Větší autonomii Grónska podpořilo 75,5 procenta voličů

Nuuk (Grónsko) - Pro větší autonomii Grónska na mateřském Dánském království se v úterním referendu vyslovilo 75,5 procenta grónských voličů. Vyplývá to z konečných výsledků, oznámených dnes autonomní vládou v Nuuku. Dánští politici už vyjádřili potěšení z výsledku referenda. Pro obě strany je podstatné, že Gróňané budou uznáni jako svéprávný národ a že si víc než dosud budou vládnout sami.

„Děkujeme grónskému lidu za tento krásný výsledek,“ řekl po oznámení výsledků předseda grónské vlády Hans Enoksen. „Grónsko získalo mandát k cestě dále,“ dodal s narážkou na cíl získat v budoucnu nezávislost.  

Pro větší autonomii hlasovalo přesně 75,54 procenta voličů, proti bylo 23,57 procenta a 0,89 procenta tvoří neplatné hlasy nebo prázdné lístky. Účast dosáhla 71,96 procenta z 39 tisíc voličů, což je zřetelně více než 63,2 procenta v referendu z roku 1979 o vnitřní autonomii.

V Nuuku i dalších městech ostrova oslavily výsledky referenda ohňostroje a petardy, přívrženci větší autonomie slavili ještě před vyhlášením konečných výsledků v nuukském klubu Manhattan-Heat's. Tam se k nim připojil i premiér Enoksen, který svou radost vyjádřil tancem na parketu.

Průzkumy veřejného mínění předem naznačovaly, že Gróňané další krok k samostatnosti ostrova ve velké většině podpoří. Ukazovaly však, že tato podpora se bude pohybovat kolem 60 procent.

Referendum není pro grónskou a dánskou vládu závazné

Výsledek referenda není pro grónskou ani dánskou vládu závazný, obě ale slíbily, že jej budou respektovat. Novela o rozšířených pravomocích by měla vstoupit v platnost v den grónského státního svátku 21. června 2009, právě 300 let po začátku dánské kolonizace.

Podle nového zákona budou grónské orgány postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji ostrova, zatímco doposud zodpovídaly jen za některé vnitřní záležitosti, jako je školství, zdravotnictví, sociální či bytová politika. Grónština se navíc stane úředním jazykem rovnocenným dánštině.

Grónsko pomýšlí na nezávislost po nálezu ropy

Úvahy o větší nezávislosti Grónska na Dánsku podnítil nález zásob ropy u grónského pobřeží, jejíž množství by se podle některých odhadů mohlo rovnat nerostnému bohatství jedné z největších palivových velmocí světa, Norska. V takovém případě ale Dánsko začne Grónsku krátit štědré dotace až 3,5 miliardy dánských korun (12 miliard Kč) ročně.

Grónsko se v budoucnu možná stane 13. největším státem světa

Grónsko je největší ostrov světa a v budoucnu možná i třináctý největší stát zeměkoule. V zemi 28krát větší než Česká republika žije sedmapadesát tisíc obyvatel. Pod dánskou nadvládou je ostrov od 18. století - i když se ho po druhé světové válce pokusily koupit Spojené státy za 100 milionů dolarů. V roce 1979 získalo samosprávu - a její rozsah po referendu zřejmě pořádně naroste.

Větší samostatnost má ale být zadostiučiněním především pro většinové grónské obyvatele Inuity. Dříve utlačované etnikum bojuje v posledních letech o samosprávu nejen v Grónsku. Inuité si nárokují i obrovská kanadská území, kde už dosáhli vyhlášení autonomních území Nuvavut a Nunatsiavut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 5 mminutami

Venezuelská prezidentka v OSN slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 35 mminutami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
před 5 hhodinami

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, uvedl Pavel v OSN

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kreml i Kyjev mají zájem o omezené příměří kvůli energetice a obilí, řekl Rubio

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoShakespearovské drama Windsorů: Proč britská monarchie čelí další krizi

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.
před 12 hhodinami

Ruští diplomaté v Česku musí nově hlásit svůj pohyb

Česko upravilo pravidla systému notifikací ruských diplomatů. S jednodenním předstihem musí nově hlásit plán překročit hranice a oznamovat účel cesty, její trasu a dobu či místo pobytu. Zpřísnění režimu, o které informoval web Parlamentní listy, potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö. Prezident Petr Pavel označil změny za správný krok.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zajatí Afričané popisují, jak je Rusko naverbovalo

Prince Okaiteye z Ghany naposledy mluvil se svou manželkou a čtyřmi dcerami před rokem. Říká, že se mu stýská po domově a chce se co nejdříve vrátit. Domov šestatřicetiletého Prince je téměř sedm tisíc kilometrů od místa, kde se nyní nachází. Loni v prosinci ho zajaly ukrajinské ozbrojené síly a v současnosti je držen v táboře pro další válečné zajatce z řad ruských ozbrojených sil. Strávil tam už více času než na bojišti.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.