný národ a že si víc než dosud budou vládnout sami.

„Děkujeme grónskému lidu za tento krásný výsledek,“ řekl po oznámení výsledků předseda grónské vlády Hans Enoksen. „Grónsko získalo mandát k cestě dále,“ dodal s narážkou na cíl získat v budoucnu nezávislost.  

Pro větší autonomii hlasovalo přesně 75,54 procenta voličů, proti bylo 23,57 procenta a 0,89 procenta tvoří neplatné hlasy nebo prázdné lístky. Účast dosáhla 71,96 procenta z 39 tisíc voličů, což je zřetelně více než 63,2 procenta v referendu z roku 1979 o vnitřní autonomii.

V Nuuku i dalších městech ostrova oslavily výsledky referenda ohňostroje a petardy, přívrženci větší autonomie slavili ještě před vyhlášením konečných výsledků v nuukském klubu Manhattan-Heat's. Tam se k nim připojil i premiér Enoksen, který svou radost vyjádřil tancem na parketu.

Průzkumy veřejného mínění předem naznačovaly, že Gróňané další krok k samostatnosti ostrova ve velké většině podpoří. Ukazovaly však, že tato podpora se bude pohybovat kolem 60 procent.

Referendum není pro grónskou a dánskou vládu závazné

Výsledek referenda není pro grónskou ani dánskou vládu závazný, obě ale slíbily, že jej budou respektovat. Novela o rozšířených pravomocích by měla vstoupit v platnost v den grónského státního svátku 21. června 2009, právě 300 let po začátku dánské kolonizace.

Podle nového zákona budou grónské orgány postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji ostrova, zatímco doposud zodpovídaly jen za některé vnitřní záležitosti, jako je školství, zdravotnictví, sociální či bytová politika. Grónština se navíc stane úředním jazykem rovnocenným dánštině.

Grónsko pomýšlí na nezávislost po nálezu ropy

Úvahy o větší nezávislosti Grónska na Dánsku podnítil nález zásob ropy u grónského pobřeží, jejíž množství by se podle některých odhadů mohlo rovnat nerostnému bohatství jedné z největších palivových velmocí světa, Norska. V takovém případě ale Dánsko začne Grónsku krátit štědré dotace až 3,5 miliardy dánských korun (12 miliard Kč) ročně.

Grónsko se v budoucnu možná stane 13. největším státem světa

Grónsko je největší ostrov světa a v budoucnu možná i třináctý největší stát zeměkoule. V zemi 28krát větší než Česká republika žije sedmapadesát tisíc obyvatel. Pod dánskou nadvládou je ostrov od 18. století - i když se ho po druhé světové válce pokusily koupit Spojené státy za 100 milionů dolarů. V roce 1979 získalo samosprávu - a její rozsah po referendu zřejmě pořádně naroste.

Větší samostatnost má ale být zadostiučiněním především pro většinové grónské obyvatele Inuity. Dříve utlačované etnikum bojuje v posledních letech o samosprávu nejen v Grónsku. Inuité si nárokují i obrovská kanadská území, kde už dosáhli vyhlášení autonomních území Nuvavut a Nunatsiavut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 3 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 12 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 12 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 17 hhodinami
Načítání...