Haag/New York - Súdánský prezident Umar Hasan Ahmad Bašír se chce zúčastnit summitu arabských států v Kataru ještě tento měsíc. A to i přesto, že Mezinárodní trestní tribunál v Haagu (ICC) na něj dnes vydal zatykač. Tribunál ho už loni v červenci obvinil z genocidy a zločinů proti lidskosti v západosúdánské provincii Dárfúr. Rozhodnutí soudu přivítaly organizace bojující za lidská práva i západní země, naopak Súdán a Rusko se postavily proti. V Súdánu okamžitě po rozhodnutí tribunálu v Haagu začali proti uvalení zatykače na Bašíra protestovat, na předměstí Chartúmu se sešlo několik stovek lidí.
Soud v Haagu rozhodl o zatykači pro súdánského prezidenta
V Súdánu se chystají na protest proti rozhodnutí ICC rozsáhlé demonstrace. Jedna z nich už začala v Chartúmu. Představitelé státu již v minulosti naznačili, že Bašíra do Haagu nevydají. Je tedy otázka, zda bude Bašír vůbec zatčen a kdo by ho vlastně mohl zadržet. Tribunál v Haagu na to nemá jednotky, mírové sbory OSN a Africké unie k tomu zase nemají mandát.
V reakci na vydání zatykače Súdán zrušil licenci na působení v zemi údajně až deseti humanitárním organizacím a několika z nich zabavil část majetku. Tento krok může podle humanitárních organizací ohrozit statisíce civilistů.
Rada bezpečnosti OSN má právo případný proces až o rok odložit, podle agentur ale zatím v rámci Rady nepanuje v názoru, zda soud odložit, shoda. Rada bezpečnosti oznámila, že po rozhodnutí o vydání zatykače žádnou okamžitou reakci nechystá. Uvedl to současný předseda nejmocnějšího orgánu OSN Ibráhím Dabbáší. „Rada je v této věci zatím rozdělena,“ podotkl.
Ze stálých členů Rady bezpečnosti s právem veta jsou proti odložení soudního řízení USA, Francie a Velká Británie. „Pro“ se podle diplomatů vyslovily Rusko a Čína, jež má se Súdánem pevné obchodní vztahy. Podle Moskvy zatykač na súdánského prezidenta vytváří nebezpečný precedens. K zatykači na súdánskou hlavu státu se odmítavě staví také Africká unie a Liga arabských států.
Bašír je podle haagského prokurátora zodpovědný za genocidu v západosúdánském Dárfúru. Žalobce tvrdí, že v důsledku toho od roku 2003 zemřelo již 35 tisíc lidí. Oblast se také dostala do humanitární krize, kvůli které hlady a po nemocech zemřelo dalších 100 tisíc lidí. Bašír i Súdán obvinění odmítají.
Konflikt v Dárfúru
- vznikl v roce 2003
- dárfúrští povstalci se vzbouřili proti údajnému útlaku proarabské vlády a zaútočili na vládní pozice v Chartúmu
- v Dárfúru působí dvě povstalecké organizace - Hnutí pro rovnost a spravedlnost a Súdánská osvobozenecká armáda
- vláda využila k potlačení konfliktu nevládní militantní skupinu Janjaweed, která v boji užívá kruté praktiky
- v oblasti od té doby vládne humanitární krize
- v důsledku konfliktu zemřelo již 300 000 lidí
- ze země utekly miliony lidí, mnoho z nich zamířilo do sousedního Čadu
- některé západní mocnosti označují konflikt za genocidu
- od roku 2006 vláda s rebely jedná
- od července 2007 působí v Dárfúru mírové sbory OSN a Africké unie