Spadlo letadlo s polským prezidentem - všichni mrtví

Moskva/Varšava - Polský prezident, jeho manželka a další polští vrcholní činitelé zahynuli při nehodě polského letadla v Rusku. Prezident Lech Kaczyński letěl do Ruska uctít památku Poláků, které za války popravili Rusové v Katyni. Letoun ale na smolenském letišti Severnyj nezvládl přistávací manévr. Podle úřadů ve Smolensku nehodu nikdo nepřežil. Smrt všech lidí na palubě letounu potvrdila ruská diplomacie. „Podle údajů úřadů všichni cestující zahynuli. Bohužel, je tomu tak,“ uvedlo ministerstvo zahraničí. Tělo polského prezidenta už bylo nalezeno. Jde o největší neštěstí v historii polského letectví. Polsko je z tragédie v šoku.

Šéf polského Sejmu Bronislaw Komorowski, který po dnešním tragickém úmrtí prezidenta Lecha Kaczyńského převzal povinnosti hlavy státu, vyhlásil v zemi týdenní státní smutek.

Prezident Kaczyński a další významní představitelé Polska zahynuli při letecké tragédii ve Smolensku na západě Ruska. Nehoda si celkem vyžádala 96 lidských životů. Kromě prezidenta zemřel také guvernér centrální banky, náčelník generálního štábu nebo vicemaršálek Sejmu.

„Rozměry katastrofy se vymykají naší zkušenosti“

Podle mluvčího polské diplomacie bylo v letounu kromě členů posádky 88 cestujících. „Rozměry katastrofy se vymykají tomu, s čím jsme doposud měli zkušenosti,“ řekl mluvčí.

Výběr osobností, které letounem cestovaly:

- Lech Kaczyński, prezident Polska
- Maria Kaczyńská, první dáma Polska
- Ryszard Kaczorowski, bývalý polský prezident v exilu
- Krzysztof Putra, místopředseda horní komory polského parlamentu za Právo a spravedlnost
- Jerzy Szmajdziński, místopředseda horní komory polského parlamentu za Svaz demokratické levice, kandidát této strany na prezidenta
- Krystyna Bochenková, místopředsedkyně Senátu
- Jerzy Bahr, polský velvyslanec v Ruské federaci
- Wladyslaw Stasiak, šéf prezidentské kanceláře
- Jacek Sasin, zástupce šéfa prezidentské kanceláře
- Pawel Wypych, státní tajemník prezidentské kanceláře
- Mariusz Handzlik, náměstek státního tajemníka prezidentské kanceláře
- poslanci a senátoři 
- šéf Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczyglo
- náčelník generálního štábu Franciszek Gongor
- Andrzej Przewoźnik, sekretář Rady na ochranu památky bojů a utrpení
- Janusz Kochanowski, ombudsman
- Slawomir Skrzypek, guvernér Polské národní banky
- Janusz Kurtyka, ředitel Institutu národní paměti
- Andrzej Kremer, náměstek ministra zahraničí
- Tadeusz Ploski, vojenský biskup
- Piotr Nurowski, předseda Polského olympijského výboru
- velitel vzdušných sil Andrzej Blasik
- velitel pozemních sil Tadeusz Buk
- velitel vojenského námořnictva Andrzej Karweta
- zástupci organizací sdružujících rodiny obětí katyňského masakru

Do Ruska letěli uctít památku tisíců Poláků, které za války popravili Rusové v Katyni. Letoun ale na letišti Severnyj v husté mlze nezvládl přistávací manévr.

„Viděl jsem, jak se letadlo blížilo k přistávací ploše. Motory ale zněly úplně jinak než obvykle. Pak letoun zavadil levým křídlem o stromy,“ uvedl svědek katastrofy.

Vládní speciál s polskou elitou na palubě se zřítil a začal hořet asi půl druhého kilometru od dráhy letiště ve Smolensku. Sanitky se na místo dostaly během několika minut. Opouštěly ho se zhasnutými majáky.

„Běžel jsem na místo nehody, ale policisté mě chytili a srazili do bláta. Záběry, které jsem natočil, zabavili,“ vypráví svědek nehody a bývalý vojenský pilot.

Agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské úřady uvedla, že příčinou neštěstí byla podle předběžných údajů chyba posádky. Vyšetřovatelé podle agentury ITAR-TASS prověřují i další dvě verze neštěstí. Vlastní vyšetřování hodlají vést také polské úřady. Letoun byl před startem technicky v pořádku, uvedl mluvčí polské diplomacie.

Podle agentury Interfax bylo letiště Severnyj pro mlhu uzavřeno a pilot dostal pokyn, aby přistál v Minsku nebo Moskvě. Rozhodl se ale neposlechnout a přistát podle původního plánu ve Smolensku. Údajně při čtvrtém pokusu letadlo havarovalo. Je možné, že pilota tlačili k přistání cestující na palubě, kteří chtěli stihnout pietní ceremoniál. Svou roli ale mohly sehrát i rozdílné naváděcí systémy polské a ruské strany.

„Máme informace, že k havárii došlo při čtvrtém pokusu o přistání, ale proč jich bylo tolik, to ukáže až vyšetřování,“ řekl agentuře ITAR-TASS informovaný zdroj. Údajně už byly nalezeny obě černé skříňky, a bude tedy možné analyzovat data z kritické doby před havárií.

Ruské televize zveřejnily záběry rozlomeného letadla a trosek rozesetých okolo. Podle vyšetřovatelů citovaných televizí lidé na palubě neměli šanci přežít. Tělo polského prezidenta už bylo nalezeno.

