Konakry - V Guineji dnes začaly prezidentské volby, které jsou označovány za první svobodné hlasování v této západoafrické zemi od jejího získání nezávislosti na Francii v roce 1958. Místní obyvatelé doufají, že volby ukončí desetiletí plná převratů a despotických civilních a vojenských vlád a zahájí novou demokratickou éru.
V předvečer hlasování mocný vůdce junty generál Sékouba Konaté slíbil zajistit spravedlivost a transparentnost voleb. „Nemůžeme dál žít jako v džungli, jako bychom byli stát bez úřadů. Příliš mnoho Guinejců trpělo a zemřelo,“ řekl Konaté 24 prezidentským kandidátům v sobotu večer při schůzce v prezidentském paláci. „Můžeme si vybrat mezi mírem, svobodou a demokracií, či chaosem a nestabilitou. Teď je to na vás,“ dodal. Západem podporovaný generál Konaté se zřekl možnosti kandidovat, stejně jako všichni ostatní civilní i vojenští členové prozatímní vládní rady.
Guinea ve svých dějinách nejprve zažila 26 let civilního režimu „otce nezávislosti“ Ahmeda Sékoua Tourého (1958-1984) známého krvavými čistkami a poté 24 let vojenského despotického režimu Lansany Contého (1984-2008). Toho vystřídal další voják Moussa Dadis Camara, který se zmocnil vlády pučem jen pár hodin po Contého smrti v prosinci 2008. Loni v září opozice uspořádala demonstraci na stadionu v metropoli Konakry, jejíž účastníci požadovali Camarovu rezignaci. Protest brutálně potlačila armáda, při palbě do davu bylo zabito více než 150 lidí a přes tisícovku dalších utrpělo zranění. Camara definitivně odstoupil v prosinci 2009, když na něj byl spáchán atentát, z něhož vyvázl se zraněním. Na základě lednové mírové dohody Camara zůstává v Burkina Fasu, aby Guinea mohla uspořádat klíčové prezidentské volby bez jeho přítomnosti.
K nejnadějnějším uchazečům o prezidentský úřad patří podle expertů dva expremiéři Cellou Dalein Diallo a Sidya Touré a dlouholetý opoziční vůdce Alpha Condé. Každý z nich náleží k jiné etnické skupině a předpokládá se, že etnická příslušnost bude také hrát svou roli při hlasování.
Politologové se obávají propuknutí nových násilností, jestliže některý z poražených odmítne přijmout výsledky hlasování či proti nim bude protestovat legální cestou. Předvolební kampaň byla nicméně převážně klidná, až na sporadické potyčky, které si ve čtvrtek severně od Konakry vyžádaly čtyři mrtvé a desítky zraněných.
Kolem asi 8 000 volebních místností, které mají sloužit 4,2 milionu registrovaných voličů, bylo rozmístěno na 16 000 příslušníků bezpečnostních sil. Až do dnešní půlnoci zůstávají uzavřeny hranice země. Mezinárodní dárci investovali do organizace dnešního hlasování nejméně 41 milionů dolarů a na regulérnost voleb dohlížejí stovky zahraničních pozorovatelů, včetně zástupců Evropské unie.
Předběžné výsledky se očekávají do tří dnů po uzavření volebních místností. Pokud se splní předpovědi analytiků a žádný z kandidátů, mezi nimiž je také jedna žena, nezíská prostou většinu, dva nejúspěšnější uchazeči se střetnou ve druhém kole hlasování 18. července.
Podle agentury Reuters by klidný průběh voleb mohl přispět k podpoře investic potřebných k využívání bohatých nerostných zdrojů Guineje a výrazně oživit ekonomiku země. Guinea disponuje hojnými zásobami zlata, diamantů, železa a polovinou světových zásob bauxitu, třetina její desetimilionové populace ale žije v chudobě a dvě třetiny jsou negramotné.
