Slovenské volby: Ztrácí Fico dech?

• ČT24

11. 6. 201011. 6. 2010, 11:11|Zdroj: ČT24

Slovenský státní znak

Zdroj: ČT24

Bratislava – Již zítra se na Slovensku otevřou volební místnosti a lidé si budou volit nové složení parlamentu. Favoritem voleb je stále strana současného premiéra Roberta Fica Směr-SD. Kampaň provázely skandály kolem premiéra Fica - jednak pochybné rozhazování peněz z rezervního fondu, které teď chybějí na řešení následků povodní, a nejnověji také nahrávka, podle které premiér zajišťoval své straně Směr - sociální demokracie nelegální financování. Aféry několika posledních dní jí ale podle předvolebních průzkumů pravděpodobně o řadu voličských hlasů připraví. Ztratili i Ficovi koaliční partneři, tedy Mečiarova HZDS a SNS Jána Sloty. Mnozí tak předpovídají opakování českého scénáře, kdy vítěz voleb nebude schopen sestavit vládu.

Před čtyřmi lety současný premiér Robert Fico sestavil koalici své strany Směr-sociální demokracie s nacionální Slovenskou národní stranou a Lidovou stranou-Hnutím za demokratické Slovensko. Teď ale jeho strana zaznamenala výrazný propad preferencí a podle aktuálního průzkumu agentury Focus by už navíc současná koalice většinu v parlamentu nesložila.

Straně Směr-SD může uškodit hned několik premiérových afér. Fico musel například vysvětlovat, jak nakládá se zvláštním fondem pro nepředvídatelné situace. Vyšlo totiž najevo, že už utratil víc eur, než ve fondu bylo, a nezbylo mu na pomoc obcím postiženým povodněmi. Ficovi nepomůže ani včera zveřejněná zvuková nahrávka, podle které předseda vlády zajišťuje své straně nelegální financování.

Opozice stahuje náskok koalice - překvapením Svoboda a Solidarita

Poslední průzkumy několika agentur totiž naznačují, že pět opozičních stran by mohlo dohromady získat stejný nebo i větší počet poslaneckých mandátů než koalice. Největší vládní strana Směr-SD si ale navzdory poklesu voličské podpory stále udržuje před politickými rivaly výrazný předstih (kolem 30 procent).

Stáhnout náskok vládní koalice Směru-SD, Slovenské národní strany (SNS) a Lidové strany-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) pomohla pravici mimoparlamentní strana Svoboda a Solidarita (SaS). Tato formace zaznamenávala nárůst preferencí zhruba od začátku roku (nyní kolem 12 procent). Zatímco několik loňských průzkumů jí nedávalo šanci na úspěch nebo signalizovalo podporu kolem pěti procent, které jsou minimem pro vstup do parlamentu, některé novější ankety ji vyzdvihly mezi trojici nejúspěšnějších stran. Otázkou je, zda SaS výsledky průzkumů ve volbách potvrdí.

Výsledek voleb a případná změna vlády budou závislé na tom, zda se několika menším stranám, jako například koaliční LS-HZDS či opoziční Most-Híd, podaří dostat do parlamentu. Pravicové strany zřejmě posilovaly i na úkor klesajících preferencí Směru-SD a LS-HZDS. Strana premiéra Roberta Fica měla začátkem minulého roku preference na úrovni 40 procent, postupně však tato podpora u voličů klesala. Důvodem snížení preferencí je podle analytiků globální krize a její dopady.

Opoziční Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) si drží stabilní podporu osm až 11 procent. Po výměně šéfa strany, kterým se stal Ján Figeľ, se její preference zvedly, později však opět poklesly na předchozí úroveň. Konkurenční Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii-Demokratickou stranu (SDKU-DS) zřejmě od výraznější ztráty voličů zachránila změna na postu volebního lídra. Jedničkou na kandidátce se stala Iveta Radičová poté, co Mikuláš Dzurinda pro údajně nejasné financování strany odešel. Podpora formace se pohybuje kolem 13 procent a více.

