CIA nehrozí za mučení podezřelých teroristů postih

Washington - Pracovníci CIA, kteří za vlády George Bushe při výsleších osob podezřelých z terorismu používali tzv. waterboarding a další tvrdé vyšetřovací metody, za to nebudou soudně stíháni. Prohlásil to ve čtvrtek americký prezident Barack Obama s tím, že jeho rozhodnutí nic nemění na jeho osobním nesouhlasu s vyšetřovacími metodami, které byly používány ve jménu Bushovy války proti terorismu. Obama také poprvé zveřejnil záznamy o Bushovou administrativou schvalovaných metodách výslechů. Jeho shovívavost vůči agentům CIA se ale organizacím na ochranu lidských práv nelíbí.

Obama, který po nástupu do prezidentského úřadu nařídil zastavit podobné mezinárodně odsouzené techniky výslechů, v prohlášení uvedl: „V našem zájmu je zajistit, aby ti, kdo při výkonu svých povinností jednali v dobré víře na právní doporučení ministerstva spravedlnosti, nebyli stíháni. Toto je čas k zamyšlení, nikoli k odplatě.“ Své prohlášení vydal krátce poté, co zahájil návštěvu Mexika.

Podle ochránců lidských práv je Obamovo opatření pro některé agenty propustkou z vězení. Americké zákony takové trestné činy trestají až 20 lety za mřížemi, v případě úmrtí vězně i doživotím nebo popravou. Americký prezident ale chce zaměstnance CIA chránit i před stíháním v zahraničí, například před mezinárodními tribunály.

Drastické metody měly vězňům rozvázat jazyk

Děs a pocit naprosté bezmoci měly vyvolávat metody, které po útocích z 11. září 2001 používali agenti americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) při výsleších osob podezřelých z terorismu. Podrobnosti drsných vyšetřovacích praktik ve čtvrtek zveřejnil americký ministr spravedlnosti Eric Holder.

Spoutáni, s očima zavázanýma, s ucpávkami v uších a kapucou přes hlavu byli podezřelí převáženi do tajných vyšetřovacích center. V budovách bylo ticho, zdejší sterilní prostředí mělo ve vězních vyvolávat hrůzu. Zadržení byli oholeni, vysvlečeni a nazí vyfotografováni. Výslechy začínaly mírně, vyšetřovatelé ale postupně přitvrzovali, pokud vězni odmítali spolupracovat. Výslechy nahých, spoutaných vězňů s kapucou na hlavě v zařízeních CIA začínaly tak, že jim vyšetřovatel hlavu uvolnil. Nahota, nucení k tomu, aby nespali, a omezení dávek jídla mělo podezřelým připomenout, že nemají kontrolu ani nad svými základními životními potřebami. Vězni někdy museli spoutaní stát až sedm a půl dne. V noci byli nazí nebo na sobě měli jen plenku. Jídlo a oblečení mohlo sloužit jako odměna za spolupráci.

Dát vězni pohlavek nebo ho udeřit do břicha bylo povoleno. Dále také vězněm udeřit proti stěně, což v zadrženém mělo vyvolat spíše strach než bolest. Z hadic na vyšetřované po minuty stříkala voda, vyšetřovatelé ji v průběhu výslechu zavírali. Podezřelí museli vydržet v nepohodlných pozicích, seděli například s nohama nataženýma vpřed a rukama zdviženýma. Jednotlivé výslechy trvaly od 30 minut po několik hodin a mohly se opakovat, dokud to bylo potřeba a když s tím souhlasili lékaři a psychologové.

Předpisy americké armády některé tyto metody zakazují. Nicméně ministerstvo spravedlnosti v roce 2002 povolilo vyšetřovatelům CIA, aby v případě bývalého šéfa pro vnější záležitosti teroristické sítě al-Káida Abú Zubajdy přitvrdili. Protože se bál hmyzu, dostali povolení zavřít ho do boxu naplněného housenkami. K této metodě agenti CIA nepřistoupili.

Pak ale právníci ministerstva vyšetřovatelům povolili používat waterboarding, který nyní Spojené státy považují za mučení. Vyslýchaný je při něm přivázán vleže na desce tak, aby měl nohy výše než hlavu. Přes obličej má kus mokré látky, na který vyšetřovatelé neustále lijí vodu. Vyslýchaný tak má pocit, že se topí a téměř okamžitě se u něho spouští dávivý reflex. Prezident Obama tyto praktiky krátce po svém lednovém nástupu do Bílého domu zakázal a CIA se nyní musí řídit pravidly platnými v americké armádě.

Kritici Obamovu shovívavost odmítají

Kritici vyšetřovacích metod říkají, že zveřejněné dokumenty z roků 2002 a 2005 jsou důkazem, že v mnoha případech šlo podle amerického i mezinárodního práva o mučení. „Mučení je trestné podle amerického práva, je trestné podle mezinárodního práva. Je povinností Ameriky stíhat ty, kdo tyto činy provádějí,“ řekl britské BBC analytik organizace Amnesty International Tom Parker. Dokumenty Parker označil za „nepředstavitelně deprimující čtení pro toho, kdo miluje Ameriku“.

„Není možné nebýt šokován obsahem těchto dokumentů,“ říká Jameel Jaffer z Americké unie pro ochranu občanských svobod (ACLU), která o jejich zveřejnění požádala. Podle Anthonyho Romera ze stejné organizace není možné zrušit stíhání představitelů, kteří schválili mučení, právníků, kteří ho ospravedlňovali, a vyšetřovatelů, kteří porušovali zákon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 2 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...