Snad každý Američan jel alespoň jednou za život po Route 66

Washington - Americká dálnice Route 66 - nyní je rájem motorkářů, romantiků nebo lidí, kteří nikam nespěchají. Tak to ale vždycky nebylo. Dříve byla důležitou dopravní tepnou, ale i opěvovanou legendou - spojovala západní pobřeží Spojených států s Chicagem. Route 66 se rychle stala americkou cestou číslo jedna a říká se, že prakticky každý Američan alespoň jednou za svůj život po Route 66 cestoval. Na dnešních automapách ale tato Matka cest, jak ji nazval ve svém románu Hrozny hněvu spisovatel John Steinbeck, už není. Byla totiž 27. června 1985 vyřazena z amerického dálničního systému, určité úseky převzaly jednotlivé státy, některé soukromníci, jiné byly opuštěny úplně. Provoz na legendární silnici je nyní spíše symbolický, od 90. let 20. století se snaží různé spolky Route 66 zachovat jako technickou památku pro další generace. „Route 66 nám říká, kdo jsme, kde žijeme, co děláme a co s námi bude,“ napsal například o slavné silnici americký spisovatel Michael Wallis.

Hlavní zásluhu na vybudování východozápadní diagonály, která byla otevřena 11. listopadu 1926, měl podnikatel Cyrus Avery - otec Route 66. Trasa vedla z Grand Parku v Chicagu do Los Angeles (od roku 1936 do Santa Moniky), měřila 3 939 kilometrů, procházela třemi časovými pásmy a osmi státy (Illinois, Missouri, Kansas, Oklahoma, Texas, Nové Mexiko, Arizona a Kalifornie). Route 66 protínala velká města, Chicago, Springfield, Oklahomu, St. Louis a další, vedla i přes několik indiánských území, z nichž největší je rezervace kmene Navajů v Novém Mexiku. Nikdy nekončila u oceánu, ale na dnešní křižovatce Lincolnova bulváru a bulváru Olympic v kalifornském městě Santa Monica. 

Hlavní třída Ameriky

5 minut
Reportáž Jana Blažka
Zdroj: ČT24

Protože počet aut na dálnici stále stoupal, začalo se jí říkat hlavní třída Ameriky. Navíc kopírovala všechny nerovnosti terénu, a tak si vysloužila i přezdívku krvavá. Větší bezpečnosti pomohlo postupné vyasfaltování silnice, které bylo dokončeno v roce 1938, a nahradilo tak původní štěrk. 

Během druhé světové války patřila Route 66 k hlavní tepnám, kudy se dalo dostat na západ, dálnici využívaly zejména kalifornské podniky zaměřené na válečnou výrobu a samozřejmě i armáda. Po válce přispěl k rostoucímu věhlasu Route 66 slibně se rozvíjející turistický průmysl a podnikatelům v okolí dálnice nastaly zlaté časy. Podél Route 66 se například objevila první rychlá občerstvení (například v kalifornském San Bernardinu byla otevřena první restaurace McDonald's). 

Prapůvod úpadku Route 66 spadá do roku 1956, kdy prezident Dwight Eisenhower podepsal zákon o novém systému amerických dálnic. Eisenhower se totiž jako velitel spojeneckých vojsk v Evropě za druhé světové války zhlédl v německých dálnicích, které umožňovaly rychlejší a plynulejší jízdu než americké. Trasa Route 66 byla upravována tak, aby se vyhnula velkým městům a vedla pokud možno přímým směrem. V současnosti mají Američané místo původní Route 66 pět moderních mezistátních dálnic. 

Route 66 - trvalá součást americké kultury

Kromě Steinbecka ji proslavil kupříkladu jazzový pianista Bobby Troup, jenž napsal píseň Route 66 (Get Your Kicks On), která se stala hitem a přinesla slávu interpretům jako Nat King Cole, Chuck Berry, The Rolling Stones nebo Depeche Mode. Route 66 vystupovala i ve filmu Bezstarostná jízda s Peterem Fondou a Dennisem Hopperem či v novém animovaném filmu Auta. 

Nostalgie po časech zašlé slávy však nedala této americké legendě zahynout a v každém z osmi států, kterými Route 66 prochází, vznikly místní asociace, jejichž dobrovolní členové dělají vše pro záchranu toho, co ještě zbylo. Znovu ožívají útulné restaurace, obnovuje se historické dopravní značení a tradiční reklamní tabule. Fenomén Route 66 se opět probouzí nejen v Američanech, ale i v lidech z celého světa, kteří chtějí poznat Ameriku takovou, jaká doopravdy je. 

Route 66 vznikla díky nutnosti rozšířit tehdejší dopravní sítě. Zejména na západě USA existovala do té doby jen nepřehledná změť cest, tratí, stezek a pěšin, vytvořených indiány a bílými přistěhovalci, které však přestávaly vyhovovat rychle se rozvíjející automobilové dopravě. Žádná z tehdejších amerických cest navíc nespojovala kontinuálně východ se západem, a tak sílil tlak na výstavbu moderní zpevněné transkontinentální dálnice, který vyústil roku 1921 v přijetí federálního zákona o dálnicích a 26.listopadu 1926 pak byla otevřena cesta, která dostala název U.S. ROUTE 66.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...