Maďarská karta není zas tak důležitá jako dřív

Důležitým tématem voleb jsou ale i vztahy s Maďary, nicméně aktuální průzkumy ukazují, že maďarská karta by nemusela hrát takovou roli, jakou hrála v prezidentských volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Preference stran, které by mohly profitovat na tomto tématu, se totiž nijak nezvyšují. Podpora je na stejné úrovni jak u HZDS, Směru či SNS, tak i u maďarských stran. Do parlamentu se snaží dostat dvě maďarské strany - poslední průzkumy nicméně ukazují, že více šancí překročit magickou pětiprocentní hranici má nově vzniklá strana Most-Híd, kterou vytvořil dlouholetý předseda Strany maďarské koalice Béla Bugár.

Šance pro osm stran

Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) - Konzervativní pravicová strana s důrazem na křesťanské a rodinné hodnoty. KDH vzniklo v únoru roku 1990. Vůdčí osobností KDH byl od jejího vzniku Ján Čarnogurský, který stranu řídil až do roku 2000. Před dvěma lety z KDH odešla část členů, kteří založili stranu Konzervativní demokraté Slovenska.

Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) - Středová strana s širokým ideologickým záběrem a důrazem na sociální, národní a křesťanské hodnoty. Její hlavní tváří je někdejší slovenský premiér Vladimír Mečiar. HZDS vzniklo v březnu 1991 odštěpením od hnutí Veřejnost proti násilí. Ze všech parlamentních voleb až do roku 2002 strana vyšla jako vítěz. V 90. letech HZDS zásadně ovlivňovala slovenskou politiku, postupně se však dostala do izolace a od roku 1998 do roku 2006 pobývala v opozici. Současný název strana nese od června 2003.

Most-Híd - Mladší ze dvou stran reprezentujících zájmy slovenských Maďarů. Její hlavní postavou je někdejší dlouholetý předseda Strany maďarské koalice (SMK) Béla Bugár, který loni v červnu s několika dalšími členy z SMK vystoupil kvůli nesouhlasu s vedením strany, reprezentovaným předsedou Pálem Csákym. Letošní volby budou pro Most-Híd premiérou.

Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS) - Středopravicová strana, která byla v uplynulých čtyřech letech nejsilnějším opozičním subjektem. Stranu měl do letošních voleb původně vést její předseda a premiér z let 1998 až 2006 Mikuláš Dzurinda. Volebním lídrem se po skandálu stala místopředsedkyně Iveta Radičová. SDKU založila v roce 2000 část představitelů protimečiarovské Slovenské demokratické koalice. Od svého vzniku až do voleb v roce 2006 byla hlavní nositelkou hospodářských a sociálních reforem Dzurindova kabinetu.

Slovenská národní strana (SNS) - Strana má silně nacionální orientaci s populistickými rysy. Akcentuje vlastenectví, sociální cítění a tradiční hodnoty. Její předseda Ján Slota je znám kontroverzními, často protimaďarsky zaměřenými výroky.

Směr-sociální demokracie (Směr-SD) - Vládní Směr-SD se prezentuje jako sociálnědemokratická strana typu britských labouristů nebo německé SPD. Předseda strany a současný premiér Robert Fico nicméně někdy bývá obviňován ze sklonů k populismu. Směr založil Robert Fico v prosinci 1999. Strana zpočátku vystupovala jako neideologický subjekt, posléze se přihlásila ke konceptu „třetí cesty“. V roce 2004 se sloučila se třemi menšími levicovými stranami a přijala název Směr-sociální demokracie. Od voleb v roce 2006 je nejsilnější vládní stranou.

Strana maďarské koalice (SMK) - Strana pravého středu zastupuje maďarskou menšinu žijící na Slovensku. Jejím předsedou je Pál Csáky. SMK vznikla v roce 1998 spojením několika subjektů a v letech 1998 až 2006 byla součástí vládní koalice premiéra Dzurindy. Loni ze strany odešel její někdejší dlouholetý předseda Béla Bugár, který spolu s několika dalšími osobnostmi založil stranu Most-Híd.

Svoboda a Solidarita (SaS) - Stranu s liberálním programem loni založil a do letošních voleb vede jeden z autorů daňové reformy na Slovensku Richard Sulík. Ten v minulosti radil kromě slovenských ministrů financí i českému poslanci a pozdějšímu ministru financí Vlastimilu Tlustému. SaS do povědomí veřejnosti vstoupila mimo jiné požadavkem na vypsání referenda o snížení počtu poslanců, omezení poslanecké imunity či zrušení koncesionářských poplatků.