Větší autonomii Grónska podpořilo 75,5 procenta voličů

Nuuk (Grónsko) - Pro větší autonomii Grónska na mateřském Dánském království se v úterním referendu vyslovilo 75,5 procenta grónských voličů. Vyplývá to z konečných výsledků, oznámených dnes autonomní vládou v Nuuku. Dánští politici už vyjádřili potěšení z výsledku referenda. Pro obě strany je podstatné, že Gróňané budou uznáni jako svéprávný národ a že si víc než dosud budou vládnout sami.

„Děkujeme grónskému lidu za tento krásný výsledek,“ řekl po oznámení výsledků předseda grónské vlády Hans Enoksen. „Grónsko získalo mandát k cestě dále,“ dodal s narážkou na cíl získat v budoucnu nezávislost.  

Pro větší autonomii hlasovalo přesně 75,54 procenta voličů, proti bylo 23,57 procenta a 0,89 procenta tvoří neplatné hlasy nebo prázdné lístky. Účast dosáhla 71,96 procenta z 39 tisíc voličů, což je zřetelně více než 63,2 procenta v referendu z roku 1979 o vnitřní autonomii.

V Nuuku i dalších městech ostrova oslavily výsledky referenda ohňostroje a petardy, přívrženci větší autonomie slavili ještě před vyhlášením konečných výsledků v nuukském klubu Manhattan-Heat's. Tam se k nim připojil i premiér Enoksen, který svou radost vyjádřil tancem na parketu.

Průzkumy veřejného mínění předem naznačovaly, že Gróňané další krok k samostatnosti ostrova ve velké většině podpoří. Ukazovaly však, že tato podpora se bude pohybovat kolem 60 procent.

Referendum není pro grónskou a dánskou vládu závazné

Výsledek referenda není pro grónskou ani dánskou vládu závazný, obě ale slíbily, že jej budou respektovat. Novela o rozšířených pravomocích by měla vstoupit v platnost v den grónského státního svátku 21. června 2009, právě 300 let po začátku dánské kolonizace.

Podle nového zákona budou grónské orgány postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji ostrova, zatímco doposud zodpovídaly jen za některé vnitřní záležitosti, jako je školství, zdravotnictví, sociální či bytová politika. Grónština se navíc stane úředním jazykem rovnocenným dánštině.

Grónsko pomýšlí na nezávislost po nálezu ropy

Úvahy o větší nezávislosti Grónska na Dánsku podnítil nález zásob ropy u grónského pobřeží, jejíž množství by se podle některých odhadů mohlo rovnat nerostnému bohatství jedné z největších palivových velmocí světa, Norska. V takovém případě ale Dánsko začne Grónsku krátit štědré dotace až 3,5 miliardy dánských korun (12 miliard Kč) ročně.

Grónsko se v budoucnu možná stane 13. největším státem světa

Grónsko je největší ostrov světa a v budoucnu možná i třináctý největší stát zeměkoule. V zemi 28krát větší než Česká republika žije sedmapadesát tisíc obyvatel. Pod dánskou nadvládou je ostrov od 18. století - i když se ho po druhé světové válce pokusily koupit Spojené státy za 100 milionů dolarů. V roce 1979 získalo samosprávu - a její rozsah po referendu zřejmě pořádně naroste.

Větší samostatnost má ale být zadostiučiněním především pro většinové grónské obyvatele Inuity. Dříve utlačované etnikum bojuje v posledních letech o samosprávu nejen v Grónsku. Inuité si nárokují i obrovská kanadská území, kde už dosáhli vyhlášení autonomních území Nuvavut a Nunatsiavut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
11:48Aktualizovánopřed 41 mminutami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 1 hhodinou

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 1 hhodinou

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 6 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 8 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...