Do Polska přicházejí kondolence, objevují se černé vlajky

Do Varšavy přicházejí kondolence z celého světa. Před prezidentským palácem ve Varšavě pokládají lidé květiny. Ač státní smutek ještě nebyl oficiálně vyhlášen, v zemi se začínají objevovat černé vlajky. Černá barva také převládá na polských zpravodajských webech.

Lech Kaczyński

se narodil 18. června 1949 ve Varšavě. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Od prosince 2005 byl polským prezidentem.
- V 70. letech se angažoval v opozičním hnutí, mimo jiné ve Výboru na obranu dělníků (KOR). Byl přítomen vzniku Solidarity a v 80. letech se stal jedním z nejbližších spolupracovníků Lecha Walesy. Na sklonku komunistického režimu se zúčastnil rozhovorů u kulatého stolu.
- V letech 1989 až 1991 byl senátorem, v období 1991 až 1993 poslancem Sejmu. V roce 1991 působil jako poradce v kanceláři prezidenta Walesy, o rok později byl jmenován předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) a ve funkci působil tři roky. V roce 1995 kandidoval na prezidenta, předčasně však z klání odstoupil. Ve vládě Jerzyho Buzka byl ministrem spravedlnosti (2000 až 2001). Poté byl v období primátorem hlavního města Varšavy.
- Prezidentem republiky byl zvolen 23. října 2005 a funkci vykonával od 23. prosince téhož roku.
- V roce 1990 založil s bratrem Jaroslawem politickou stranu Dohoda středu (PC), což jim vyneslo obvinění ze štěpení Solidarity. V roce 2001 spoluzakládal stranu Právo a spravedlnost (PiS), v jejím čele stál do roku 2003. Členem strany byl do 3. června 2006, poté se stal čestným předsedou strany.
- Jeho manželka Maria s ním zemřela na palubě letadla. Měli dceru Martu a vnučku Ewu.

V metropoli Polska se setkali ministři na mimořádném zasedání vlády. Polsko podle ústavy řídí předseda Sejmu Bronislaw Komorowski. Ten je prezidentským kandidátem Občanské platformy premiéra Donalda Tuska.

První nekomunistický prezident Lech Walesa připomněl, že Polsko dnes nedaleko Smolenska podruhé v historii přišlo o významnou část své elity. Na stejném místě totiž před 70 lety sovětská tajná policie NKVD postřílela tisíce polských důstojníků. Padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a SSSR v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi.

Na palubě letadla měl být také zpravodaj ČT v Polsku Miroslav Karas. Pro ČT24 uvedl, že se nakonec rozhodli vypravit se do Katyně o pár dní dříve.

Vyšetřovací komisi povede premiér Putin

Vyšetřování neštěstí u Smolenska dostane podle pokynu Kremlu na starost vládní komise vedená premiérem Vladimirem Putinem. Premiér Putin také už ohledně tragédie telefonicky hovořil s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Na místo neštěstí se vypravili ministři pro mimořádné situace Sergej Šojgu a dopravy Igor Levitin a šéf vyšetřovatelů prokuratury Alexandr Bastrykin se skupinou nejzkušenějších expertů.

Vzpomínková slavnost věnovaná památce Poláků zabitých v Katyňském lese se uskutečnila bez polské delegace. Účastníci pietního aktu, mezi nimiž byli hlavně zástupci vedení Smolenské oblasti, uctili památku obětí leteckého neštěstí.

„Katyň si vybrala nové oběti“

„Je to ohromná tragédie pro celý polský národ. Zahynula hlava státu, a bez ohledu na jeho politické názory a na stranu, kterou reprezentoval, truchlíme s polským národem,“ komentoval tragédii jako první ruský politik Konstantin Kosačov. „Katyň si vybrala nové oběti,“ poznamenal tento šéf zahraničního výboru parlamentu.

Smolenské letiště Severnyj využívají kromě civilních i vojenské letouny, disponuje vzletovou a přistávací drahou o délce 2500 metrů. Ruské úřady ujišťují, že havárie nesouvisí s kvalitou letiště, které označují za prvotřídní.

Letoun Tu-154,

který dnes havaroval, vyvinula ruská Tupolevova konstrukční kancelář v roce 1963. Letadlo určené pro lety do středních vzdáleností mělo nahradit starší ruské typy Tu-104, Il-18 a An-10. První testovací let se uskutečnil v roce 1968, do provozu bylo letadlo uvedeno o čtyři roky později. V Rusku bylo v různých modifikacích vyrobeno necelých tisíc těchto letadel, jejich výroba v Samaře má letos skončit.

Přehled vážných havárií Tu-154 v Rusku od roku 2000:
- 3. června 2001 u Irkutska havaroval letoun na lince z Jekatěrinburku do Vladivostoku. K havárii došlo při přistání. Zahynulo všech 136 cestujících a devět členů posádky.
- 4. října 2001 se letoun zřítil nad Černým mořem. Letoun omylem sestřelila ukrajinská armáda při manévrech na Krymu. Zahynulo všech 63 pasažérů a 12 členů posádky.
- 2. července 2002 se v Německu letoun srazil s nákladním Boeingem 757. Na palubě ruského letadla, které letělo z Moskvy do Barcelony, zahynulo 69 osob, z toho 52 dětí.
- 24. srpna 2004 při havárii letadla v Rusku zahynulo 90 lidí. Letadlo letělo z Moskvy do Soči.
- 22. srpna 2006 na Ukrajině havaroval letoun při letu z černomořského přístavu Anapa do Petrohradu. Zahynulo všech 160 cestujících a deset členů posádky.