Rasmussen dále uvedl, že aliance a Rusko by se měly bavit o společných bezpečnostních hrozbách, s nimiž se NATO i Moskva potýkají, a posílit vzájemný dialog. Podle Rasmussena mají vztahy aliance s Ruskem velký potenciál. „Příliš času jsme strávili tím, co nás rozděluje,“ řekl šéf NATO. Jak konkrétně by bylo možné různé protiraketové systémy propojit, Rasmussen v pozdější debatě neupřesnil. Jde podle něj o technickou otázku, kterou přenechá expertům.
Prý si uvědomuje, že mezi atlantickým bezpečnostním blokem a Ruskem existuje i řada témat, která je rozdělují. Přesto je však přesvědčen, že mezi nimi existuje potřeba i prostor ke spolupráci ve všech oblastech. Kromě raketové obrany Rasmussen zmínil například boj proti terorismu nebo námořnímu pirátství.
Telefonát Evy Hrnčířové
Telefonát Evy Hrnčířové
12:00 18.9.
Sestřih projevu generálního tajemníka NATO Rasmussena
Rusko neumístí v Kaliningradu rakety Iskander
Studio ČT24 - Nový začátek vztahů Ruska a NATO
Rasmussenův proslov v organizaci Carnegie Europe přichází pouze den poté, co Spojené státy oznámily, že ustupují od vybudování protiraketového štítu v ČR a Polsku. Právě Moskva byla nejhlasitějším kritikem původních plánů z dílny bývalého prezidenta George Bushe. Podle Rasmussena by bylo chybou vykládat si změnu plánů USA jako odstoupení od protiraketové obrany v Evropě. Je tomu podle něj přesně naopak.
Rasmussen je mimo jiné podle dnešního projevu přesvědčen, že společným zájmem NATO i Ruska je boj proti šíření mezikontinentálních balistických raketových technologií. „Pokud Severní Korea zůstane jadernou mocností a Irán se jí stane, někteří jejich sousedé by se mohli cítit donuceni k tomu, aby následovali jejich příkladu,“ podotkl.
